Spasitel dál působil v Galileji, kde prorokoval o své smrti a svém Vzkříšení. Z Galileje se Ježíš vydal k Jeruzalému. V Samaří Pán učil své učedníky, že přišel lidi zachránit, nikoli zahubit. Také učil o pravém učednictví a pronesl podobenství o milosrdném Samaritánovi.
Spasitel vykonává zázraky, učí pomocí podobenství a vydává se do Jeruzaléma
Přečtěte si níže uvedené situace. Napište, jak byste se v každé z nich cítili a jak byste reagovali.
Když zdvořile požádáte svého bratra nebo sestru, aby vám pomohli uklidit nepořádek, neurvale vám odpoví, že si to máte udělat sami.
Při plánování školní akce několik spolužáků váš nápad zkritizuje a vysmívá se mu.
Když sdílíte evangelium se svou známou, řekne vám, že vaše názory jsou divné.
Při studiu Spasitelova učení v Lukášovi 8–9 se zaměřte na pravdy, které pro vás mohou být vodítkem ohledně toho, co dělat, když se cítíte uraženi skutky či slovy druhých lidí.
V Lukášovi 8–9 jste četli o tom, jak Ježíš učil pomocí podobenství, utišil bouři, uzdravil nemocné a vzkřísil Jairovu dceru z mrtvých. Dal svým dvanácti apoštolům pravomoc vymítat ďábly a uzdravovat nemocné a poté je vyslal kázat evangelium. Ježíš také zázračně nasytil více než 5 000 lidí a prorokoval o své smrti a svém Vzkříšení. Tyto události jste již podrobně studovali v lekcích týkajících se Matouše a Marka, a proto se tato lekce bude zaměřovat na Lukáše 9:51–62.
Přečtěte si Lukáše 9:51 a zjistěte, kam se Spasitel rozhodl odejít. Vysvětlete, že slova „doplnili [se] dnové vzetí jeho zhůru“ znamenají, že se přiblížilo Spasitelovo nanebevstoupení.
Cestou do Jeruzaléma přišel Ježíš s učedníky k jedné samařské vesnici. Přečtěte si Lukáše 9:52–54 a zaměřte se na to, jak Samaritáni reagovali, když se dozvěděli, že Ježíš a Jeho učedníci chtějí vstoupit do jejich vesnice.
Jak na samaritánskou nepohostinnost vůči Spasiteli a na jejich odmítnutí Spasitele reagovali Jakub a Jan?
Přečtěte si Lukáše 9:55–56 a zjistěte, jak Pán Jakubovi a Janovi odpověděl.
Když Spasitel řekl: „Nevíte, čího jste vy duchu,“ (Lukáš 9:55) měl tím na mysli, že Jakubův a Janův požadavek nebyl v souladu s Duchem Božím.
Zamyslete se nad tím, jak mohou lidé v dnešní době přehnaně reagovat na to, když se jich někdo dotkne nebo je urazí. Projděte si situace uvedené na začátku lekce a zvažte, jak by v těchto situacích mohl člověk přehnaně reagovat.
Čím se Spasitelova reakce na odmítnutí ze strany Samaritánů lišila od reakce Jakuba a Jana?
Jedna z pravd, kterou můžeme v tomto příběhu najít, zní takto: Když se rozhodneme reagovat na prohřešky vůči sobě trpělivě a shovívavě, následujeme tím Spasitelův příklad. Zvažte možnost zapsat si tuto pravdu na okraj stránky v písmech vedle Lukáše 9:52–56.
Níže uvedená slova staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů nám pomáhají porozumět tomu, proč je uražení se rozhodnutí, nikoli stav:
„Když se domníváme nebo když říkáme, že nás někdo urazil, obvykle tím myslíme, že s námi špatně jednal, kritizoval nás nebo k nám byl neuctivý. A jistě při našem kontaktu s druhými lidmi dochází k jednání, které je netaktní, zahanbující, bezzásadové a nečestné, které nám dovoluje, abychom se urazili. Ale ve skutečnosti je nemožné, aby druhý člověk urazil mě nebo vás. … Urazit se je naše rozhodnutí, není to stav, který by nám někdo způsobil nebo vnutil. …
… Když nějaký člověk říká nebo dělá něco, co považujeme za urážlivé, naší první povinností je odmítnout se urazit a potom si s oním člověkem v soukromí čestně a přímo pohovořit. Takový přístup navozuje inspiraci od Ducha Svatého a dovoluje, aby bylo vyjasněno nedorozumění a aby byl pochopen skutečný záměr.“ („A nic je neurazí“ Liahona, listopad 2006, 90, 92.)
Znovu se zamyslete nad situacemi ze začátku této lekce. Poté si do studijního deníku napište odpovědi na tyto otázky:
Jaké možné nebezpečí nebo újma se skrývají v tom, když se v těchto situacích rozhodneme, že se urazíme?
Jak můžeme v každé této situaci následovat Spasitelův příklad?
Jak můžeme být požehnáni, když se rozhodneme na prohřešky vůči sobě reagovat trpělivě a shovívavě?
Zamyslete se nad tím, zda jste se někdy rozhodli, že se urazíte kvůli slovům či skutkům někoho druhého. Dejte si za cíl následovat Spasitelův příklad tím, že se rozhodnete reagovat na prohřešky vůči sobě trpělivě a shovívavě. Zvažte možnost podělit se o svůj cíl s členem rodiny nebo s přítelem, aby vám pomohl ho úspěšně dosáhnout.
Poznámka: Snaha reagovat trpělivě a shovívavě na prohřešky, kterých se proti vám druzí dopustí, neznamená, že byste měli dál snášet sexuální či fyzické týrání nebo zneužívání včetně šikany. Pokud jste se stali obětí takového týrání nebo zneužívání, ihned si sjednejte schůzku se svým biskupem nebo presidentem odbočky, abyste získali potřebnou pomoc a rady.
Spočítejte, kolik je níže nakresleno koleček. Přitom se snažte zpívat si nějakou oblíbenou píseň.
Proč bylo obtížné počítat kolečka při zpěvu písně?
Zamyslete se nad tím, jak se rušivý vliv v podobě zpěvu při počítání může podobat snaze následovat Ježíše Krista.
Zatímco budete pokračovat ve studiu Lukáše 9, přemýšlejte o tom, jak můžete překonat vlivy, které vás mohou odvádět od následování Spasitele nebo vám v tom mohou bránit.
Přečtěte si Lukáše 9:57–58 a zjistěte, jak Ježíš odpověděl muži, který si přál být Jeho učedníkem.
Slova „Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil“ naznačují, že Spasitelův život nebyl pohodlný, ani snadný.
Přečtěte si Lukáše 9:59–60 a zjistěte, co chtěl udělat druhý muž předtím, než by následoval Spasitele.
Ježíš Kristus neměl na mysli, že je nesprávné truchlit nad úmrtím blízkého člověka nebo mu projevit úctu na pohřbu. (Viz NaS 42:45.) Spíše předal důležité ponaučení týkající se učednictví. Co se můžeme ze Spasitelovy odpovědi v Lukášovi 9:60 dozvědět o prioritách pravého učedníka?
Přečtěte si Lukáše 9:61–62 a zjistěte, co Spasitel řekl třetímu muži, který chtěl být Jeho učedníkem.
Níže uvedený citát presidenta Howarda W. Huntera nám pomáhá porozumět přirovnání v Lukášovi 9:62 k vložení rukou na pluh, aniž bychom se ohlíželi za sebe: „Aby mohl oráč vyorat rovnou brázdu [neboli rýhu v poli], musí svůj zrak upřít na jeden pevný bod, který má před sebou. To ho drží na správné cestě. Pokud se však stane, že se ohlédne, aby se podíval, kde už byl, pravděpodobnost, že se odchýlí z cesty, se zvýší. Výsledkem jsou brázdy křivé a nepravidelné. … Budeme-li svou energii zaměřovat na to, co je před námi – na věčný život a radost ze spasení – spíše než na to, co je za námi, pak jej s jistotou obdržíme.“ („Am I a ‚Living‘ Member?“ Ensign, May 1987, 17.)
Zamyslete se nad tím, jak se to, když jsme učedníkem Ježíše Krista, podobá vložení rukou na pluh a neohlížení se za sebe.
Jedna ze zásad, které se můžeme naučit z těchto Spasitelových slov k těmto mužům, zní: Máme-li být opravdovými Ježíšovými učedníky, nesmíme dopustit, aby něco mělo přednost před naším následováním Ježíše Krista.
Zamyslete se nad tím, proč občas něco ve svém životě klademe na přednější místo – nad své zodpovědnosti jakožto učedníků Ježíše Krista.
Starší Richard G. Scott z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Satan má mocný nástroj, který používá proti dobrým lidem. Je to odvrácení pozornosti. Chtěl by dobré lidi přimět, aby si naplnili život ‚dobrými věcmi‘ natolik, že nezbude místo pro věci podstatné.“ („Dejme přednost tomu, co je nejdůležitější“, Liahona, červenec 2001, 7.)
Abyste se mohli lépe zamyslet nad tím, co vám brání v plné míře následovat Ježíše Krista, překreslete si níže uvedenou tabulku do studijního deníku. Poté si do tabulky napište čtyři nebo pět zodpovědností učedníka Ježíše Krista (například služba druhým, sdílení evangelia, pravidelné chození na shromáždění nebo placení desátku). Ke každé uvedené zodpovědnosti napište příklady jiných priorit, které někdy člověk může klást nad danou zodpovědnost.
Zodpovědnosti učedníka Ježíše Krista
Jiné priority
Do studijního deníku napište o nějakém zážitku, kdy jste byli svědky toho, že někdo odložil své cíle či priority, aby mohl následovat Spasitele.
Přemítejte o tom, čemu možná dáváte přednost před následováním Ježíše Krista a Jeho učení. Napište si na kus papíru nějaký cíl týkající se toho, co budete dělat, aby pro vás byl Spasitel a Jeho evangelium prioritou. Umístěte tento papír na místo, kde na něj uvidíte každý den.
Přečtěte si Lukáše 10:1–2 a zjistěte, koho Pán pověřil, aby Mu pomohl vykonávat Jeho dílo.
Slovo sedmdesát v Lukášovi 10:1 popisuje nejen počet služebníků, které Ježíš vyslal, ale také označuje úřad v kněžství. Tentýž kněžský úřad existuje i ve znovuzřízené Církvi v dnešní době. Nyní existuje osm kvor Sedmdesáti, ačkoli pouze členové prvních dvou kvor jsou povoláváni jako generální autority. Jejich práci spočívající v kázání evangelia a v pomáhání spravovat Církev řídí Kvorum Dvanácti apoštolů a Předsednictvo Sedmdesáti.
Z těchto veršů se dozvídáme, že Pán kromě apoštolů povolává i další dělníky, aby Ho zastupovali a pomáhali Mu v Jeho díle. Proč podle vás Pán povolává další, aby Ho zastupovali a pomáhali Mu?
Lukáš 10:3–24 obsahuje pokyny, které dal Spasitel Sedmdesáti a které se týkají toho, jak mají plnit své zodpovědnosti. Členové Sedmdesáti později podali zprávu o svém působení Ježíšovi a On jim poskytl další ponaučení a radoval se s nimi. Všimněte si, že Lukáš 10:10–11 obsahuje pokyny, které dal Pán Sedmdesáti a které se liší od pokynů, které dostávají misionáři v dnešní době. Pán dal členům Sedmdesáti svolení, aby setřásli prach ze svých nohou jako svědectví proti těm, kteří je nechtějí přijmout. V dnešní době se toto provádí pouze za mimořádných okolností a lze to vykonat pouze pod vedením Prvního předsednictva. Misionáři na plný úvazek nejsou oprávněni toto provádět na základě vlastního úsudku.
Přečtěte si Lukáše 10:25 a věnujte pozornost otázce, pomocí níž zákoník Spasitele pokoušel neboli zkoušel.
Jak byste odpověděli, kdyby vám někdo položil tuto otázku?
Přečtěte si Lukáše 10:26–28 a zjistěte, jak Spasitel na zákoníkovu otázku odpověděl.
Na základě toho, co jste se dočetli v Lukášovi 10:25–28, doplňte tuto zásadu: Máme-li obdržet věčný život, musíme .
Přečtěte si Lukáše 10:29 a vyhledejte druhou otázku, kterou zákoník Ježíšovi položil.
Obrázek
Milosrdný Samaritán
Milosrdný Samaritán
Spasitel zákoníkovu otázku zodpověděl tím, že učil podobenství o Samaritánovi. (Viz Lukáš 10:30–35.) V novozákonní době panovala mezi Židy a Samaritány silná nenávist. (Viz Průvodce k písmům, „Samaritáni“.) Obě skupiny se obvykle snažily jedna druhé vyhýbat.
Přečtěte si Lukáše 10:30–37 a zaměřte se na to, kdo jsou podle tohoto podobenství naši bližní.
President Thomas S. Monson řekl, že máme na toto podobenství o milosrdném Samaritánovi pamatovat tehdy, když přemýšlíme, jak reagovat na ty, kteří potřebují naši pomoc:
Obrázek
President Thomas S. Monson
„Každý z nás během putování smrtelností půjde po své vlastní cestě do Jericha. Co na ní zažijete vy? Co na ní zažiji já? Budu to já, kdo si nevšimne člověka, který upadl mezi zloděje a potřebuje mou pomoc? Budete to vy? Budu to já, kdo uvidí zraněného a uslyší jeho volání, a přesto přejde na druhou stranu? Budete to vy? Nebo to budu já, kdo uvidí, kdo uslyší, kdo se zastaví a kdo pomůže? Budete to vy?
Ježíš nám dal motto: ‚Jdi, i ty učiň též.‘ Když uposlechneme tohoto prohlášení, otevře se našemu rozhledu radost, která se vyrovná jen málo čemu a kterou nic nepředčí.
Cesta do Jericha nemusí být jasně vytyčena. A ani zranění nemusí volat tak nahlas, že bychom je slyšeli. Když ale kráčíme ve šlépějích onoho milosrdného Samaritána, kráčíme po cestě, která vede k dokonalosti.“ („Your Jericho Road“, Ensign, Feb. 1989, 2, 4.)
Představte si, že pro některého vašeho přítele je těžké mít rád někoho, kdo ho rozčiluje a kdo ho dokáže zklamat nebo rozzlobit. Do studijního deníku napište tomuto příteli krátký dopis, v němž vysvětlíte, čemu se můžeme naučit z tohoto podobenství ohledně toho, jak máme mít rádi druhé a jak se můžeme snažit být takovými, jako byl milosrdný Samaritán.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Lukáše 8:1–10:37 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: