Lekce 21: Nauka a smlouvy 17

Lekce 21

Nauka a smlouvy 17

Úvod

Zatímco Joseph Smith překládal Knihu Mormonovu, dozvěděl se, že bude umožněno, aby desky spatřili tři svědkové. (Viz 2. Nefi 27:12–14; Eter 5:2–4; NaS 5:11–15, 18.) Když se o tom dozvěděli Oliver Cowdery a David Whitmer, oba pocítili inspirované přání být těmito svědky. Předtím Pán uvedl, že pokud bude Martin Harris dostatečně pokorný a poslušný, bude i jemu dovoleno tyto desky spatřit. (Viz NaS 5:23–28.) Oliver Cowdery, David Whitmer a Martin Harris požádali Proroka, aby se dotázal Pána, zda jim bude umožněno tuto příležitost získat. Pán potvrdil, že těmto třem mužům bude dovoleno spatřit desky a další předměty, uplatní-li dostatek víry.

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 17:1–2

Pán říká Oliverovi Cowderymu, Davidu Whitmerovi a Martinu Harrisovi, že pokud budou mít dostatek víry, bude jim umožněno spatřit desky a další posvátné předměty

Na tabuli napište kolmo pod sebe seznam čísel od 1 do 5. Vedle čísla 1 napište zlaté desky. Vyzvěte studenty, aby si tento číselný seznam přepsali do svého studijního deníku nebo zápisníku. Vybídněte je, aby tento seznam doplnili o další předměty, které tito tři svědci spatřili, když jim Moroni ukázal desky. Dejte jim dostatek času a poté je vyzvěte, aby svůj seznam porovnali s předměty, které jsou uvedeny v Nauce a smlouvách 17:1.

Který předmět uvedený v Nauce a smlouvách 17:1 byste nejraději spatřili? Proč?
Jak mohlo spatření těchto předmětů posílit svědectví tří svědků? Proč?
V jakém smyslu mělo spatření Labanova meče a Liahony poskytnout další svědectví o Knize Mormonově?

Abyste studentům pomohli porozumět historickým souvislostem tohoto zjevení, které budou dnes studovat, shrňte úvod k této lekci. Pán řekl Josephu Smithovi, že Martinu Harrisovi, Oliveru Cowderymu a Davidu Whitmerovi bude dovoleno spatřit desky. Avšak Pán od nich nejprve něco požadoval.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 17:1–2. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co museli tito tři svědkové udělat, aby mohli desky spatřit. Poté, co se studenti podělí o to, co zjistili, jim položte tyto otázky:

Co podle vás znamená spoléhat se na slovo Boží „s celým úmyslem srdce“? (Může to znamenat, že z celého srdce posloucháme Boha neboli se řídíme Jeho slovy.)
Proč podle vás museli tito muži projevit víru jako proroci za stara, předtím než jim Pán dovolil desky spatřit?

I když nejspíš nebudeme mít možnost spatřit stejné fyzické předměty jako tito tři svědci, můžeme obdržet svědectví o pravdách evangelia. Na tabuli napište tuto nedokončenou větu: Jsme-li poslušní a , můžeme obdržet svědectví o pravdách evangelia.

Požádejte studenty, aby navrhli slova, kterými by bylo možné tuto větu doplnit. (V jejich odpovědích může zaznít přibližně toto: Jsme-li poslušní a uplatňujeme-li víru v Boha, můžeme obdržet svědectví o pravdách evangelia. Napište tuto doplněnou zásadu na tabuli slovy studentů.)

Jak jste uplatnili víru v Boha, abyste obdrželi svědectví o Knize Mormonově?

Abyste studentům pomohli porozumět tomu, jak pomohl Joseph Smith Martinu Harrisovi tuto zásadu uplatnit, požádejte některého z nich, aby přečetl tento příběh od matky Josepha Smitha, Lucy Mack Smithové:

„Druhý den ráno, po účasti na obvyklé bohoslužbě, a to po čtení, zpěvu a modlitbě, Joseph povstal a osloviv Martina Harrise s vážností, která mě rozechvívá až do morku kostí ještě nyní, kdykoli si na ni vzpomenu, řekl: ‚Martine Harrisi, ještě dnes se musíš pokořit před Bohem, abys získal odpuštění hříchů. Pokud tak učiníš, je vůlí Boží, abys společně s Oliverem Cowderym a Davidem Whitmerem pohlédl na desky.‘“(History of Joseph Smith by His Mother, ed. Preston Nibley [1958], 151–152.)

Jak se Martin potřeboval změnit, aby mohl být svědkem zlatých desek?

Nauka a smlouvy 17:3–9

Pán odhaluje zodpovědnost tří svědků svědčit o deskách

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 17:3–5 a vyhledali zodpovědnost, kterou tito tři svědkové budou mít poté, co spatří desky. (Budou mít zodpovědnost svědčit ohledně toho, čeho byli svědky.)

Jakou máme zodpovědnost, když od Pána obdržíme svědectví o božských pravdách? (Studenti by měli rozpoznat tuto zásadu: Poté, co obdržíme svědectví o pravdě, máme zodpovědnost o ní svědčit. Mohli byste studentům navrhnout, aby si v písmech označili slova, která této zásadě učí.)
V jakém smyslu je ochota svědčit o pravdě projevem naší víry?

Abyste studentům pomohli porozumět záznamu o třech svědcích, požádejte některého z nich, aby přečetl níže uvedená slova Josepha Smitha:

„Martin Harris, David Whitmer, Oliver Cowdery a [já] … jsme se odebrali [do lesa nedaleko od domu Whitmerových] a pokleknuvše jsme se počali s velkou vírou modliti k Všemohoucímu Bohu. …

Podle předchozí domluvy jsem se začal nahlas modliti k našemu Nebeskému Otci a ostatní mě popořadě následovali. Při prvním pokusu jsme ale žádnou odpověď anebo projev božské přízně neobdrželi. Opět jsme dodrželi stejný řád modlitby … ale výsledek byl stejný jako předtím.

Po tomto druhém neúspěchu Martin Harris navrhl, že by od nás měl odejíti, neboť věřil, jak se vyjádřil, že jeho přítomnost byla příčinou toho, že jsme neobdrželi to, po čem jsme toužili. Opustil nás tedy a my jsme opět poklekli, a nemodlili jsme se mnoho minut, když v tom jsme nad sebou ve vzduchu spatřili světlo nesmírného jasu; a hle, anděl stál před námi. V rukou držel desky, o něž jsme se modlili, abychom je spatřili. Obracel listy, jeden po druhém, takže jsme je viděli a mohli jsme jasně rozeznat rytiny, které na nich byly. … Slyšeli jsme hlas vystupující z jasného světla nad námi, který pravil: ‚Tyto desky jsou odhaleny mocí Boží a jsou přeloženy mocí Boží. Jejich překlad, který jste viděli, je správný, a já vám přikazuji, abyste vydávali svědectví o tom, co nyní slyšíte a vidíte.‘

Nyní jsem opustil Davida a Olivera a šel jsem hledat Martina Harrise, kterého jsem našel ve značné vzdálenosti, jak se vroucně modlí. Brzy mně však sdělil, že Pána ještě nepřesvědčil, a naléhavě mne požádal, abych se k němu v modlitbě připojil, aby také on mohl dosáhnout stejných požehnání, která jsme právě obdrželi. Spojili jsme se tedy v modlitbě, a nakonec se nám dostalo toho, po čem jsme toužili, neboť ještě než jsme modlitbu stihli dokončit, se nám otevřelo totéž vidění, alespoň mně se znovu otevřelo, a ještě jednou jsem spatřil a slyšel totéž; přičemž ve stejném okamžiku Martin Harris zvolal, zřejmě u vytržení radostí, ‚To stačí; to stačí; mé oči to spatřily; mé oči to spatřily.‘“ (History of the Church, 1:54–55.)

Proč měl podle vás zákon svědků neboli existence několika svědků v průběhu Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista takovou důležitost?

Zvažte možnost požádat některého studenta, aby přečetl tato slova, která podrobně popisují pocity Josepha Smitha ohledně tohoto zážitku:

„Když se vrátili zpět do domu, bylo mezi třetí a čtvrtou hodinou odpolední. Paní Whitmerová, pan Smith a já jsme tou dobou seděli v ložnici. Když přišli dovnitř, Joseph padl vedle mě na kolena a zvolal: ‚Otče, matko, ani nevíte, jak jsem šťastný – Pán nyní dovolil, aby kromě mě spatřili desky ještě další tři lidé. Spatřili anděla, který jim vydal svědectví; a oni budou muset vydat svědectví o pravdivosti toho, co jsem řekl, neboť oni nyní vědí sami pro sebe, že mou snahou není oklamat lidi; a já se cítím, jako by ze mě bylo sňato veliké břemeno, které pro mě bylo téměř nesnesitelné; a duše má se raduje, že již nemusím být v tomto světě zcela sám.‘ Poté vstoupil Martin Harris: vypadal, jako by byl téměř přemožen radostí, a směle svědčil o tom, co viděl a slyšel. A stejně tak tomu bylo s Davidem a Oliverem, kteří dodali, že žádný jazyk nemůže vypovědět radost jejich srdce a velikost toho, co viděli a slyšeli.“ (History of Joseph Smith by His Mother, 152.)

Jak se cítíte ve společnosti lidí, kteří rovněž vědí, že evangelium je pravdivé? Jak vám jejich svědectví pomáhá?

Rozdělte studenty do dvojic. Každou z nich požádejte, aby přečetla „Svědectví tří svědků“ (které se nachází za úvodem ke Knize Mormonově). Až ho studenti budou číst, vyzvěte je, aby se zaměřili na slova nebo části textu, které posílí jejich svědectví.

Vysvětlete studentům, že i když všichni z těchto tří svědků od Církve odpadli (Oliver Cowdery a Martin Harris byli později znovu pokřtěni), žádný z nich nikdy nepopřel své svědectví o Knize Mormonově.

Vyzvěte studenty, aby si představili, že by jejich osobní svědectví o Knize Mormonově mohlo být přidáno do každého jejího výtisku. Vybídněte je, aby si do svého studijního deníku nebo zápisníku napsali to, co by chtěli, aby jejich svědectví obsahovalo. Zvažte možnost několik z nich požádat, aby se podělili o to, co napsali.

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 17:6 a vyhledali svědectví Ježíše Krista o Knize Mormonově. Ježíš Kristus svědčil o tom, že Kniha Mormonova je pravdivá.

Jak Pánovo svědectví o Knize Mormonově posiluje vaše svědectví?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 17:7–9. Ostatní vyzvěte, aby text sledovali a vyhledali zaslíbení daná těmto třem svědkům. Upozorněte studenty na slova „spravedlivé záměry“ ve verši 9.

K jakým záměrům například by Pán mohl potřebovat tři svědky? (Také byste mohli studenty požádat, aby si při hledání odpovědi na tuto otázku připomněli Nauku a smlouvy 17:4.)
S jakým „spravedlivým záměrem“ by vám mohlo být poskytnuto svědectví o pravdě, kterou toužíte poznat?

Připomeňte studentům, že svědectví můžeme získat nebo posilovat tím, že se o ně budeme dělit. Vyzvěte členy třídy, aby přemítali o tom, komu by mohlo prospět, kdyby se s ním podělili o své svědectví. Povzbuďte je, aby se s dotyčnou osobou tento týden o své svědectví podělili.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 17:1. Desky, Urim a Thumim a náprsník

Joseph Smith vydal desky, náprsník a Urim a Thumim andělovi Moronimu poté, co dokončil a vykonal práci, kterou po něm Bůh požadoval. (Viz Joseph Smith–Životopis 1:52, 59–60.)

Nauka a smlouvy 17:3, 5. Svědectví Olivera Cowderyho, Davida Whitmera a Martina Harrise

I když neznáme přesný důvod, proč každý z těchto tří svědků na nějaký čas odpadl od Církve, Nauka a smlouvy 3:4 může pomoci vysvětlit, jak by někdo mohl odpadnout i poté, co obdržel tak významné svědectví, jako je spatřit anděla a desky:

„I když člověk může míti mnohá zjevení a míti moc činiti mnohá mocná díla, nicméně jestliže se vychloubá svou vlastní silou a pokládá za nic rady Boží a následuje příkazy své vlastní vůle a tělesných přání, musí padnouti a přivoditi na sebe odplatu spravedlného Boha.“

Přestože všichni tři svědkové od Církve odpadli, ani jeden z nich své svědectví o Knize Mormonově nikdy nepopřel, jak je patrné z těchto záznamů:

21. října 1848 se na konferenci konané v Kanesvillu ve státě Iowa Oliver Cowdery podělil o toto svědectví:

„Svým vlastním perem jsem napsal celou Knihu Mormonovu (s výjimkou několika stránek) tak, jak vyšla z úst Proroka Josepha Smitha, když ji překládal darem a mocí Boží. … Ta kniha je pravdivá. Sidney Rigdon ji nenapsal; nenapsal ji ani pan Spaulding; napsal jsem ji já sám tak, jak vyšla z úst Proroka.“ („The Three Witnesses“, The Historical Record, ed. Andrew Jenson, vol. 6, č. 3–5 [May 1887], 201; viz také George Reynolds, „History of the Book of Mormon“, The Contributor, vol. 5, č. 12 [Sept. 1884], 446.)

Noviny Richmond Democrat uveřejnily tuto zprávu o Davidu Whitmerovi, v níž vydal svědectví o Knize Mormonově:

„V neděli (22. ledna 1888), o půl šesté večer, svolal pan Whitmer rodinu a několik přátel ke svému loži. … Poté promluvil ke všem, kteří se kolem něj shromáždili, a řekl: ‚Nyní musíte být všichni věrní v Kristu. Chtěl bych vám říct, že Bible a záznam Nefitů (Kniha Mormonova) jsou pravdivé, tak tedy můžete říci, že jste mne slyšeli vydat svědectví na smrtelné posteli. Buďte všichni věrní v Kristu a dostane se vám odměny podle vašich skutků. Bůh vám všem žehnej. Navždy budu chovat důvěru v Krista, světy bez konce. Amen.‘ [Richmond Democrat, Feb. 2, 1888, citováno v Andrew Jenson, Latter-day Saint Biographical Encyclopedia, 4 vols. (1901), 1:270.]“ (Doctrine and Covenants Student Manual [Church Educational System manual, 2001], 33.)

Martin Harris krátce před svou smrtí svědčil:

„Ano, viděl jsem desky, na nichž byla napsána Kniha Mormonova; viděl jsem anděla; slyšel jsem hlas Boží; a vím, že Joseph Smith je Prorok Boží, který drží klíče svatého kněžství. [„The Last Testimony of Martin Harris“, zaznamenané Williamem H. Homerem v přísežné výpovědi před J. W. Robinsonem, Apr. 9, 1927, citováno v Francis W. Kirkham, A New Witness for Christ in America, 2 vols. (1960), 1:254.]“ (Doctrine and Covenants Student Manual, 33.)

Nauka a smlouvy 17. Svědectví osmi svědků

Několik dní poté, co zlaté desky spatřili tři svědci, „bylo vyvoleno dalších osm svědků, věrných mužů, kteří byli Prorokovi nablízku během překládání, aby tyto desky mohli uzřít také. … Josephovi bylo dovoleno, aby jim tyto desky ukázal nedaleko bydliště Smithových v Manchesteru, když činil přípravy pro vydání [Knihy Mormonovy]. [Viz History of the Church, 1:58.] Oněch osm svědků dosvědčilo, že desky drželi v rukou, potěžkali si je a viděli rytiny na jednotlivých listech. Jejich svědectví je také obsaženo v každém publikovaném vydání Knihy Mormonovy.“ (Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2003], 60–61.)

Nauka a smlouvy 17:6. Boží svědectví o Knize Mormonově

Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů učil:

„Jeden z nejposvátnějších slibů, který kdy byl člověku dán, se nachází v těchto slovech Pána týkajících se Josepha Smitha a Knihy Mormonovy. ‚On [to jest Joseph Smith] přeložil tu knihu, totiž tu část, kterou jsem mu přikázal,‘ praví Pán, ‚a jakože Pán váš a Bůh váš žije, je pravdivá.‘ (NaS 17:6.)

Toto je svědectví Boží o Knize Mormonově. V ní samo Božství dalo v sázku svou božskost. Buď je ta kniha pravdivá, anebo Bůh přestává být Bohem. Není, a ani nemůže být jasnější či mocnější řeči, známé lidem či bohům.“ („The Doctrine of the Priesthood“, Ensign, May 1982, 33.)