6. blok: 4. den

Matouš 26:1–30

Úvod

Dva dny před svátkem přesnic se Jidáš spikl s židovskými vůdci, kteří chtěli Ježíše zabít. Během večera svátku přesnic Ježíš zavedl svátost.

Matouš 26:1–16

Jidáš se spikne s židovskými vůdci, kteří chtějí Ježíše zabít

Viděli jste někdy nějaký film nebo četli příběh, ve kterém byl někdo zrazen? Proč byla tato osoba zrazena? Jak byste se cítili, kdyby vás zradil blízký přítel? Až budete číst o posledních hodinách života Ježíše Krista, pamatujte na to, že Ho zradil blízký přítel.

Týden svátku přesnic byl pro dávné Izraelity jedním z nejdůležitějších týdnů roku. „Svátek přesnic byl zaveden [v době Mojžíšově], aby pomáhal dětem Izraele pamatovati na dobu, kdy ničící anděl prošel kolem jejich domovů a osvobodil je od Egypťanů. [Viz Exodus 12:21–28; 13:14–15.]“ Izraelité v rámci svátku přesnic obětovali beránka a jeho krví pokropili veřeje dveří. „Beránci bez vady, jejichž krev byla použita jako znamení pro záchranu Izraele v dávné době, jsou symbolem Ježíše Krista, Beránka Božího, jehož oběť vykoupila veškeré lidstvo.“ (Průvodce k písmům, „Přesnice“, scriptures.lds.org.)

Přečtěte si Matouše 26:1–2 a zjistěte, co se podle slov Ježíše Krista po oslavě přesnic stane.

Pak si přečtěte Matouše 26:3–5 a zjistěte, kdo v oné době osnoval plán na zabití Ježíše.

Proč se zákoníci a přední kněží rozhodli čekat a zabít Ježíše až po oslavě přesnic?

V Matoušovi 26:6–13 čteme, že když byl Ježíš v Betany, přišla za Ním jedna žena a pomazala Ho velmi drahým olejem, aby tak potvrdila Jeho blížící se smrt a pohřeb. Někteří Jeho učedníci, včetně Jidáše, který byl jedním z dvanácti apoštolů a pokladníkem, si stěžovali, že se tento olej měl prodat, aby se tak pomohlo chudým. Jidášovi však nešlo o chudé, ale byl to zloděj, který si chtěl utržené peníze nechat pro sebe. (Viz Jan 12:4–6.)

Přečtěte si Matouše 26:14–16 a zjistěte, co Jidáš udělal poté, co ho Spasitel pokáral za to, že si stěžoval.

Všimněte si, kolik Jidáš dostal zaplaceno za to, že zradil Ježíše. „Podle zákona Mojžíšova by třicet lotů stříbra bylo pro vlastníka odškodněním za smrt otroka. (Viz Exodus 21:32.) … Tato cena za zradu naznačuje, jak málo si Jidáš a přední kněží Spasitele vážili.“ (New Testament Student Manual [Church Educational System manual, 2014], 81.) Je také naplněním starozákonního proroctví o tom, že Spasitel bude zrazen. (Viz Zachariáš 11:12.)

Matouš 26:17–25

Ježíš a Jeho učedníci se účastní hostiny u příležitosti přesnic

Vzpomeňte si, kdy jste se naposledy dívali do zrcadla. Čím vším nám může být zrcadlo užitečné?

Přečtěte si tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva a zjistěte a označte si, proč je důležité, abychom viděli sami sebe v jasném světle, tak jak nás vidí Bůh:

„Každý z nás nerad přiznává, že se odchyluje od správného kurzu. Často se zdráháme podívat hluboko do duše a postavit se svým slabostem, omezením a obavám. A když se pak zamýšlíme nad svým životem, díváme se přes filtr předsudků, výmluv a historek, které sami sobě vyprávíme, abychom si ospravedlnili nehodné myšlenky a skutky.

Ovšem schopnost vidět sebe sama v jasném světle je naprosto zásadní pro to, abychom duchovně rostli a prospívali. Pokud naše slabosti a nedostatky zůstávají skryté ve stínu, pak je vykupující moc Spasitele nemůže uzdravit a učinit z nich silné stránky. …

Jak si tedy můžeme vpustit do duše čisté světlo Boží pravdy a vidět sami sebe tak, jak nás vidí On?

Dovolte mi říci, že účinným zrcadlem, do něhož se můžeme při vlastním sebehodnocení podívat, jsou svatá písma a proslovy pronesené na generální konferenci.“ („Jsem to já, Pane?“ Liahona, listopad 2014, 58.)

Zamyslete se nad tím, jak písma a proslovy pronesené na generální konferenci mohou být jako zrcadlo, které nám pomůže vidět, v čem se potřebujeme ve svém životě zlepšovat.

Při studiu Matouše 26:17–25 vyhledejte zásadu, která vám pomůže rozpoznat vaše slabosti, abyste tak mohli pracovat na jejich překonávání.

V Matoušovi 26:17–19 čteme, že Ježíš řekl svým učedníkům, aby pro hostinu u příležitosti přesnic zajistili místnost v Jeruzalémě.

Přečtěte si Matouše 26:20–21 a zjistěte, co Ježíš během hostiny u příležitosti přesnic svým apoštolům řekl.

Kdybyste tam byli přítomni, co byste si asi pomysleli poté, co Ježíš tato slova pronesl?

Přečtěte si Matouše 26:22 a zjistěte, jakou otázku apoštolové Ježíšovi položili.

Co se z otázky „Zdali já jsem, Pane?“ dozvídáte o jedenácti věrných apoštolech?

Jednou ze zásad, jimž se můžeme z popisu této události naučit, je to, že když učedníci Ježíše Krista slyší slovo Páně, zkoumají svůj život, aby zjistili, jak se jich toto slovo týká.

President Uchtdorf řekl ohledně této události toto:

„Učedníci nepochybovali, že to, co [Ježíš] právě řekl, byla pravda. Ani se nerozhlédli kolem, aby na někoho ukázali a zeptali se: ‚Je to tenhle?‘ …

Říkám si, co bychom asi dělali my, kdyby něco takového řekl Spasitel nám. Rozhlédli bychom se kolem a v srdci si řekli: ‚Nejspíš mluví o bratru Novákovi. Ten mi vždycky připadal zvláštní‘; nebo: ‚Jsem rád, že je tu bratr Svoboda. Ten to opravdu potřebuje slyšet‘? Nebo bychom se, tak jako tito dávní učedníci, podívali do svého nitra a položili si onu pronikavou otázku: ‚Jsem to já?‘ („Jsem to já, Pane?“ 56.)

Byli jste někdy pokoušeni nedbat Pánových slov a předpokládat, že byla určena někomu jinému? Přečtěte si následující slova a zaměřte se na to, co máme podle výzvy presidenta Uchtdorfa dělat, když slyšíme slova Páně:

„V těchto prostých slovech: ‚Jsem to já, Pane?‘ se skrývá počátek moudrosti a cesta k osobnímu obrácení a trvalé proměně. …

Musíme odložit pýchu, přenést se přes svou ješitnost a s pokorou se zeptat: ‚Jsem to já, Pane?‘

A pokud náhodou bude Pánova odpověď znít: ‚Ano, můj synu [nebo dcero], je pár věcí, které musíš zlepšit, věcí, které ti mohu pomoct překonat,‘ modlím se o to, abychom tuto odpověď přijali, pokorně uznali své hříchy a nedostatky a poté své jednání změnili tím, že se staneme lepšími.“ („Jsem to já, Pane?“ 56, 58.)

1. Do studijního deníku si napište nějaký zážitek, kdy jste byli požehnáni díky tomu, že jste ve svém životě uplatňovali slova Páně. Potom si napište konkrétní cíl týkající se toho, co budete dělat, abyste lépe zkoumali svůj život, kdykoli slyšíte nebo čtete slova Páně.

Přečtěte si Matouše 26:23–25 a vyhledejte Spasitelovu odpověď na otázku, kterou Mu položili apoštolové. Jidáš odešel bezprostředně potom, co ho Ježíš označil jako toho, kdo Ho zradí. (Viz Jan 13:30.)

Matouš 26:26–30

Ježíš Kristus během svátku přesnic ustanovuje svátost

Když Spasitel o přesnicích večeřel se svými apoštoly, ustanovil obřad svátosti.

Přemítejte o tom, jak byste odpověděli na tyto otázky: Když jste naposledy přijímali svátost, co jste při tom dělali? Na co jste mysleli? Co jste pociťovali?

Přečtěte si Matouše 26:26–29 a zjistěte, co Pán učinil s chlebem a s obsahem kalicha.

Z těchto veršů se dozvídáme, že symboly svátosti představují tělo a krev Ježíše Krista, jež pro nás obětoval.

Překlad Josepha Smitha uvádí další objasnění Matouše 26:26–28. Přečtěte si Překlad Josepha Smitha, Matouš 26:22, 24–25 (v Průvodci k písmům).

Zaměřte se na to, jaké inspirované změny byly provedeny. Jak nám tyto změny pomáhají porozumět důležitému účelu svátosti?

Díky těmto inspirovaným změnám se dozvídáme, že Ježíš Kristus ustanovil svátost proto, abychom pamatovali na Něho a na Jeho Usmíření za naše hříchy.

Je-li to možné, podívejte se na video „Always Remember Him“ [„Vždy na Něj pamatovati“] (5:28), abyste mohli hlouběji porozumět účelu a důležitosti svátosti. Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů v tomto videu vysvětluje, že účelem svátosti je pamatovat na Ježíše Krista a na Jeho smírnou oběť. Toto video je k dispozici na stránkách LDS.org.

2. Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:

   1. Jak vaše snaha pamatovat na Spasitele a Jeho Usmíření ovlivňuje to, co pociťujete a prožíváte během obřadu svátosti?

   2. Co vás může během přijímání svátosti rozptylovat?

   3. Jak nám to, když se rušivým vlivům během obřadu svátosti budeme vyhýbat, pomůže mít lepší duchovní zážitek?

   4. Co můžete dělat, aby vám to pomáhalo soustředit se během svátosti na Spasitele a na důležitost tohoto obřadu a pamatovat na Spasitele během týdne?

Co můžeme podle Matouše 26:27–28 díky prolití Kristovy krve obdržet, když přijímáme svátost?

Pouhé požití chleba a vypití vody během svátosti neznamená, že jsme automaticky způsobilými obdržet odpuštění hříchů. Musíme používat víru v Ježíše Krista, činit pokání a přijímat svátost s opravdovým záměrem tím, že na Něj vždy pamatujeme a snažíme se dodržovat Jeho přikázání. Způsobilým přijímáním svátosti obnovujeme své smlouvy křtu.

Zvažte možnost napsat si na okraj stránky v písmech tuto zásadu: Když činíme pokání a přijímáme svátost s opravdovým záměrem, můžeme obdržet odpuštění hříchů.

3. Do studijního deníku si napište, jak budete uplatňovat pravdy týkající se svátosti, které jste rozpoznali v Matoušovi 26:26–30.

Znovu si přečtěte Matouše 26:29 a zjistěte, kdy bude Spasitel podle svých slov příště přijímat svátost.

„Jak je zaznamenáno v Matoušovi 26:29, Spasitel svým učedníkům řekl, že se z plodu vinného kořene nenapije do té doby, než se ho s nimi napije v království svého Otce. Svátost tudíž nesymbolizuje jen Spasitelovo Usmíření, ale s očekáváním také hledí k době, kdy se Spasitel vrátí ve slávě na zemi. (Viz 1. Korintským 11:26.)

V posledních dnech Pán Proroku Josephu Smithovi zjevil podrobnosti budoucí události, při které se na zemi napije z plodu vinného kořene. Jak je zaznamenáno v Nauce a smlouvách 27, Pán zjevil, že na zemi znovu přijme svátost se svými následovníky, včetně mnoha dávných proroků, například s Moronim, Eliasem, Janem Křtitelem, Eliášem, Abrahamem, Izákem, Jákobem, Jozefem, který byl prodán do Egypta, Petrem, Jakubem a Janem ‚a také s Michalem neboli Adamem, otcem všech‘. (Viz NaS 27:4–14.) K Pánovým následovníkům patří všichni ti, ‚které mi Otec můj dal ze světa‘. (NaS 27:14.) To znamená, že pokud zůstaneme věrni smlouvám, které jsme uzavřeli, a vytrváme do konce, budeme mezi těmi, kteří v tomto budoucím čase přijmou se Spasitelem symboly svátosti.“ (New Testament Student Manual, 83–84.)

4. Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

   Prostudoval(a) jsem si Matouše 26:1–30 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

   Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: