1. Timoteovi

Úvod

Apoštol Pavel napsal Timoteovi, vedoucímu kněžství v Efezu, a radil mu, aby zajistil, aby se učilo pravé nauce. Stanovil požadavky pro biskupy a jáhny a radil Timoteovi, aby byl příkladem věrných. Pavel nabádal Svaté, aby pečovali o chudé a vdovy. V závěru epištoly učil tomu, že „kořen … všeho zlého jestiť milování peněz“. (1. Timoteovi 6:10.)

1. Timoteovi 1–3

Pavel dává Timoteovi pokyny ohledně jeho zodpovědností spojených s bděním nad Církví

Přečtěte si tento příběh, který vyprávěl president Thomas S. Monson: „Vzpomínám si na jednu příhodu, která se mi stala před mnoha lety, když jsem sloužil jako biskup. Během úvodní části našeho kněžského shromáždění jednou v neděli ráno jsme se připravovali na vysvěcení mladého muže do úřadu kněze. Toho dne navštívil náš sbor vysoký rádce, který také sloužil jako chrámový pracovník. Když jsem se chystal posadit mladého muže tak, aby byl tváří ke shromážděným členům, abychom mohli přistoupit k vysvěcení, vysoký rádce mě zastavil a řekl: ‚Biskupe, já vždy nechávám ty, kteří jsou vysvěcováni, sedět tváří směrem k chrámu.‘ A posunul židli tak, aby mladý muž seděl tváří směrem k chrámu. Ihned jsem si uvědomil, že jde o neautorizovaný postup.“ („Úvodní proslov“ [celosvětové školení vedoucích, listopad 2010], lds.org/broadcasts.)

President Monson, jakožto biskup, měl pravomoc k tomu, aby předsedal nad Pánovou prací ve svém sboru, spíše než onen vysoký rádce. Co má podle vás biskup v takové situaci dělat? (Zbytek příběhu presidenta Monsona se nachází v další části této lekce.)

Apoštol Pavel napsal tuto epištolu Timoteovi, mladému vedoucímu kněžství v Efezu. Timoteus čelil v odbočce Církve, které předsedal, podobným těžkostem, jakým čelil president Monson v příběhu, který jste četli.

Přečtěte si 1. Timoteovi 1:3–7 a zjistěte, jakou zodpovědností Pavel Timotea pověřil.

Slovo básně (viz verš 4) se týká falešného učení; vypravování „rodů, čemuž konce není“ (verš 4) se týká falešné tradice, podle níž se spasení mělo dostat pouze těm, kteří jsou vyvoleným semenem Abrahamovým a kteří byli často známi zdlouhavým a nekonečným výčtem rodů; a marnomluvnost (viz verš 6) se vztahuje na zbytečnou diskusi.

Proč bylo podle 1. Timoteovi 6–7 pro Timotea důležité, aby splnil zodpovědnost, kterou ho Pavel pověřil?

Z Pavlova učení se dozvídáme, že vedoucí kněžství mají zodpovědnost zajistit, aby se vyučovalo pravé nauce a správným praktikám.

Přečtěte si zbývající část příběhu presidenta Monsona a zjistěte, jak reagoval na to, co udělal vysoký rádce: „Dokázal jsem si představit, že se [to, že osoba bude sedět tváří směrem k chrámu] může snadno šířit dál. Ačkoli jsem byl mnohem mladší než onen vysoký rádce, věděl jsem, co je třeba udělat. Otočil jsem židli zpátky, aby byla znovu směrem ke shromážděným členům, a řekl jsem mu: ‚V našem sboru sedíme tváří směrem ke shromážděným členům.‘“ („Úvodní proslov“, lds.org/broadcasts.)

Do studijního deníku si napište, jak jsou členové Církve požehnáni vedoucími kněžství, kteří pracují, aby zajistili, že se v Církvi bude vyučovat pravé nauce a správným praktikám.

V 1. Timoteovi 1:8–11 se dozvídáme, že Pavel varoval před těmi, kteří si přáli být učiteli Božího zákona, avšak nechápali ho správně. Přečtěte si 1. Timoteovi 1:12–16 a zjistěte, proč Pavel vyjádřil vděčnost vůči Ježíši Kristu.

V jakém smyslu je podle veršů 15–16 Pavel příkladem pro všechny ty, již věří v Ježíše Krista?

Pavel v 1. Timoteovi 1:17–2:15 radil Timoteovi, aby se držel své víry, a učil tomu, že Ježíš Kristus je naším Prostředníkem. Pavel také nabádal ženy, aby se oblékaly slušně a cudně. V 1. Timoteovi 3 čteme Pavlovo učení týkající se požadavků pro biskupy a jáhny. Povšimněte si toho, že tito jáhnové v dávné Církvi nebyli 12letí nebo 13letí mladí muži, jak je tomu běžně dnes.

1. Timoteovi 4–5

Pavel popisuje vlastnosti věrného služebníka Ježíše Krista

V 1. Timoteovi 4:1–11 čteme proroctví apoštola Pavla o tom, že v „posledních časích“ (verš 1) se někteří členové Církve odvrátí od víry a budou následovat falešné nauky a praktiky, jako například ty, které zakazovaly ženit se. Pavel nabádal Timotea, aby vyživoval Svaté pomocí pravé nauky.

Přečtěte si 1. Timoteovi 4:12 a zjistěte, jakým měl Timoteus na základě Pavlovy rady být. Slovo obcování ve verši 12 se týká chování.

Co podle vás znamená být „příkladem věrných“?

Jak Pavel radil Timoteovi, aby byl příkladem věrných?

Zamyslete se nad tím, jak Pavel radil Timoteovi, aby byl příkladem věrných. (Viz 1. Timoteovi 4:12.) Vyberte si tři způsoby a do studijního deníku si napište, jak by každým z nich mohl někdo být příkladem věrných.

Přečtěte si 1. Timoteovi 4:13–16 a vyhledejte další radu, kterou Pavel Timoteovi poskytl s úmyslem pomoci mu být příkladem věrných.

Jak je zaznamenáno v 1. Timoteovi 5, Pavel poučil Timotea ohledně toho, jak mají Svatí pečovat o ty, kteří jsou v nouzi, včetně vdov.

1. Timoteovi 6

Pavel nabádá Timotea, aby pomáhal druhým usilovat o věčná bohatství

Může podle vás vlastnictví značné částky peněz vést k většímu zlu nebo k většímu dobru? Proč?

V 1. Timoteovi 6 čteme o tom, co Pavel radil Timoteovi ohledně peněz. Přečtěte si 1. Timoteovi 6:6–10 a zjistěte, čemu Pavel učil o bohatství a před čím v souvislosti s ním varoval.

Co podle vás znamenají slova „kořen … všeho zlého jestiť milování peněz“ (1. Timoteovi 6:10)?

Jednou z pravd, které se z Pavlova učení dozvídáme, je ta, že láska k penězům vede k nespravedlivosti a odpadlictví.

Je důležité porozumět tomu, že k nespravedlivosti vede spíše láska k penězům, než peníze samotné. Zamyslete se nad tím, jak Pavlova varování mohou dbát všichni lidé – od chudých až po bohaté.

Ve studijním deníku vysvětlete, jak láska k penězům (spíše než peníze samotné) vede k nespravedlivosti.

Přečtěte si tato slova staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Na penězích samotných není v podstatě nic špatného. Milosrdný Samaritán použil k službě bližnímu tytéž mince, které Jidáš použil k tomu, aby zradil Mistra. Je to láska k penězům, co je kořenem všeho zlého. (Viz 1. Tim. 6:10; zvýraznění přidáno.) Zásadní rozdíl spočívá v tom, jaký stupeň duchovnosti projevujeme v tom, jak nahlížíme na věci tohoto světa, jak je hodnotíme a jak s nimi nakládáme, a v tom, jaké zkušenosti s tím spojené získáváme.

Dovolíme-li, aby se peníze staly předmětem uctívání nebo prioritou, mohou způsobit, že se staneme sobeckými a pyšnými a že budeme ‚nadutí v marných věcech světa‘ (Alma 5:37). Pokud naproti tomu používáme peníze za účelem plnění zákonných závazků a placení desátků a obětí, mohou být projevem bezúhonnosti a rozvíjet nesobeckost. Duchovně osvícené používání majetku nám může pomoci připravit se na vyšší zákon celestiální slávy.“ („Spirituality“, Ensign, Nov. 1985, 63.)

Přečtěte si 1. Timoteovi 6:11–12, 17–19 a zjistěte, jakou radu dal Pavel Timoteovi a těm, kteří byli bohatí.

Zamyslete se nad tím, jak nám může Pavlova rada pomoci mít správný postoj vůči usilování o bohatství a používání peněz a dalších druhů hmotného majetku.

Čeho mohou Svatí podle Pavlových slov uvedených v 1. Timoteovi 6:19 dosáhnout, když budou důvěřovat Bohu a oplývat dobrými skutky?

Jednou z pravd, jimž se můžeme z Pavlovy rady naučit, je ta, že jestliže budeme důvěřovat žijícímu Bohu a oplývat dobrými skutky, pak budeme moci dosáhnout věčného života.

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Pokud mezi naše největší priority patří důvěřovat Bohu a usilovat o spravedlnost, jak to může ovlivnit způsob, jakým nahlížíme na peníze, jak o ně usilujeme a jak je používáme?

Jestliže svou největší prioritou učiníte to, že budete důvěřovat Bohu a usilovat o spravedlnost, budete moci získat pravá bohatství věčného života.

Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si 1. Timoteovi a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: