Lekce 104: Nauka a smlouvy 101:1–16

Lekce 104

Nauka a smlouvy 101:1–16

Úvod

16. a 17. prosince 1833 obdržel Prorok Joseph Smith zjevení ohledně strastí, které zakoušeli Svatí v Missouri. O tomto zjevení, zaznamenaném v Nauce a smlouvách 101, budou pojednávat tři lekce. Tato první lekce zahrnuje Pánovo vysvětlení toho, proč dopustil, aby byli Svatí sužováni. Také zahrnuje Jeho rady a slova útěchy adresované trpícím Svatým.

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 101:1–8

Pán vysvětluje, proč dopouští, aby Jeho lid zažíval zkoušky

Před začátkem hodiny nakreslete na tabuli tuto mapu. Mohli byste se k ní během výuky vracet, abyste studentům pomohli porozumět historickým záznamům, které jsou součástí této lekce.

Na úvod hodiny položte tuto otázku:

Jak například byli Svatí v missourském kraji Jackson pronásledováni? (Možná bude potřeba, abyste studentům připomněli události, kdy byla zničena tiskárna, kterou Svatí vlastnili, a dále i jejich domovy i úroda a kdy byli Edward Partridge a Charles Allen politi dehtem a obaleni peřím.)

Shrňte či přečtěte tento odstavec, nebo požádejte některého studenta, aby ho přečetl.

Církevní vedoucí v Missouri se v červenci 1833 dohodli, že v důsledku násilí páchaného lůzou v kraji Jackson odtud odejdou. Avšak v srpnu 1833 se v Kirtlandu sešla rada generálních církevních vedoucích, aby jednala o obtížích v Missouri. Poslala missourským Svatým pokyn, aby neprodávali své pozemky a neopouštěli tento kraj, pokud již nepodepsali souhlas, že tak učiní. Církevní vedoucí naléhavě prosili vládu o pomoc a použili dostupné zákonné prostředky, aby si své pozemky v Missouri udrželi a aby byli ti, kteří byli za toto násilí zodpovědní, pohnáni před spravedlnost. Poté, co se osadníci, kteří nepatřili ke Svatým, dozvěděli o těchto krocích, a pod dojmem toho, že Svatí nemají v plánu odejít tak, jak předpokládali, na ně znovu zaútočili. V noci 31. října 1833 zaútočila lůza čítající asi 50 jezdců na osadu Whitmer Settlement, ležící západně od města Independence. Strhli střechy ze třinácti domů a několik mužů zbičovali tak, že je téměř zabili. Tyto útoky pokračovaly po další dvě noci v Independence a na dalších místech, která Svatí obývali. Muže bili a ženy a děti zastrašovali.

Jaké otázky si podle vás mohli Svatí v Missouri v té době klást? (Pokud studenti potřebují s odpovědí na tuto otázku pomoci, mohli byste nadnést, že Svatí možná přemýšleli nad tím, proč Pán dopouští, aby byli pronásledováni.)

Zeptejte se studentů, zda někdy přemýšleli nad tím, proč Pán dopouští, aby oni nebo lidé, které znají, zakoušeli strasti.

Vysvětlete, že když byli missourští Svatí sužováni těmito zkouškami, Pán zjevil pravdy o tom, proč dopouští, aby Jeho lid zažíval strasti. Vyzvěte studenty, aby si přečetli úvod ke 101. oddílu Nauky a smluv a vyhledali přesné datum, kdy Joseph Smith toto zjevení obdržel. Poté je vybídněte, aby si pročetli zbytek úvodu a zaměřili se na to, jaké další těžkosti Svatí prožívali v období mezi útokem lůzy 31. října a datem, kdy bylo dáno toto zjevení. Požádejte je, aby se podělili o to, co našli. (Poté, co tak učiní, byste mohli vysvětlit, že více než 1 000 Svatých z kraje Jackson bylo vyhnáno ze svých domovů.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 101:1–2. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, z jakého důvodu Pán dopustil, aby Svatí v kraji Jackson trpěli pronásledováním a strastmi. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili.

Čemu se z verše 2 můžeme naučit o důsledcích porušování Božích přikázání? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Když porušujeme přikázání, Bůh dovolí, abychom trpěli.)
Proč je podle vás důležité porozumět této zásadě?

Poukažte na to, že i když mnozí Svatí v Missouri byli věrní a poslušní, přesto trpěli v důsledku pronásledování. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 101:3–5. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, z jakého důvodu Pán dopouští, aby i spravedliví Svatí byli sužováni. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili. Mohli byste vysvětlit, že slovo ukázňovat zde znamená trestat nebo napravovat a slovo posvěcovat znamená učinit někoho nebo něco čistým či svatým.

Proč podle těchto veršů Pán ukázňuje a zkouší svůj lid? (V odpovědích studentů by měla zaznít tato zásada: Pokud neprojdeme ukázňováním, nemůžeme být posvěceni. Napište tuto zásadu na tabuli.)
Jak nám může ukázňování pomoci stát se posvěcenými?
Jak možná poselství v těchto verších ovlivnilo Svaté v Missouri?

Abyste studentům pomohli lépe porozumět tomu, jak nám to, že jsme ukázňováni a zkoušeni, pomáhá stát se posvěcenými, požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova staršího D. Todda Christoffersona z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Kromě toho, že nás ukázňování podněcuje k pokání, může nás už jen to, že ukázňování snášíme, vytříbit a připravit na přijetí větších duchovních výsad.“ („Kteréžkoli miluji, kárám a [ukázňuji]“, Liahona, květen 2011, 98.)

Poukažte na to, že Pán hovořil o Abrahamovi, jako o příkladu člověka, který byl ukázňován a zkoušen. Mohli byste některého studenta požádat, aby krátce shrnul příběh, ve kterém Pán přikázal Abrahamovi, aby přinesl jako oběť svého syna Izáka. (Viz Genesis 22:1–14.) Vysvětlete, že Abrahamova věrnost, kterou prokázal během této zkoušky, ale i dalších, jimiž prošel, ho připravila na přijetí velkých duchovních požehnání. (Viz Genesis 22:15–18.) Obraťte pozornost studentů k zásadě, kterou jste napsali na tabuli.

Jak nám může tato pravda pomoci v těžkých chvílích?

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 101:6–8 a zjistili, jaké hříchy, kterých se dopustili někteří Svatí v Missouri, byly příčinou toho, že všichni zakoušeli strasti. Požádejte je, aby se o to, co zjistili, podělili s ostatními členy třídy.

Co se dozvídáte z veršů 7–8?
Co mají podle verše 8 někteří lidé tendenci dělat, když je jejich život pokojný?
Co podle verše 8 začínají někteří lidé dělat, když zakouší strasti? Co podle vás znamená „z nutnosti hleda[t]“ Pána?

Povzbuďte studenty, aby přemítali o zážitcích, kdy se díky svým zkouškám obrátili v srdci k Pánu.

Nauka a smlouvy 101:9–16

Pán Svatým udílí rady a utěšuje je

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 101:9, a vyzvěte členy třídy, aby vyhledali poselství naděje, které Pán poskytl Svatým, kteří trpěli v Missouri.

Jaké poselství, které nám může pomoci, když trpíme v důsledku svých hříchů, nám Pán předává ve verši 9? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato pravda: Pán s námi bude mít slitování, i když jsme zhřešili. Napište tuto pravdu na tabuli. Také byste mohli studentům navrhnout, aby si ji napsali do písem.)
Jak nám může tato pravda přinést naději?

Požádejte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali, co mohou dělat pro to, aby se v srdci obrátili k Pánu a zakusili Jeho soucit.

Shrňte Nauku a smlouvy 101:10–11 tím, že vysvětlíte, že i když Pán dopustil, aby byli Svatí pronásledováni, řekl, že jejich pronásledovatele potrestá. Požádejte některého studenta, aby přečetl tyto odstavce, a vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, jaké další zkoušky Svatí v Missouri zažívali. Mohli byste je vybídnout, aby si představili, jaké to asi bylo, být svědky takových zkoušek nebo je zažívat.

Lůza v kraji Jackson nepřestávala pronásledovat Svaté, dokud nebyli všichni členové Církve vyhnáni z tohoto kraje. Lyman Wight napsal: „Viděl jsem sto devadesát žen a dětí, v jejichž středu se nacházeli pouze tři starci, jak je v listopadu hnali téměř 50 kilometrů přes prérii. Země byla tence pokryta námrazou a já jsem mohl snadno sledovat, kudy se ubírali, podle krve, která prýštila z jejich rozedřených nohou na strniště spálené prérie!“ (History of the Church, 3:439.)

Většina Svatých uprchla na sever, kde se musela dostat přes řeku Missouri. Její břehy byly v blízkosti přívozu lemovány uprchlíky. Někteří lidé měli takové štěstí, že si s sebou stačili při útěku vzít některé vybavení domácnosti, ale mnozí přišli o všechno. Parley P. Pratt napsal: „Všude byly stovky lidí, někteří byli ve stanech a jiní stáli venku kolem ohňů, zatímco z nebe padal hustý déšť. Manželé hledali své manželky, manželky hledaly své manžely; rodiče hledali své děti a děti hledaly své rodiče. … Byla to nepopsatelná scéna a jsem si jistý, že by obměkčila srdce každého lidu na zemi, kromě našich zaslepených utiskovatelů a zaslepené a nevědomé společnosti.“ (Autobiography of Parley P. Pratt, ed. Parley P. Pratt Jr. [1938], 102.)

Které stránky těchto zkoušek by pro vás byly obzvláště obtížné, kdybyste měli být jejich svědky nebo je sami prožívat?
Jak byste se podle vás zachovali, kdybyste zakoušeli takové strasti? (Mohli byste studentům umožnit, aby o této otázce přemítali, aniž by na ni odpovídali.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 101:12–16. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co Pán slíbil spravedlivým Svatým. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili. Vysvětlete, že slova „veškerý můj Izrael“ ve verši 12 se vztahují na ty, kteří jsou věrni smlouvě evangelia.

O jaké zásadě se dozvídáte z veršů 12–16? (Odpovědi studentů shrňte jednou větou na tabuli. Jejich odpovědi by měly odrážet tuto zásadu: Pokud žijeme spravedlivě, můžeme nalézt útěchu v poznání, že všichni lidé jsou v Pánových rukou.)
Jaký mají podle vás význam slova „upokojte se a vězte, že já jsem Bůh“ ve verši 16?
Jak nám může to, že se „upokoj[íme]“, pomoci obdržet útěchu od Pána?

Vyzvěte studenty, aby přemýšleli o okamžicích, kdy pociťovali pokoj a poznali, že jsou v Božích rukou. Požádejte několik z nich, aby se o svou zkušenost podělili. Mohli byste se podělit i o vlastní zkušenost, kdy vám bylo požehnáno pokojem v době, kdy jste čelili strastem.

Povzbuďte studenty, aby se neustále obraceli k Pánu a důvěřovali Mu, že učiní to, co je pro ně nejlepší.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 101:2. „V důsledku svých přestupků“

Předtím, než byli Svatí vyhnáni z kraje Jackson ve státě Missouri, obdrželi několik varování, že nebudou-li činit pokání, budou trpět strastmi. Například v lednu 1833 Joseph Smith káral Williama W. Phelpse a Sidneyho Gilberta za „ducha, kterým byly prodchnuty“ dopisy, které napsali, a řekl, že takový duch „plýtvá silou Sionu“ a způsobí, že „Sion dozraje k tomu, aby na něj dopadly soudy Boží, jež mu hrozí“. Orson Hyde a Hyrum Smith poslali církevním vedoucím v Missouri varovný dopis, adresovaný biskupu Edwardu Partridgeovi, jeho rádcům a konferenci vysokých kněží. Poukazovali na dopis Sidneyho Gilberta, který obsahoval „přízemní, temné a zaslepené narážky“. Také odsoudili jiný dopis, který naznačoval, že Prorok „usiluje o monarchistickou moc a pravomoc“. Orson Hyde a Hyrum Smith varovali Svaté v Missouri, že kvůli těmto a dalším přestupkům budou čelit „metle a soudu“. (Viz Documents, Volume 2: July 1831–January 1833, volume 2 of the Documents series of The Joseph Smith Papers [2013], 367, 373–374.)

Nauka a smlouvy 101:5. Účel „božského ukázňování“

Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil:

„Božské ukázňování má nejméně trojí účel: 1) přimět nás činit pokání, 2) vytříbit a posvětit nás a 3) občas nás v životě znovu nasměrovat na onu cestu, o které Bůh ví, že je pro nás lepší.“ („Kteréžkoli miluji, kárám a [ukázňuji]“, Liahona, květen 2011, 98.)

Nauka a smlouvy 101:6. Byla mezi nimi „střetávání a sváry“

Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že se při svém úsilí o založení Sionu můžeme poučit z omylů, kterých se dopustili první Svatí v Missouri:

„Pod vedením Proroka Josepha Smitha se první členové Církve snažili založit ústřední místo Sionu ve státě Missouri, ale nebyli hodni svaté město vybudovat. Pán uvedl jeden z důvodů, proč se jim to nepodařilo:

‚Nenaučili se býti poslušní věcí, jež jsem požadoval z rukou jejich, ale jsou plni všelikých druhů zla, a neudělují ze jmění svého, jak se sluší na svaté, chudým a sužovaným mezi sebou;

a nejsou jednotni podle jednoty požadované zákonem celestiálního království‘. (NaS 105:3–4.)

‚Mezi nimi byla střetávání a sváry a závidění a rozbroje a chtivá a žádostivá přání; tudíž těmito věcmi pošpinili dědictví své.‘ (NaS 101:6.)

Než abychom však tyto první Svaté odsoudili příliš tvrdě, měli bychom raději zkoumat sami sebe, zda náhodou nejsme stejní.

Sion je Sionem díky charakteru, vlastnostem a věrnosti svých obyvatel. Pamatujte na to, že ‚Pán nazval lid svůj Sionem, protože byli jednoho srdce a jedné mysli a přebývali ve spravedlivosti; a nebylo žádných chudých mezi nimi‘. (Mojžíš 7:18.) Chceme-li v našich rodinách, odbočkách, sborech a kůlech po celém světě utvrdit Sion, musíme se pozvednout na úroveň tohoto měřítka. Bude nutné, abychom se 1) sjednotili a byli jednoho srdce a jedné mysli; 2) abychom se jako jednotlivci i kolektivně stali svatým lidem; a 3) abychom pečovali o chudé a potřebné tak efektivně, že mezi sebou vymýtíme chudobu. Nemůžeme s tím čekat na to, až Sion přijde – Sion přijde jen tehdy, když to uskutečníme.“ („Pojďte do Sionu“, Liahona, listopad 2008, 37–38.)

Nauka a smlouvy 101:16. „Veškeré tělo je v rukou mých; upokojte se, a vězte, že já jsem Bůh“

President Gordon B. Hinckley vyprávěl o tom, jak byl utěšen díky zásadám uvedeným v Nauce a smlouvách 101:16:

„Nedávno, když jsem v mysli zápasil s problémem, který byl dle mého názoru dosti závažný, jsem poklekl a počal jsem se modlit. V tu chvíli mne zaplavil pocit klidu a na mysli mi vytanula Pánova slova: ‚Upokojte se a vězte, že já jsem Bůh.‘ Vyhledal jsem onen verš a četl tato uklidňující slova, která Pán promlouval k Josephu Smithovi před 150 lety: ‚Tudíž, nechť srdce vaše je ohledně Sionu utěšeno; neboť veškeré tělo je v rukou mých; upokojte se a vězte, že já jsem Bůh.‘ (NaS 101:16.)

Bůh tká svou tapisérii podle svého vlastního velkolepého návrhu. Veškeré tělo je v jeho rukou. Nemáme právo mu radit. Máme zodpovědnost a příležitost mít pokojnou mysl a srdce a vědět, že On je Bůh, že toto je Jeho dílo a že nedopustí, aby selhalo.

Nemusíme mít strach. Nemusíme se obávat. Nemusíme spekulovat. To, co nezbytně potřebujeme, najdeme, když budeme jako jednotlivci plnit své povinnosti v povoláních, která nám byla svěřena. A díky tomu, že Svatí posledních dnů většinou kráčí ve víře a pracují s přesvědčením, Církev neustále sílí.“ („He Slumbers Not, nor Sleeps“, Ensign, May 1983, 6.)

Starší W. Craig Zwick ze Sedmdesáti vysvětlil, co to znamená být v rukou Božích:

„Být v rukou Božích naznačuje, že On o nás nejen pozorně pečuje, ale také nás prostřednictvím své zázračné moci střeží a ochraňuje.

V celých písmech se odkazuje na ruku Páně. Znovu a znovu svědčí o Jeho božské pomoci. Jeho mocné ruce stvořily světy, a přesto byly dostatečně jemné, aby žehnaly malým dětem.“ („Pán, tvůj Bůh, tě bude držet za ruku“, Liahona, listopad 2003, 34.)