„Lekce 2 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Úloha proroků při hlásání nauky o věčné rodině“, Věčná rodina – materiály pro učitele (2022)
„Lekce 2 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Věčná rodina – materiály pro učitele
Lekce 2 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Úloha proroků při hlásání nauky o věčné rodině
Jsme požehnáni tím, že žijeme v době, ve které Pán opět povolal žijící proroky, aby nás vedli a ochraňovali. Jak vám Pánovi proroci pomohli porozumět nauce věčné rodiny? Při studiu této lekce přemýšlejte o tom, jak můžete posílit své svědectví o žijících prorocích a více se ve svém životě spoléhat na jejich slova.
Oddíl 1
Jak se Boží láska projevuje v radách proroků?
Když Pán povolal Ezechiela, aby působil jako prorok, přirovnal Ezechielovo poslání k úloze strážného. V dávných dobách stávali strážní na zdech či ve věžích a pomáhali ochraňovat města, vinice nebo pole (viz „Strážní na věži“, Liahona, duben 2016, 39). Jejich vyvýšená pozice jim umožňovala vidět to, co ostatní vidět nemohli, a včas varovat před blížící se hrozbou.
Proroci nám pomáhají hledět na věci z Boží věčné perspektivy. Bůh jim jakožto vidoucím žehná božským obdarováním duchovního zraku. Jsou schopni „věděti o věcech, jež jsou minulé, a také o věcech, jež mají přijíti“ (Mosiáš 8:17; viz také verše 15–16). Pán je posílá, aby nás chránili před duchovním a fyzickým nebezpečím.
President Russell M. Nelson o motivech a zodpovědnosti Pánových strážných učil tomuto:
Každý z Pánových apoštolů má možnost pozorovat a pociťovat lásku, kterou Nebeský Otec chová ke svým dětem, zvláště pak k těm, kteří mají potíže. …
Jako vedoucí Církve jsme občas terčem kritiky za to, že se pevně držíme Božích zákonů, bráníme Spasitelovu nauku a odoláváme tlaku společnosti dnešní doby. Ale naším pověřením jakožto vysvěcených apoštolů je, abychom „šli do celého světa kázati [Jeho] evangelium… každému stvoření“ [viz Nauka a smlouvy 18:28]. To znamená, že je nám přikázáno, abychom učili pravdě.
A když to děláme a učíme o požadavcích, které Nebeský Otec pro oslavení v celestiálním království stanovil, býváme občas obviněni z bezcitnosti. Avšak nebylo by od nás mnohem více bezcitné, kdybychom pravdě neučili – kdybychom neučili tomu, co nám Bůh zjevil?
Jeho pravdu prohlašujeme právě proto, že nám velice záleží na všech Božích dětech. Ne vždy říkáme lidem to, co chtějí slyšet. Proroci jen málokdy bývají oblíbení. Ale vždy budeme učit pravdě! („The Love and Laws of God“ [Brigham Young University devotional, Sept. 17, 2019], 3, speeches.byu.edu.)
Oddíl 2
V jakém ohledu je prohlášení o rodině důkazem toho, že Pánovi proroci jednají v dnešní době jako strážní?
Během generálního shromáždění Pomocného sdružení, které se konalo 23. září 1995, přednesl president Gordon B. Hinckley prohlášení nazvané „Rodina – prohlášení světu“. Než tak učinil, vysvětlil, proč První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů pociťovalo nutnost vydat toto prohlášení:
Když vidíme tolik záludnosti, která je vydávána za pravdu, když vidíme tolik klamných názorů na měřítka a hodnoty, tolik svodů a lákadel, které vedou ke hříchům světa, máme pocit, že na ně musíme upozornit a varovat před nimi předem. My, První předsednictvo a Rada Dvanácti apoštolů, ve snaze být nápomocni v této věci, vydáváme nyní prohlášení Církvi a světu jako vysvětlení a znovupotvrzení měřítek, nauk a postupů týkajících se rodiny, které proroci, vidoucí a zjevovatelé této Církve opakovaně hlásali během její historie. („Stand Strong against the Wiles of the World“, Ensign, Nov. 1995, 100.)
Dále uvedený výňatek z životopisu presidenta Nelsona popisuje, co Pán umožnil svým apoštolům spatřit – což poté vedlo ke vzniku prohlášení o rodině:
Jednoho dne v roce 1994 trávili členové Kvora Dvanácti apoštolů den ve své poradní místnosti v chrámu Salt Lake, kde diskutovali o záležitostech souvisejících s rodinou. Zvažovali vše – od stále všudypřítomnější pornografie až po všechny možné potenciální zákony zaměřené proti rodině. Nebyla to první diskuse tohoto druhu, ale onoho dne se kolem tohoto zcela zásadního tématu točil celý program jednání.
Členové Dvanácti prošli jak nauku, tak pravidla a postupy, přičemž hovořili o tom, co změnit nelze – nauku – i o tom, co by jít změnit mohlo – pravidla a postupy. Diskutovali o otázkách, o kterých věděli, že jsou stále aktuálnější – včetně rostoucího společenského tlaku v oblasti sňatků osob stejného pohlaví a práv transgenderových osob. „To však nebyl konec toho, co jsme viděli,“ vysvětlil starší Nelson. „Viděli jsme, jak se různá společenství snaží odbourat veškerá měřítka a omezení související se sexualitou. Viděli jsme zmatky v otázkách pohlaví. Toto vše jsme viděli přicházet.“
Tato důkladná diskuse, spolu s mnoha dalšími v průběhu času, nás vedla k závěru, že by Dvanáct mělo připravit dokument, či snad dokonce prohlášení, které by jasně vymezovalo postoj Církve v oblasti rodiny a které bychom předložili ke zvážení Prvnímu předsednictvu. (Sheri Dewová, Insights from a Prophet’s Life: Russell M. Nelson [2019], 208.)
Oddíl 3
Jak mohu s vírou přijímat slova Pánových proroků a reagovat na ně?
Když Spasitel ve svém rodném Nazarétu prohlásil, že je tím slíbeným Mesiášem, lidé Ho odmítli. Jako odpověď na mnohé pochyby Spasitel prohlásil, že „žádný prorok není vzácen v vlasti své“ (Lukáš 4:24).
Stejně tak v dnešní době se mnoho lidí rozhoduje, že nebudou přijímat Pánovy proroky. Občas vám dokonce může připadat, že radám a učení současných proroků lze jen těžko porozumět nebo že je obtížné se jimi řídit.
V den, kdy byla Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů zorganizována, obdržel Prorok Joseph Smith zjevení od Pána, které obsahovalo přikázání a zaslíbení adresovaná členům Jeho Církve.
Přemýšlejte o tom, co to znamená přijímat Pánova slova skrze proroky „ve vší trpělivosti a víře“ (verš 5). Přemýšlejte také o požehnáních, která jsou za toto slíbena. Písma obsahují mnohé záznamy o lidech, kteří se rozhodli projevit trpělivost a víru ve slova proroků. Vyberte si k prostudování jednu nebo několik těchto pasáží z písem:
-
1. Nefi 2:11–16 (Nefi opouští Jeruzalém pod vedením proroka Lehiho)
-
1. Královská 17:8–24 (vdova ze Sarepty reaguje na žádost proroka Eliáše během hladomoru)
-
2. Královská 5:9–14 (Náman ze země Syrské usiluje u proroka Elizea o uzdravení z malomocenství)
Když sestra Carol F. McConkieová sloužila jako první rádkyně v Generálním předsednictvu Mladých žen, učila:
Podle měřítek světa může být následování proroka nepopulární, politicky nekorektní nebo společensky nepřijatelné. Ale následovat proroka je vždy správné. („Žijme podle slov proroků“, Liahona, listopad 2014, 78.)
Můžeme mít důvěru v následování Pánových proroků.