Seminelí
‘Iuniti 26: ‘Aho 3, 3 Nīfai 19


‘Iuniti 26: ‘Aho 3

3 Nīfai 19

Talateú

Ko e ngaahi meʻa ko ia ‘oku tohi ‘i he 3 Nīfai 11–18 naʻe hoko kotoa ia ‘i he ‘aho pē ‘e taha. Naʻe mafola ‘i he ngataʻanga ‘o e ‘uluaki ‘ahó ‘a e ongoongo ‘o e ‘aʻahi mai ‘a e Fakamoʻuí mo ‘Ene toe hāʻele mai ‘i he ‘aho hono hokó, pea naʻa nau “fuʻu ngāue lahi ‘aupito ‘i he pō kotoa ko iá, koeʻuhí ke nau ‘i he ‘apongipongí ‘i he potu ko ia ‘a ia ‘e fakahā mai ai ‘e Sīsū ia ki he kakaí” (3 Nīfai 19:3). Naʻe akoʻi ‘e he kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá ‘a e kakaí ‘i he pongipongí pea nau lotu mo kinautolu. Naʻe papitaiso leva ‘e Nīfai ‘a e kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá pea nau maʻu ‘a e Laumālie Māʻoniʻoní pea takatakai ‘a kinautolu ‘e he kau ‘āngeló. Naʻe hā mai ‘a e Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí lolotonga ‘a e ngaahi fakahā fakaofo ko ‘ení ‘o Ne fekau ki he kau ākongá ke nau lotu, peá Ne lotu foki mo Ia ki he Tamaí koeʻuhi ko e fuʻu kakaí. Naʻe fonu ‘a e kau ākongá ‘i he Laumālie Māʻoniʻoní koeʻuhi ko ‘enau tuí. Naʻe fakamaʻa ‘a kinautolu pea nau hoko ‘o taha mo e Tamaí pea mo e ‘Aló.

3 Nīfai 19:1–14

Naʻe tauhi ʻa e kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá ki he kakaí ‘o fakatatau ki he fekau ‘a e Fakamoʻuí

Fakakaukau ki ha meʻa te ke ongoʻi mo ha me’a te ke fai kapau te ke ‘iloʻi ‘e hāʻele mai ‘a Sīsū Kalaisi ki ha temipale ofi atu kiate koe. Ko e hā e lahi hoʻo feinga mālohi ke aʻu ki aí? Te ke fie ‘ave nai mo koe ha niʻihi kehe? Ko e hā ha meʻa te ke fai ke teuteuʻi koe ki he meʻa ‘e hoko ko iá?

Lau ‘a e 3 Nīfai 19:1–3, pea kumi ki he anga hono tali ‘e he kau Nīfaí ‘a e talaʻofa ‘a e Fakamo’uí te Ne toe hāʻele mai ‘i he ‘aho hono hokó. Naʻe vahevahe ‘e he kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá ‘a e kakaí ki ha kulupu ‘e hongofulu mā ua hili ‘a e fakataha mai ‘a e kakaí pea nau kamata ke akoʻi kinautolu. Naʻá nau fekau ki he kakaí ke nau tūʻulutui ‘o lotu pea nau akoʻi kiate kinautolu ‘a e ngaahi moʻoni pē ko ia naʻe akoʻi ‘e he Fakamoʻuí ‘i he ‘aho ‘aneafí. (Vakai ki he 3 Nīfai 19:4–7.)

  1. Lau ‘a e 3 Nīfai 19:8–9, pea tali ‘a e ngaahi fehuʻi ko ‘ení ‘i hoʻo tohinoa ki he ako folofolá:

    1. Ko e ha ‘a e meʻa naʻe holi lahi taha ki ai ‘a e kau ākongá? Fakatatau ki he meʻa kuó ke aʻusiá, ko e hā ‘a e ‘uhinga ʻoku fie maʻua pehē ai ‘a e meʻafoaki ‘o e Laumālie Māʻoniʻoní?

    2. Naʻe ‘amanaki ke tataki ‘e he kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá ‘a e ngaahi ngāue ‘a e Siasí ‘i he ongo ‘Ameliká hili ‘a e hāʻele hake ‘a e Fakamoʻuí. Ko e hā ‘a e ‘uhinga naʻe ‘aonga ai ke nau maʻu ‘a e meʻafoaki ‘o e Laumālie Māʻoniʻoní?

Fakalaulauloto ki he ngaahi fehuʻi ko ‘ení hili hoʻo fakakakato hoʻo ngāue ki hoʻo tohinoa ki he ako folofolá: Ko e hā ha ngaahi meʻa siʻi ‘okú ke holi lahi taha ki ai ‘i he taimi ‘okú ke lotu aí? Ko e hā hano lahi ‘o haʻo lotua ‘a e Laumālie Māʻoniʻoní?

Lau ‘a e 3 Nīfai 19:10–12, pea kumi ki he meʻa naʻe fai ‘e he kau ākongá hili ‘enau lotú. Ko e papitaiso ko ia ‘oku fakamatalaʻi ‘i he veesi 10–12 ko e papitaiso ia hono ua ‘o e kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá. Kuo laui taʻu lahi hono fokotuʻu ‘o e Siasí ‘i he kau Nīfaí, pea mahalo ne ‘osi papitaiso ai ‘a e kau maʻu lakanga fakataulaʻeiki ko ‘ení, neongo ‘oku ‘ikai lekooti honau papitaisó ‘i he folofolá. Naʻe hoko honau papitaiso hono uá koeʻuhi ko ha ‘uhinga ‘o hangē ko e fakamatala naʻe fai ‘e Palesiteni Siosefa Filitingi Sāmitá: “Naʻe fekau ‘e he Fakamoʻuí kia Nīfai mo e kakaí ke nau toe papitaiso, koeʻuhí he naʻá Ne toe fokotuʻu foʻou ‘a e Siasí ‘o fakatatau ki he ongoongolelei foʻoú. Ka ki muʻa aí naʻe fokotuʻu ia ‘o fakatatau ki he [fono ‘a Mōsesé]” (Doctrines of Salvation, ed. Bruce R. McConkie, 3 vols. [1954–56], 2:336).

Manatuʻi naʻe taau ‘a e kau akonga mo e kau Nīfai kehé ke nau ‘i he ‘ao ‘o e Fakamoʻuí. Lau ‘a e 3 Nīfai 19:13, pea kumi ki he meʻa naʻe foaki ki he kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá koeʻuhi ko ‘enau maʻu ‘a e ngaahi holi ‘oku māʻoniʻoni.

  1. Hiki ha lisi ‘i hoʻo tohinoa ki he ako folofolá ‘o e ngaahi tāpuaki ‘oku hoko mai ki he moʻui ‘a ha taha ‘okú ne maʻu ‘a e meʻafoaki ‘o e Laumālie Māʻoniʻoní peá ne moʻui ‘o taau mo ia. Hili ia peá ke fakafehoanaki hoʻo lisí mo e lea ko ‘eni naʻe fai ‘e ‘Eletā Lōpeti D. Heili ʻo e Kōlomu ‘o e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá, pea tānaki ki hoʻo lisí ha fakakaukau foʻou te ke maʻu mei ai:

    ʻĪmisi
    ʻEletā Robert D. Hales

    “ ʻOku foaki mai ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní kiate kitautolu ʻa e ivi mo e loto-toʻa ke tau moʻui ʻo fakatatau ki he ngaahi founga ʻo e puleʻanga ʻo e ʻOtuá pea ko e tupuʻanga ia ʻo ʻetau fakamoʻoni ki he Tamaí pea mo e ʻAló. … …

    “ʻOku tau fie maʻu ‘a e Laumālie Māʻoniʻoní ke hoko ko hotau takaua maʻu pē ke ne tokoniʻi kitautolu ke tau fai ‘a e ngaahi fili ‘oku lelei angé ‘i he ngaahi fili ‘oku tau fehangahangai fakaʻaho mo iá. ‘Oku taulōfuʻu mai ki hotau kau talavoú mo e kau finemuí ‘a e ngaahi meʻa palakū ‘o e māmaní. ‘Oku ‘omi ‘e heʻetau feohi mo e Laumālié ha ivi kiate kinautolu ke nau tekeʻi ‘a e koví pea, kapau ‘e fie maʻu, te ne tokoniʻi kinautolu ke nau fakatomala pea foki ki he hala lausiʻi mo fāsiʻí. ‘Oku ‘ikai ha taha ‘iate kitautolu ‘oku hao mei he ngaahi ‘ahiʻahi ‘a e filí. ‘Oku tau fie maʻu kotoa pē ‘a e ivi fakamālohia ‘oku maʻu ‘i he Laumālie Māʻoniʻoní. …‘Oku tokoni hono maʻu ‘o e Laumālie Māʻoniʻoní ki he kau mēmipa ‘o e fāmilí ke nau fai ‘a e ngaahi fili ‘oku fakapotopotó—ʻa e ngaahi fili ko ia te ne tokoniʻi kinautolu mo honau ngaahi fāmilí ke nau foki ki heʻenau Tamai Hēvaní mo Hono ‘Alo, ko Sīsū Kalaisí, ‘o nofo mo Kinaua ‘o taʻengata” (“ ʻi he Covenant of Baptism: To Be in the Kingdom and of the Kingdom,” Ensign, Nov. 2000, 8).

Fakatatau ki hoʻo ako ‘a e 3 Nīfai 19:1–14, fakalaulauloto pe ko e hā ‘a e tāpuaki ʻokú ke fie maʻu taha ‘i hoʻo moʻuí pea mo e ‘uhinga ‘okú ke fie maʻu ai iá.

Fakakakato ‘a e fakamatala ki he tefitoʻi mo‘oni ko ‘ení ‘a ia ‘oku makatuʻunga ‘i he 3 Nīfai 19:9, 13: Koeʻuhi ko ʻetau ngaahi holi mo ‘etau lotu fakamātoató , te tau lava ‘o .

3 Nīfai 19:14–36

‘Oku hā mai ‘a e Fakamoʻuí peá Ne lotua ke fakamaʻa ‘a e kakaí koeʻuhi ko ‘enau tuí

ʻĪmisi
Ko e Lotu ‘a Sīsū mo e Kau Nīfaí

Lau ‘a e 3 Nīfai 19:14–16 ke ‘iloʻi ‘a e meʻa naʻe hoko hili hono papitaiso ‘o e kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá pea nau fonu ‘i he Laumālie Māʻoniʻoní.

Hili ‘a e tūʻulutui ‘a e kau ākongá mo e kakaí, naʻe fekau ‘e he Fakamoʻuí ki Heʻene kau ākonga ‘e toko hongofulu mā uá ke nau lotu. Lau ‘a e fakamatala ki heʻenau lotú ‘i he 3 Nīfai 19:17–18, 24–26, 30. Ko e taimi pē ‘eni ‘e taha ‘i he folofola kotoa kuo tohí naʻe lotu hangatonu ai ‘a e kakaí kia Sīsū Kalaisi. ‘Oku tau lotu ki he ‘Otua ko e Tamaí ‘i heʻetau ngaahi lotú, ‘i he huafa ‘o Hono ‘Alo, ko Sīsū Kalaisí. ‘Oku ‘ikai ha feituʻu ‘i he folofolá ‘oku akoʻi mai ai ke tau lotu kia Sīsū Kalaisi.

Naʻe fokotuʻu mai ‘e ‘Eletā Pulusi R. MaKongikī ʻo e Kōlomu ‘o e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá ha ‘uhinga naʻe tuʻunga ai ‘a e lotu ‘a e kau ākongá kia Sīsū ‘i he taimi pē ‘e taha ko ‘ení: “Naʻe ‘osi akoʻi kinautolu ‘e Sīsū ke nau lotu ki he Tamaí ‘i hono huafá, pea naʻa nau ‘uluaki fai ia [vakai, 3 Nīfai 19:8–9]. … Ka ‘i he taimi ko ‘ení ‘naʻa nau lotu kia Sīsū, ‘o ui ia ko honau ‘Eiki mo honau ‘Otuá.’ 3 Nīfai 19:18] Naʻe ‘afio ‘a Sīsū ‘i honau ‘aó ‘o hoko ko e fakataipe ‘o e Tamaí. Naʻe hangē ‘enau sio kiate iá ko haʻanau sio ki he Tamaí; pea ‘i heʻenau lotu kiate iá, naʻe hangē pē ia ko ʻenau lotu ki he Tamaí. Ko ha meʻa makehe mo taʻe hano tatau ia ne hoko” (The Promised Messiah: The First Coming of Christ [1978], 560–61). Naʻe folofola tonu foki ‘a e Fakamoʻuí ‘o pehē, “ʻOku nau lotu kiate aú koeʻuhi he ‘oku ou ‘iate kinautolu” (3 Nīfai 19:22).

  1. Lolotonga ‘a e tūʻulutui ‘a e kakaí, naʻa nau fakamoʻoni ki hono lotua tuʻo tolu ‘e Sīsū Kalaisi ‘a ‘Ene kau ākongá pea mo kinautolu. Hiki tatau ‘a e saati ‘i laló ki hoʻo tohinoa ki he ako folofolá. Lau ‘a e ngaahi potu folofola kuo vahe atú pea fakakakato ‘a e sātí.

Potufolofolá

Ko e hā ‘a e meʻa naʻe lotua ʻe Sīsuú?

Ko e hā ha meʻa naʻá ke ako mei he lotu ‘a Sīsuú te ke lava ‘o fakahoko ‘i hoʻo moʻuí?

3 Nīfai 19:19–23

3 Nīfai 19:27–29

3 Nīfai 19:31–34

Lau ʻa e 3 Nīfai 19:24.ʻOkú ke pehē ko e hā nai hono ‘uhinga ‘o e l “ʻikai te nau lea ‘aki ‘a e ngaahi lea tatau pē”? Naʻe akoʻi ‘e ‘Eletā Pulusi R. MaKongikī ‘o kau ki he ngaahi lotu ‘a ia ‘oku fakahā mai ai ‘a e ngaahi lea ke tau ‘iloʻi ai ‘a e meʻa ke tau lotuá, ‘o pehē, “Ko e ngaahi l lotu haohaoá ‘a e ngaahi lotu ko ia ‘oku ueʻi fakalaumālié, ‘a ia ‘oku fakahā mai ai ‘e he Laumālié ‘a e ngaahi lea ‘oku totonu ke ngāue ʻaki” (Mormon Doctrine, 2nd ed. [1966], 586).

Lau ‘a e 3 Nīfai 19:28 pea fakaʻilongaʻi ‘a e ngaahi foʻi lea pe ngaahi kupuʻi lea ‘oku nau akoʻi ‘a e tefitoʻi moʻoni ko ‘ení, koeʻuhi ke mahino lelei ange kiate koe ‘a e ngaahi tefitoʻi moʻoni ‘e niʻihi naʻe akoʻi ‘e he Fakamoʻuí ‘i Heʻene ngaahi lotú. ʻOku lava ‘o fakamaʻa ‘a kitautolu ‘i he taimi ‘oku tau ngāue ʻaki ai ‘a e tui kia Sīsū Kalaisí. Fakakaukau ki he ngaahi founga naʻe ngāue ʻaki ai ‘e he kau ākongá ‘a e tuí ‘i he ngaahi meʻa kotoa naʻa nau aʻusia ‘a ia ‘oku tohi ‘i he 3 Nīfai 19. Naʻe fonu ‘a e kau ākongá ‘i he Laumālie Māʻoniʻoní koeʻuhi ko ‘enau tuí (vakai, 3 Nīfai 19:13), pea ‘oku mahuʻinga hono maʻu ‘o e Laumālie Māʻoniʻoní koeʻuhí ke lava ‘o fakamaʻa kitautolu.

ʻĪmisi
Palesiteni Melioni G. Lomenī (1897–1988)

Lau ‘a e lea ko ‘eni ‘a Palesiteni Melioni G,. Lomenī ‘o e Kau Palesitenisī ‘Uluakí, pea kumi ki hono ‘uhinga ‘o e fakamaʻá: “‘Pea ‘e toki hoko mai ‘a e papitaiso ‘aki ‘a e afí pea mo e Laumālie Māʻoniʻoní.’ 2 Nīfai 31:13] Ko e papitaiso ‘aki ‘a e afi pea mo e Laumālie Māʻoniʻoni ‘a ia naʻe lea ki ai ‘a Nīfaí, ‘okú ne fakatupu ‘a e fuʻu liliu lahi ‘i he loto ‘o e tangatá ‘a ia ‘oku lea ki ai ‘a ‘Alamaá [vakai, ʻAlamā 5:14]. ‘Okú ne liliu kinautolu mei he anga fakakakanó ki he anga fakalaumālie. ‘Okú ne fufulu, fakamoʻui, mo fakamaʻa ‘a e laumālié. … Ko e tui ki he ‘Eiki ko Sīsū Kalaisí, fakatomalá, mo e papitaiso ‘i he vaí ko e kamataʻangá pē ia pea ko e meʻa ‘oku fie maʻu ke fakahoko ki muʻa, ka ko hono fakakātoá [‘a e ikuʻanga aofangatukú]. Ka ‘oku tau aʻusia iá ‘i hono fō hotau ngaahi kofú ‘i he taʻataʻa fakalelei ‘o Sīsū Kalaisí” (Learning for the Eternities, comp. George J. Romney [1977], 133).

  1. Fakalaulauloto ki hono ‘uhinga ‘o e fakamaʻá pea tali ‘a e fehuʻi ko ‘ení ‘i hoʻo tohinoa ki he ako folofolá: ‘Oku tokoniʻi fēfē kitautolu ‘e heʻetau ngāue ʻaki ‘a e tui kia Sīsū Kalaisí ke tau haohaoa mo maʻá?

Naʻe fai ‘e Sīsū ha lotu maʻongoʻonga ‘i he efiafi ki muʻa ‘i Heʻene feilaulau fakaleleí ‘a ia naʻe faitatau mo e ngaahi lotu naʻá Ne fai ‘i he lotolotonga ‘o e kau Nīfaí ‘i he ‘aho hono ua ‘o ‘Ene ‘aʻahi mai kiate kinautolú. Lau ‘a e 3 Nīfai 19:23, 29 mo e Sione 17:9, 11, 21–22. Fakaʻilongaʻi ‘a e kupuʻi lea ko e: “koeʻuhi ke tau taha pē.” Fakalaulauloto ki he founga ‘oku taha ai ‘a Sīsū Kalaisi pea mo e Tamaí. Ko e hā ha meʻa ‘oku tau ako mei he ngaahi veesi ko ‘ení ‘o kau ki he founga ‘oku tau lava ai ‘o taha mo Sīsū Kalaisí?

ʻĪmisi
ʻEletā D. Todd Christofferson

Ko e taha ‘o e ngaahi tefitoʻi moʻoni ‘oku akoʻi mai ‘i he ngaahi veesi ko ení , ko e: ʻOku lava ke fakamaʻa kitautolu ‘i he tuí pea tau hoko ‘o taha mo Sīsū Kalaisi ‘o hangē ko ‘Ene taha mo e Tamaí. Lau ‘a e lea ko ‘eni naʻe fai ‘e ‘Eletā D. Toti Kilisitofāsoni ʻo e Kōlomu ‘o e Kau ʻAposetolo ʻe Toko Hongofulu Mā Uá ‘o kau ki he founga ‘oku tau lava ai ‘o taha mo e Tamaí pea mo e ‘Aló: “Ko e moʻoni ‘e ‘ikai te tau taha mo e ‘Otuá mo Kalaisi kae ‘oua kuo tau ngaohi Hona finangaló mo e meʻa ‘okú Na mahuʻingaʻia aí ko e meʻa ia ‘oku tau holi lahi taha ki aí. Ko e faʻahinga fakamoʻulaloaʻi ia ‘oku ‘ikai ke aʻusia ‘i ha ‘aho pē ‘e taha, ka ‘oku fou ia ‘i he Laumālie Māʻoniʻoní, pea ‘e akoʻi kitautou ‘e he ‘Eikí kapau ‘oku tau loto ki ai kae ‘oua, ke hokosia ‘a e taimi, ‘e lava ke pehē moʻoni ai, ‘okú Ne ‘iate kitautolu ‘o hangē ko e ‘iate Ia ‘a e Tamaí. ‘Oku ou tetetete he taimi ‘e niʻihi ‘i heʻeku fakakaukau atu ki he meʻa ‘e fie maʻú, ka ‘oku ou ‘iloʻi ko e taha haohaoa pē ko ‘ení ‘oku lava ‘o maʻu ai hono kakato ‘o e fiefiá” (“That They May Be One In Us,” Ensign, Nov. 2002, 73).

Fakaʻosi ‘a e lēsoni ‘o e ‘aho ní ‘aki haʻo lau mo fakalaulauloto ki he 3 Nīfai 19:35–36.

  1. Hiki ‘a e fakamatala ko ‘ení ‘i lalo ‘i he ngaahi ngāue ke fai he ‘ahó ni ‘i hoʻo tohinoa ki he ako folofolá:

    Kuó u ako ‘a e 3 Nīfai 19 peá u fakakakato ‘a e lēsoni ko ‘ení ‘i he (‘ahó).

    Ko e ngaahi fehuʻi, fakakaukau, mo e ngaahi mahino makehe ‘oku ou fie vahevahe mo ʻeku faiakó:

Paaki