Židům 7–10

Úvod

Apoštol Pavel učil, že Ježíš Kristus je Prostředníkem nové smlouvy s domem Izraele. (Viz Židům 8:8.) Vysvětlil, že Spasitelova oběť byla větší než oběti, které přinášeli vysocí kněží v rámci zákona Mojžíšova. Také vysvětlil, že Mojžíšovy obřady směrovaly lidi ke Spasiteli a k Jeho Usmíření.

Židům 7–8

Pavel učil, že Ježíš Kristus je Prostředníkem nové smlouvy

Na volné řádky napište, jaké předměty byly k vytvoření stínu použity.

Proč dokážeme ze stínu určitého předmětu určit, o jaký předmět se jedná?

Starý zákon vypráví o mnoha ceremoniích a obřadech, které symbolizovaly a předznamenávaly Spasitele a Jeho Usmíření. Jelikož Pavel věděl, že židovští křesťané jsou s těmito ceremoniemi a obřady obeznámeni, hovořil o nich ve své epištole, když učil tyto Svaté o Ježíši Kristu.

Všechna písma obsahují předobrazy, nástiny, symboly a podobenství Ježíše Krista. Předobrazy, nástiny, symboly a podobenství představují významnější skutečnosti. Mnohé z těchto obrazů mají podobu lidí, předmětů, událostí či situací.

Účelem zákona Mojžíšova bylo sloužit jako předobraz a nástin Ježíše Krista neboli jako symbol, který směroval Izraelity k Ježíši Kristu a Jeho smírné oběti. (Viz 2. Nefi 11:4; Jákob 4:4–5.) Apoštol Pavel vysvětlil, jak toho některé části zákona dosahovaly. Přál si pomoci židovským Svatým, aby zůstali věrní Ježíši Kristu namísto toho, aby se vrátili k následování zákona Mojžíšova, jak to někteří dělali.

V Židům 2:17 se dočítáte, že Pavel hovořil o Ježíši Kristu jako o milosrdném a věrném nejvyšším knězi. Od doby Mojžíšovy až po dny Ježíše Krista byl vysoký kněz předsedajícím úředníkem Aronova kněžství, které se někdy nazývá Levítské kněžství, což odkazuje na pravomoc Aronova kněžství, jehož nositeli byli členové kmene Léví. (Viz Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Aaronic Priesthood“.)

Mojžíš povolává Arona ke službě — Mojžíš vysvětil Arona jako vysokého kněze Aronova kněžství.

Přečtěte si Židům 7:1–4 a zjistěte, čemu Pavel učil ohledně Melchisedecha. Přečtěte si také Překlad Josepha Smitha, Židům 7:3 (v Průvodci k písmům) pro objasnění toho, čemu Pavel učil ve verši 3.

Melchisedech byl známý prorok a vůdce, který žil kolem roku 2000 př. Kr. „Nazýval se králem Sálemu (Jeruzaléma), králem pokoje … a knězem Boha nejvyššího. [Viz Židům 7:1.]“ (Průvodce k písmům, „Melchisedech“; viz také Překlad Josepha Smitha, Genesis 14:25–40 [v Průvodci k písmům].) Pavel chápal Melchisedechovu velikost a použil ho jako předobraz a nástin Ježíše Krista.

V Židům 7:15–17 se Pavel zmínil o starozákonním proroctví týkajícím se příchodu kněze „podlé řádu Melchisedechova“. (Židům 7:17; viz také Žalm 110:4.) Pavel učil, že Ježíš Kristus toto proroctví naplnil.

„Jedním z Pavlových záměrů v Židům 7 bylo poukázat na nadřazenost Melchisedechova kněžství nad Levítským neboli Aronovým kněžstvím a jeho doprovodnými obřady. Jestliže byly dokonalost a oslavení dosažitelné skrze Levítské kněžství, proč bylo zapotřebí změny na vyšší kněžství? Pavel učil, že dokonalost neboli být ‚připodobněn … Synu Božímu‘ (Židům 7:3) nepřichází skrze Levítské kněžství, nýbrž skrze Ježíše Krista a Jeho řád kněžství. Ježíš Kristus ‚z pokolení Judova pošel‘, a ne z Léví, a jak Pavel učil, Jeho právo na kněžství nebylo založeno na rodové linii, ale na ‚moci života neporušitelného‘. (Židům 7:14–16.) Jakožto předsmrtelný Jehova stvořil Kristus zemi a skrze tutéž kněžskou moc, které byl během svého působení ve smrtelnosti nositelem, řídil i události Starého zákona.“ (New Testament Student Manual [Church Educational System manual, 2014], 480.)

Přečtěte si Židům 7:23–28 a vyhledejte rozdíly mezi Ježíšem Kristem a levítskými vysokými kněžími, kteří pro lidi vykonávali obřady Aronova kněžství. Slova „lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží“ ve verši 28 znamenají, že tito vysocí kněží mají své slabosti. Přečtěte si také Překlad Josepha Smitha, Židům 7:25–26 (v Průvodci k písmům).

Slova „vždycky jsa živ k orodování za ně“ v Židům 7:25 znamenají, že posláním Ježíše Krista je být za nás prostředníkem, aby nám pomohl vrátit se do Boží přítomnosti.

Jak byste vysvětlili rozdíly mezi Ježíšem Kristem a levítskými kněžími?

Přečtěte si Židům 8:1–4 a vyhledejte dar neboli oběť, kterou Ježíš Kristus přinesl. Povšimněte si, že v Překladu Josepha Smitha, Židům 8:4 čteme: „Tudíž, když byl na zemi, přinesl jako oběť svůj vlastní život za hříchy všech lidí. Nyní musí každý kněz v rámci zákona přinášet dary neboli oběti, podle onoho zákona.“ (Překlad Josepha Smitha, Židům 8:4.)

Jaké pravdě se můžeme z Překladu Josepha Smitha, Židům 8:4 naučit o tom, co pro nás Ježíš Kristus vykonal?

Přemítejte o tom, co smírná oběť Ježíše Krista znamená pro vás osobně, a ve studijním deníku si doplňte jednu z následujících vět. Zvažte možnost najít si vhodný čas na to, abyste se podělili se o to, co jste si napsali, s někým z rodiny nebo přátel.
1. Jsem vděčný(á) za Spasitele, protože …
2. Vím, že mě Spasitel má rád, protože …
3. Jsem požehnán(a) smírnou obětí Ježíše Krista, protože …

Prostředník je někdo, kdo řeší rozdíly nebo rozpory mezi dvěma lidmi nebo skupinami lidí. Usmíření Ježíše Krista smiřuje lidské bytosti (které jsou všechny hříšné) s Bohem Otcem. Ježíš Kristus je díky své oběti „lepší smlouvy prostředníkem“ (Židům 8:6) – smlouvy, ve které Pán prohlásil, že dá „zákony své v mysl jejich, a na srdc[e] jejich napíš[e] je“ a že bude „jejich Bohem, a oni budou [Jeho] lidem“ (Židům 8:10). Jestliže lidé tuto smlouvu přijmou, pomůže jim poznat Pána (viz Židům 8:11) a očistit se od hříchů a nepravostí (viz Židům 8:12).

Židům 9–10

Pavel vysvětlil, jak Mojžíšovy obřady poukazovaly na Spasitelovo Usmíření

V Židům 9–10 čteme, že apoštol Pavel pokračoval v přirovnání levítských vysokých kněží k Ježíši Kristu tím, že hovořil o povinnostech, které tito kněží vykonávali v den smíření.

Jednou ročně v židovský posvátný den zvaný den smíření (nebo také Jom kipur), bylo vysokému knězi dovoleno vstoupit do nejsvětějšího místa (nazývaného také svatyně svatých) ve stánku nebo později v jeruzalémském chrámu. Vysoký kněz před vstupem do stánku obětoval býka jako projev usmíření za „sebe i dům svůj“ a poté obětoval kozla jako projev usmíření za „všecko množství Izraelské“. Dalšími projevy usmíření v tomto nejsvětějším místě bylo pokropení určitých předmětů na určitých místech zvířecí krví. Poté „přenesl všechny hříchy lidu Izraele“ na jiného kozla (nazývaného Azazel), který byl vyhnán do pustiny, což symbolizovalo sejmutí hříchů lidí. Poté se převlékl a „obětoval dva berany jako oběť zápalnou za sebe a za svůj lid“. (Bible Dictionary v anglickém vydání Bible SPD, „Fasts“,; viz také Leviticus 16.)

Přečtěte si Židům 9:11–12, 24, 28 a Židům 10:1, 4, 10–12 a zaměřte se na to, v jakém smyslu byly události konané v den smíření předobrazy a nástiny smírné oběti Ježíše Krista.

Vysokým kněžím bylo dovoleno vstoupit do nejsvětějšího prostoru stánku jen jednou ročně v den smíření. Do jaké „svatyně“ (Židům 9:12) mohl Spasitel (a taky celé lidstvo) vstoupit díky Usmíření?

Co mohla vykonat oběť Ježíše Krista na rozdíl od krve „býků a kozlů“? (Židům 10:4.)

Ačkoli zvířecí krev samotná nemohla ve skutečnosti usmířit hříchy lidu, levítští vysocí kněží vykonávali tyto obřady, aby poukázali na „stín budoucího dobrého“ (Židům 10:1), co mělo přijít, neboli na Spasitelovo Usmíření.

Přečtěte si Židům 10:17–20 a zaměřte se na to, co Spasitelova oběť umožňuje.

Podle Židům 10:19 můžeme vstoupit „do svatyně“ neboli do Boží přítomnosti v celestiálním království díky oběti Ježíše Krista. Slova „cestou novou a živou“ v Židům 10:20 se týkají evangelia Ježíše Krista neboli plánu, díky němuž nám může být odpuštěno a můžeme být posvěceni skrze Jeho Usmíření, a tak se stát způsobilými vrátit se do Boží přítomnosti.

Přečtěte si Židům 10:22–24 a zjistěte, co musíme dělat, abychom mohli vstoupit do celestiálního království. Poté dokončete tuto zásadu: Díky Usmíření Ježíše Krista můžeme vstoupit do celestiálního království, jestliže .

Co podle vás znamená pevně se držet (viz Židům 10:23) víry v Ježíše Krista?

Přečtěte si Židům 10:35 a vyhledejte radu, kterou Pavel poskytl a která by nám mohla pomoci pevně se držet víry v Ježíše Krista. To, co najdete, byste si mohli označit.

Co podle vás znamená „nezamítejtež … doufanlivosti své“? (Židům10:35.)

Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, co to znamená nezamítat „doufanlivosti své“: „Slovy Svatých posledních dnů to znamená toto: ‚Samozřejmě, že je to těžké – než vstoupíte do Církve, zatímco se snažíte do ní vstoupit i poté, co do ní vstoupíte. Pavel říká, že tak tomu bylo vždy, ale neustupujte. Nepropadejte panice a nevzdalujte se. Neztrácejte sebedůvěru. Nezapomínejte na to, co jste kdysi pociťovali. Důvěřujte zážitkům, které jste již měli. Tato houževnatost a vytrvalost zachránila Mojžíše a Josepha Smitha, když čelili protivníkovi, a zachrání i vás.“ („Cast Not Away Therefore Your Confidence“, Ensign, Mar. 2000, 8.)

Do studijního deníku si napište o někom, koho znáte a kdo je dobrým příkladem v tom, že se pevně drží víry v Ježíše Krista a neztrácí sebedůvěru.
Zamyslete se nad svým závazkem pevně se držet víry v Ježíše Krista. Do studijního deníku si napište, jak prohloubíte svůj závazek a schopnost toho dosáhnout.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si Židům 7–10 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: