Nauka a smlouvy 138:1–24, 38–50

Úvod

Dne 3. října 1918 president Joseph F. Smith obdržel v domě Beehive House v Salt Lake City (dům, ve kterém žil Brigham Young, když byl presidentem Církve) vidění zaznamenané v Nauce a smlouvách 138. President Smith v tomto vidění spatřil, jak Spasitel mezi dobou své smrti a svého Vzkříšení sloužil v ráji spravedlivým duchům, kteří čekali na vysvobození z pout smrti. Toto je první ze dvou lekcí, ve kterých se probírá Nauka a smlouvy 138.

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 138:1–11

President Joseph F. Smith přemítá o písmech a o Usmíření Ježíše Krista

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad plánem spasení a nad tím, co se stane s tělem a duchem po smrti.

Co se stane s naším duchem a tělem, když zemřeme? Kam odchází náš duch?
Jak si představujete duchovní svět?

Vysvětlete, že president Joseph F. Smith, šestý president Církve, obdržel zjevení o duchovním světě. Požádejte některého studenta, aby přečetl úvod k Nauce a smlouvám 138. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jaký měl president Smith několik měsíců před říjnovou generální konferencí v roce 1918 zážitek. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili.

Řekněte studentům, že v těchto měsících president Joseph F. Smith truchlil nad ztrátou svého syna Hyruma Macka Smitha, který sloužil jako člen Kvora Dvanácti apoštolů. Starší Smith zemřel toho roku ve věku 45 let následkem prasknutí slepého střeva.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:1–4. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, o které nauce president Joseph F. Smith přemítal 3. října 1918 v tichu svého pokoje.

O které nauce president Smith přemítal? (Až studenti odpovědí, napište na tabuli tuto nauku: Skrze Usmíření Ježíše Krista a poslušností zásad evangelia může být spaseno celé lidstvo.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:5. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co president Smith zažil, když přemítal o Usmíření.

Co mu přišlo na mysl, když přemítal o Usmíření Ježíše Krista?

Zeptejte se studentů, zda jim někdy přišla na mysl některá pasáž z písem, když přemítali o nějaké otázce evangelia. Požádejte je, aby se o svou zkušenost podělili.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:6–10. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jaké učení na presidenta Smitha zapůsobilo. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili. Potom vysvětlete, že president Smith obdržel vidění, které nám pomáhá porozumět Petrovu učení o duchovním světě.

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 138:11 a zjistili, co president Smith spatřil, když přemítal o písmech. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co zjistili.

Vysvětlete, že než se začnou učit o vidění presidenta Smitha o duchovním světě, měli by si povšimnout, jak popsal proces přijetí zjevení: Když přemítal o písmech, přemýšlel o nauce Usmíření a o lásce, kterou mají Nebeský Otec a Ježíš Kristus k celému lidstvu. Tyto myšlenky mu připomněly Petrova slova. Když přemítal o Petrových slovech, „oči [jeho] porozumění byly otevřeny“, spočinul na něm Duch Svatý a on uviděl duchovní svět.

Čemu se můžeme od presidenta Josepha F. Smitha naučit o tom, jak se připravit na přijetí zjevení? (Studenti mohou použít i jiná slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Když čteme písma a přemítáme o nich, připravujeme se tak na přijetí zjevení. Mohli byste jim navrhnout, aby si tuto zásadu zapsali do písem vedle verše 11.)
Jak čtení písem a přemítání o nich pomáhá přivolat zjevení?

Požádejte některého studenta, aby přečetl následující citát staršího D. Todda Christoffersona z Kvora Dvanácti apoštolů. (Pokud je to možné, dejte každému studentovi výtisk tohoto citátu a vyzvěte je, aby text sledovali.) Vyzvěte studenty, aby se zaměřili na to, jak máme podle popisu staršího Christoffersona studovat písma:

„Když říkám ‚studovat‘, myslím tím něco více než jen číst. … Představuji si vás, jak někdy přečtete jen několik veršů, zastavíte se, abyste nad nimi přemítali, znovu si je pečlivě přečtete, a když přemýšlíte o jejich významu, modlíte se o porozumění, kladete si v duchu otázky, čekáte na duchovní dojmy a zapisujete si inspirace a nápady, které přijdou, abyste si je pamatovali a naučili se více.“ („Až se obrátíš“, Liahona, květen 2004, 11.)

Kdy jste se při studiu písem řídili tímto vzorem? Jak to změnilo vaši zkušenost se čtením písem?

Vyzvěte studenty, aby si stanovili cíl číst písma a přemítat o nich tak, jak to popsal starší Christofferson.

Nauka a smlouvy 138:12–24, 38–50

Joseph F. Smith vidí spravedlivé zemřelé, kteří čekají na vzkříšení

Rozdělte studenty do dvojic. Vyzvěte je, aby ve dvojicích diskutovali o této otázce:

Na jakou budoucí událost se těšíte ze všeho nejvíce? Proč se na ni těšíte?

Poté, co jim poskytnete dostatek času, několik z nich požádejte, aby se o své odpovědi podělili s ostatními členy třídy. Vysvětlete, že ve svém vidění duchovního světa president Joseph F. Smith spatřil velké shromáždění duchů.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:12–13. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, jak jsou shromáždění duchové popisováni.

Jak president Smith popsal duchy, které spatřil?

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 138:38–49 a vyhledali jména některých duchů, kteří byli přítomni. (Mohli byste studentům navrhnout, aby si tato jména v písmech označili.) Požádejte je, aby se podělili o některá jména, která našli.

Na co podle verše 49 tito duchové čekali? (Na vysvobození.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:14–16, 50. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, proč byli tito spravedliví duchové naplněni radostí a veselím.

Proč byli tito spravedliví duchové naplněni radostí a veselím? („Protože den jejich vysvobození byl na dosah.“ [Verš 15.] Jinými slovy, věděli, že budou brzy vzkříšeni díky Usmíření Ježíše Krista.)
Proč podle vás mělo být opětovné spojení ducha a těla pro tyto spravedlivé duchy vysvobozením?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:17, a vyzvěte členy třídy, aby vyhledali požehnání, která obdrží spravedlivé duše poté, co jejich duch a tělo budou opětovně spojeny. Mohli byste studenty vyzvat, aby si označili to, co našli.

Co můžeme obdržet, až budeme vzkříšeni? (Plnost radosti.)
Co se můžeme z Nauky a smluv 138:14–17, 50 dozvědět o vysvobození od tělesné smrti? (V odpovědích studentů mohou zaznít různé nauky a zásady, ale ujistěte se, že rozumějí těmto dvěma naukám: Skrze milost Boha Otce a Ježíše Krista budeme vysvobozeni z pout smrti a skrze vzkříšení můžeme obdržet plnost radosti. Tyto nauky byste mohli napsat na tabuli.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl následující citát staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů, který hovořil o tom, proč je nutné mít fyzické tělo a jaká požehnání to přináší. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na důvody, proč je pro nás v plánu Nebeského Otce nezbytné mít fyzické tělo, abychom mohli obdržet plnost radosti.

„Naše fyzické tělo umožňuje v plné šíři, hloubce a intenzitě prožít zkušenost, které jsme v předsmrtelné existenci prostě nemohli dosáhnout. Díky našemu fyzickému tělu jsou tak umocňovány naše vztahy s druhými lidmi, naše schopnost rozeznávat a jednat v souladu s pravdou a naše schopnost být poslušni zásad a obřadů evangelia Ježíše Krista. …

Cílem Otcova plánu je poskytnout Jeho dětem vedení, pomoci jim stát se šťastnými a dovést je bezpečně domů k Němu se vzkříšeným a oslaveným tělem.“ („Věříme, že máme býti cudní“, Liahona, květen 2013, 41, 43.)

Proč k tomu, abychom mohli obdržet plnost radosti, potřebujeme fyzické tělo?

Na doplnění odpovědí studentů byste mohli vysvětlit, že plnost radosti je ten druh radosti, který zakouší Nebeský Otec. Nebeský Otec má fyzické tělo z masa a kostí. (Viz NaS 130:22.) Když jsou duch a tělo odděleny, nejsme jako On a nemůžeme plnost radosti obdržet. (Viz NaS 93:33–34.) Když jsou duch a tělo při vzkříšení neoddělitelně spojeny, můžeme se nakonec stát takovými, jako je Nebeský Otec, a mít plnost radosti.

Vysvětlete, že spravedliví v duchovním světě čekali na příchod Syna Božího, aby je osvobodil a znovuzřídil do jejich „dokonalého těla“. (NaS 138:16–17.) Vyzvěte studenty, aby si představili, co se dělo na zemi, zatímco byli tito spravedliví duchové shromážděni. Ježíš Kristus vykupoval svým utrpením v Getsemanech a na kříži všechny děti Nebeského Otce. Někteří spravedliví duchové čekali v duchovním světě na své vysvobození tisíce let. Oběť, kterou Ježíš Kristus právě činil, obsáhne vykoupení z jejich hříchů, a také spasení z fyzické smrti.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:18–19. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a představili si, jak asi vypadala událost popisovaná v těchto verších.

Co podle vás to, že se Ježíš Kristus objevil v duchovním světě, asi znamenalo pro ty, které navštívil?
Čemu Spasitel tyto duchy učil?
Jak byste asi reagovali na Spasitele, který pro vás právě vykonal Usmíření, kdybyste tam byli a vyslechli si to, co v duchovním světě kázal? (Mohli byste vyzvat studenty, aby o této otázce přemítali v duchu a aby na ni neodpovídali nahlas.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 138:23–24. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jak spravedliví duchové reagovali na Spasitelovu návštěvu. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co zjistili.

Poukažte na nauku, kterou jste napsali na tabuli jako první: Skrze Usmíření Ježíše Krista a poslušností zásad evangelia může být spaseno celé lidstvo. Vysvětlete, že se studenti při dalším studiu Nauky a smluv 138 dozvědí, jak Nebeský Otec připravil cestu pro všechny své děti, aby jim Spasitelovo Usmíření prospělo.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 138. Souvislosti z osobního života presidenta Josepha F. Smitha

V letech 1869 až 1918 prožíval president Joseph F. Smith zármutek a žal spojený s úmrtím členů rodiny. Pohřbil třináct dětí, z nichž devět zemřelo v dětství, a jednu manželku. Když zemřelo jeho prvorozené dítě Mercy Josephine, které nebyly ani tři roky, president Smith v dopise své manželce Edně napsal tato slova.

„Stěží si troufám věřit, že něco napíši, ještě teď mě bolí srdce a má mysl je zmatená; a kdybych snad reptal, kéž mi Bůh odpustí, moje duše je zkoušena svíravým bolem, mé srdce je zraněno a téměř rozerváno vedví. Jsem skleslý, můj domov se zdá být opuštěný a téměř ponurý, avšak je zde moje rodina a moje malé dítko; přesto nemohu nemít pocit, že to nejněžnější, nejsladší, a přesto nejsilnější lano, které mě poutá k domovu a k zemi, je přetrženo, moje holčička, má sladká Dodo odešla! Stěží tomu mohu uvěřit a moje srdce se ptá: Je to pravda? Marně hledám, naslouchám a neslyším žádný zvuk, procházím pokoji a všechny jsou prázdné, opuštěné, bezútěšné, pusté. Dívám se na cestu v zahradě, nahlížím do místností v domě, hledám tady a tam, zda letmo nezahlédnu zlatou zářivou hlavičku a růžové tváře, ale ne, běda, žádné cupitání malých nožiček. Žádná zářící černá očka, v nichž se odráží láska k tatínkovi; žádný sladký vesele žvatlající hlásek, který pokládá tisíc otázek a říká různé roztomilosti, žádné měkké malé dlaně s dolíčky objímající mne kolem krku, žádné sladké růžové rtíky, které mi s dětskou nevinností oplácejí má laskavá objetí a polibky, ale prázdná malá židlička. Její malé hračky jsme schovali, šaty se daly pryč, a pouze jediná ponurá myšlenka se vnucuje do mého srdce svou zdrcující těžkou vahou – ona tu není, odešla! Ale nevrátí se? Nemůže mne nadlouho opustit, kdepak je? Jsem téměř pomatený, pouze Bůh ví, jak velmi jsem miloval svou holčičku, byla světlem a radostí mého srdce.

Ráno, než zemřela, poté, co jsem s ní byl celou noc vzhůru, neboť jsem s ní bděl každou noc, jsem jí řekl: ,Můj drahoušek celou noc nespal.’ Potřásla hlavou a odpověděla: ,Dnes budu spát, tatínku.‘ Ach, jak tato slůvka zasáhla mé srdce! Věděl jsem, i když jsem tomu nechtěl věřit, že to byl jiný hlas, že to znamenalo spánek smrti, a ona opravdu usnula. Ó ne, světlo mého srdce odešlo! Představa nebe vyrytá do mé duše mne téměř opustila.“ (Joseph Fielding Smith, Life of Joseph F. Smith [1938], 455–456.)