Lekce 23 – materiály pro učitele

Když požehnání věčného manželství nebo rodičovství nepřicházejí

Mnozí členové Církve spravedlivě touží po požehnáních pramenících z manželství na věčnost nebo rodičovství, která však nepřicházejí nebo se komplikují. V této lekci budou studenti diskutovat o tom, jak mohou v případě, že se s takovými problémy potýkají, jednat s vírou v Ježíše Krista. Studenti si také stanoví, co mohou dělat pro to, aby druhé ve svém sboru nebo odbočce přijímali bez ohledu na jejich rodinnou situaci.

Náměty pro výuku

Můžeme se rozhodnout, že i když vytoužená požehnání nepřicházejí, budeme projevovat víru v Ježíše Krista.

Ukažte studentům citát staršího Neila L. Andersena v oddíle 1 v přípravných materiálech a společně si ho přečtěte. Můžete zvýraznit nebo na tabuli vypsat situace, o nichž se zmínil a které ne vždy dokonale splňují ideály, jimž učí prohlášení o rodině.

• Proč podle vás církevní vedoucí stále učí ideálům rodinného života, když je většina členů Církve v současné době nezažívá? (Zvažte možnost poukázat na slova sestry Sharon Eubankové v oddíle 1 v přípravných materiálech.)

Ukažte studentům obrázek Abrahama a Sáry z oddílu 2 v přípravných materiálech a požádejte je, aby shrnuli požehnání, která v Abrahamově a Sářině životě buď přišla se zpožděním, nebo se nenaplnila vůbec.

Vyzvěte studenty, aby si samostatně prošli Židům 11: 8, 11–13 a vyhledali slova a části textu, jež zdůrazňují Abrahamovu a Sářinu víru. Několik studentů požádejte, aby se o to, co našli, podělili.

• Jak by mohl Abrahamův a Sářin příklad pomoci dnešním členům Církve, jejichž víra je zkoušena, když slíbená požehnání v tomto životě zatím nepřicházejí nebo se nenaplňují? (Poté, co se studenti podělí o své myšlenky, napište na tabuli tuto zásadu: Budeme-li Pánovi věrni a budeme-li důvěřovat Jeho načasování, obdržíme požehnání, která nám slíbil, v tomto životě nebo na věčnosti.)

Můžete studentům připomenout, že získání slíbených požehnání není mnohdy záležitostí spravedlivosti, nýbrž Pánova načasování. Ukažte jim tato slova staršího Jeffreyho R. Hollanda z Kvora Dvanácti apoštolů:

Starší Jeffrey R. Holland

Některá požehnání přicházejí brzo, některá pozdě, a některá přijdou až v nebi; ale k těm, kteří přijmou evangelium Ježíše Krista, přijdou. To osobně dosvědčuji. („Nejvyšší kněz budoucího dobrého“, Liahona, leden 2000, 45)

Abyste studentům pomohli lépe porozumět zásadě uvedené na tabuli, zvažte možnost s nimi diskutovat o některých z těchto otázek:

• Jak by mohli členové Církve v jedné ze situací, o nichž se zmiňuje starší Andersen (v citátu uvedeném v oddíle 1 v přípravných materiálech, na nějž se odkazuje výše v tomto oddíle), nadále uplatňovat víru v Ježíše Krista a Jeho učení o rodině?

• Na základě jakých zkušeností nebo nauk jste došli k přesvědčení, že i když vytoužená požehnání zatím nepřicházejí, Pán své sliby naplní? (Vyzvěte studenty, aby se vrátili k tomu, co si zapsali v rámci činnosti „Zaznamenejte si své myšlenky“ v oddíle 2 v přípravných materiálech.)

• Kdy jste se vy nebo někdo, koho znáte, posunuli kupředu ve víře v Pána, když požehnání pramenící z manželství nebo rodičovství nepřicházela? Co jste se z této zkušenosti dozvěděli o Pánu?

Zvažte možnost uvést v rámci diskuse následující příběh mladé svobodné ženy, o který se podělil president Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva:

President Dallin H. Oaks

Dostal jsem dopis od jedné ženy studující na Harvardově univerzitě. Jeho obsah na mě zapůsobil.

Psala: „Je mi teprve dvacet šest let a už se mě zmocnilo trápení, že zůstanu sama.“

V dopise následovaly další podrobnosti a končil slovy: „Když jsem před rokem šla jednoho dne odpoledne z práce domů, otevřela jsem Bohu své srdce a svěřila se Mu se svým nejniternějším přáním stát se manželkou a matkou. Najednou mi srdce i mysl zaplavila mocná myšlenka a já se zastavila. Uvědomila jsem si, že se mýlím. Nejniternějším přáním v mém srdci má být, abych byla učednicí Ježíše Krista, a teprve poté manželkou a matkou. Od té doby se můj pohled na život změnil. Má přání si vyměnila pořadí. Vím, že všechna slíbená požehnání získám, ale dojde k tomu v čase, který určí Pán, a nikoli já.“ Jak mocná myšlenka! (Facebook, 11. července 2016, facebook.com/dallin.h.oaks)

Vyzvěte studenty, aby si zaznamenali, co by mohli dělat, aby zatímco budou čekat na to, až získají požehnání týkající se rodiny, po kterých touží, i nadále uplatňovali víru v Ježíše Krista.

Můžete studenty vybídnout, aby usilovali o Pánovo vedení a podporu tím, že zjistí, jak již nyní dosáhnout radosti, naplnění a růstu bez ohledu na svou rodinnou situaci.

Každý člen Církve je důležitou součástí těla Kristova.

Přečtěte si 1. Korintským 12:12–27 a zjistěte, čemu nás příměr apoštola Pavla učí o Církvi a o jejích členech.

• Jakým pravdám se můžeme z tohoto příměru naučit? (Mezi pravdami, jež mohou studenti uvést, nezapomeňte zdůraznit tuto: Každý člen Církve je nepostradatelný a může být pro Církev významným přínosem.)

Abyste studentům ukázali, že všichni členové Církve mají svou hodnotu, která je přínosem, můžete jim pustit video „Songs Sung and Unsung“ (2:56), které naleznete v oddíle „Chcete se dozvědět více?“ v přípravných materiálech.

Můžete studentům pomoci zamyslet se nad tím, jak na církevních shromážděních začleňovat druhé a jak se sami zapojovat, prostřednictvím toho, že jim předložíte následující modelovou situaci (nebo ji vhodně upravíte tak, aby byla vašim studentům bližší):

Viktorie si nedávno prošla rozvodem. Svěří se vám, že má pocit, že již do Církve nezapadá. Na církevních shromážděních sedává sama a když se v Pomocném sdružení diskutuje o manželství a rodině, cítí se nepatřičně. Pochybuje, zda může být ve své současné situaci sboru nějak užitečná.

Zvažte možnost rozdělit studenty do dvojic a ukázat jim následující otázky. Jednoho studenta z každé dvojice vybídněte, aby přemítal, jak by na Viktoriiny otázky odpověděl z jejího úhlu pohledu. Druhého vyzvěte, aby přemýšlel o druhém souboru otázek z hlediska člena Viktoriina sboru. Po několika minutách studenty požádejte, aby spolu ve dvojicích o svých odpovědích diskutovali.

Viktorie	Člen sboru
Mám pocit, že sem nepatřím. Co mohu dělat pro to, abych měla pocit, že sem zapadám?	Jak mohu Viktorii v současné situaci podpořit?
Jakými jedinečnými názory bych mohla sboru přispět nebo v jakém ohledu bych pro něj mohla být jedinečným přínosem?	Jak mohu Viktorii lépe porozumět a pomoci jí získat pocit, že si jí v našem sboru ceníme a že je jeho součástí?
Jak mohu Spasiteli umožnit, aby mi pomohl pochopit a pocítit, že si mě v Jeho Církvi lidé váží a že v ní mám své místo?	Jak mohu dávat členům sboru, kteří se potýkají s tím, že jsou svobodní dospělí, samoživitelé či sezdaní, ale bezdětní, lépe najevo, že jsou v něm kladně přijímáni?

Po uplynutí dostatečné doby několik studentů požádejte, aby se s ostatními podělili o to, čemu se v rámci této činnosti naučili.

Dejte studentům čas, aby si mohli zaznamenat a naplánovat, jak budou jednat na základě vnuknutí ohledně toho, jak podporovat členy Církve bez ohledu na jejich rodinnou situaci. Studenty byste mohli vyzvat, aby se zamysleli nad tím, které konkrétní členy sboru či odbočky by mohli podpořit.

Zvažte možnost v závěru vyučovací hodiny vydat svědectví o neutuchající lásce a podpoře Nebeského Otce, které projevuje těm, kdo se ocitají v náročné rodinné situaci. Zároveň vydejte svědectví o tom, že každého člena Pánovy Církve je zapotřebí a že pro ni může být cenným přínosem.

Napříště

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, kdo z lidí, které znají, se potýká s nějakým problémem v oblasti duševního nebo emočního zdraví. Požádejte je, aby na ně mysleli, až si budou číst přípravné materiály na příští vyučovací hodinu. Také byste je mohli vybídnout, aby si našli čas sami pro sebe a posoudili vlastní duševní zdraví.