„Lekce 22 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Výchova dětí ve spravedlivosti“, Věčná rodina – materiály pro učitele (2022)
„Lekce 22 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Věčná rodina – materiály pro učitele
Lekce 22 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Výchova dětí ve spravedlivosti
Když vychováváme děti, aby v dnešním světě byly duchovně silné, můžeme se cítit přemoženi. Slib, který dal Spasitel Nefitům, se ale vztahuje i na nás v dnešní době: „Všechny děti tvé budou poučovány Pánem; a veliký bude pokoj dětí tvých.“ (3. Nefi 22:13.) Při studiu této lekce přemýšlejte o tom, jak můžete naplňovat „posvátnou povinnost vychovávat své děti [ve]… spravedlivosti“ („Rodina – prohlášení světu“, ChurchofJesusChrist.org).
Oddíl 1
Co ode mě jakožto rodiče Pán očekává?
Na začátku této dispensace Ježíš Kristus učil rodiče o jejich zodpovědnosti vychovávat děti ve spravedlivosti. Prohlásil: „Já jsem vám přikázal, abyste vychovávali děti své ve světle a pravdě.“ (Nauka a smlouvy 93:40.) Spasitel poté napomenul Proroka Josepha Smitha a další církevní vedoucí, aby dali do pořádku svůj domov a byli „pilnější a starostlivější v domově“(verš 50; viz verše 41–50).
Proroci posledních dnů obdobně vyjádřili nutnost, aby rodiče vynakládali vědomé úsilí učit evangeliu v domově. Zdůraznili také, že studium evangelia má být „v domově soustředěné a Církví podporované“ (David A. Bednar, „Připraveni, abychom získali každou nutnou věc“, Liahona, květen 2019, 101; viz také strany 102–104).
Během služby v Generálním předsednictvu Nedělní školy president Tad R. Callister učil:
Jako rodiče máme být těmi hlavními učiteli evangelia a příklady svých dětí – nikoli biskup, Nedělní škola, Mladé ženy nebo Mladí muži, ale rodiče. Jako hlavní učitelé evangelia je můžeme učit tomu, že Usmíření je mocné a skutečné, a také jejich totožnosti a božskému určení, a tím jim dávat pevné základy, na nichž budou moci stavět. Koneckonců, ideálním prostředím pro výuku evangelia Ježíše Krista je domov. („Rodiče – hlavní učitelé evangelia pro své děti“, Liahona, listopad 2014, 32)
Sestra Cheryl A. Esplinová, bývalá rádkyně v Generálním předsednictvu Primárek, s odkazem na tyto verše řekla:
Učit děti rozumět znamená více než jen předávat informace. Znamená to pomáhat našim dětem vštípit si nauku do srdce tak, aby se stala součástí celé jejich bytosti a aby se celý jejich život odrážela v jejich postojích a chování. („Učme své děti rozumět“, Liahona, květen 2012, 10)
Během služby v Generálním předsednictvu Primárek presidentka Joy D. Jonesová učila:
Nemůžeme čekat, až naše děti dospějí k obrácení samy od sebe. Náhodné obrácení není zásadou evangelia Ježíše Krista. Takovým, jako je Spasitel, se nestaneme nahodile. Když děti záměrně milujeme, učíme a vydáváme jim svědectví, může jim to pomoci začít pociťovat vliv Ducha Svatého již v raném věku. Duch Svatý je pro jejich svědectví o Ježíši Kristu a pro obrácení k Němu nezbytný; přejeme si, aby „na něj vždy [pamatovaly], aby [mohly] míti jeho Ducha, aby byl s nimi“ [Nauka a smlouvy 20:79]. („Zásadní rozhovory“, Liahona, květen 2021, 12)
Oddíl 2
Jaké praktiky mi mohou pomoci vést mé děti ke Spasiteli?
Nefi a jeho lid aktivně usilovali o to, aby pomáhali dětem učit se o Spasiteli.
Starší Neil L. Andersen z Kvora Dvanácti apoštolů dal několik rad, aby vedl rodiče, když pomáhají dětem učit se o Spasiteli a od Něj:
Máme doma obrázky Spasitele? Povídáme si s dětmi často o Ježíšových podobenstvích? „Příběhy o Ježíšovi [jsou] jakoby závanem větru nad žhavými uhlíky víry v srdci našich dětí.“ [Neil L. Andersen, „Vyprávěj mi příběhy o Ježíšovi“, Liahona, květen 2010, 109.] Když vám vaše děti budou klást otázky, vědomě zvažte, že je budete učit tomu, čemu učil Spasitel. Když se vás například dítě zeptá: „Tati, proč se modlíme?“ Můžete odpovědět: „To je velmi dobrá otázka. Vzpomínáš si, když se modlil Ježíš? Pojďme si povědět něco o tom, proč se modlil a jak se modlil.“ („Mluvíme o Kristu“, Liahona, listopad 2020, 89)
Rady, které dal prorok Mojžíš izraelským rodičům, se mohou vztahovat i na nás: „A budeš [tato přikázání] často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.“ (Deuteronomium 6:7.)
Presidentka Jonesová vystihla ducha Mojžíšových rad, když učila:
[Jedním] klíčem, jak pomoci dětem stát se odolnými vůči hříchu, je… začít jim již v útlém věku láskyplně vštěpovat základní zásady a nauky evangelia – z písem, z Článků víry, z brožurky Pro posílení mládeže, z písní z Primárek, z náboženských písní i z našich svědectví – jež je povedou ke Spasiteli.
Vytvoření důsledného zvyku se modlit, studovat písma, mít rodinné domácí večery a uctívat Boha o sabatu vede k celistvosti, vnitřní zásadovosti a silným mravním hodnotám – neboli k duchovní bezúhonnosti. …
Bratři a sestry, buďte svým maličkým nablízku – natolik, že uvidí vaše každodenní náboženské chování a to, jak dodržujete své sliby a smlouvy. „Děti skvěle napodobují, a tak jim dávejte k napodobování něco velikého.“ [Anonymní zdroj.] („Generace odolná vůči hříchu“, Liahona, květen 2017, 88–89)
Oddíl 3
Co mohu dělat, když člen rodiny sejde z cesty evangelia?
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
Jedno z největších trápení, které může statečný rodič v Sionu utrpět, je to, že jeho dítě sejde z cesty evangelia. Takoví rodiče neustále ve své mysli a v srdci přemítají o otázkách „Proč?“ nebo „Co jsme udělali špatně?“ a „Jak teď můžeme tomuto dítěti pomoci?“ („Faithful Parents and Wayward Children: Sustaining Hope While Overcoming Misunderstanding“, Ensign, Mar. 2014, 28)
Lehi a Saria rozuměli trápení, které přichází, když děti sejdou z cesty evangelia.
Povšimněte si, jak láskyplně Lehi kázal svým dětem, neboli je učil. Starší Ulisses Soares z Kvora Dvanácti apoštolů učil tomu, jak můžeme reagovat, když člen rodiny sejde z cesty evangelia:
Je těžké pochopit všechny důvody toho, proč si někteří lidé volí jinou cestu. To nejlepší, co můžeme v této situaci dělat, je prostě je mít rádi a obejmout je, modlit se za jejich blaho a usilovat o Pánovu pomoc, abychom věděli, co dělat a co říkat. Upřímně se s nimi radujte z jejich úspěchů; buďte jejich přátelé a vyhledávejte v nich to dobré. Nikdy bychom to s nimi neměli vzdávat; udržujme si s nimi vztah. Nikdy je neodmítejme ani špatně nesuďme. Prostě je mějme rádi! Podobenství o marnotratném synovi nás učí tomu, že když děti přijdou k sobě, často si přejí přijít domů. A pokud se to stane i u vašich blízkých, mějte srdce naplněné soucitem, běžte k nim, padněte jim kolem krku a polibte je, jako to udělal otec marnotratného syna [viz Lukáš 15:20].
A nakonec dál žijte způsobile, buďte pro ně dobrým příkladem toho, čemu věříte, a lněte těsněji ke Spasiteli Ježíši Kristu. On zná a chápe naše nejhlubší zármutky a bolesti a vašemu úsilí a oddanosti ve vztahu k vašim blízkým požehná – pokud ne v tomto životě, tak v životě příštím. („Jak bych mohl porozumět?“, Liahona, květen 2019, 7–8)