Nauka a smlouvy 137

Úvod

21. ledna 1836 se Prorok Joseph Smith setkal v horní místnosti téměř dostavěného chrámu Kirtland se svými rádci v Prvním předsednictvu, s biskupstvy z Kirtlandu a z Missouri, se svým otcem a se svým zapisovatelem. Tito muži se shromáždili, aby vykonali obřady v rámci přípravy na zasvěcení chrámu. Prorok při této příležitosti spatřil vidění celestiálního království a slyšel Pána prohlásit, jak bude soudit lidi, kteří zemřeli bez znalosti evangelia. Tehdejší zapisovatel Josepha Smitha, Warren Parrish, zaznamenal toto vidění do Prorokova deníku. Část záznamu tohoto vidění byla později zahrnuta do Nauky a smluv jako 137. oddíl.

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 137:1–6

Joseph Smith má vidění o celestiálním království

Vyzvěte studenty, aby přemítali o níže uvedených otázkách. (Můžete je vyzvat, aby si napsali své odpovědi do studijního deníku nebo zápisníku.)

Kdo patří mezi nejdůležitější lidi ve vašem životě? Proč jsou pro vás důležití?

Poté, co studentům poskytnete dostatek času, několik z nich požádejte, aby se o své odpovědi podělili s ostatními členy třídy.

Proč by mohlo být důležité vědět, že lidé, které máte rádi, budou mít příležitost žít v celestiálním království?

Vysvětlete, že Nauka a smlouvy 137 obsahuje popis vidění Josepha Smitha, ve kterém spatřil celestiální království. V tomto popisu jmenuje několik lidí, které tam viděl. Vyzvěte studenty, aby si přečetli úvod ke 137. oddílu Nauky a smluv, aby se dozvěděli něco o historických souvislostech tohoto zjevení.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 137:1–4. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali slova a části textu, které popisují celestiální království. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co zjistili.

Požádejte jiného studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 137:5–6. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, koho Joseph Smith viděl v celestiálním království.

Koho Joseph Smith viděl v celestiálním království? (Nebeského Otce, Ježíše Krista, Adama, Abrahama, svoji matku a otce a svého bratra Alvina. Mohlo by pomoci, kdybyste studenty upozornili na to, že Josephův otec i matka byli v té době ještě naživu a že jeho otec s ním byl v době, kdy měl toto vidění, dokonce v místnosti. Z toho je patrné, že se nejednalo o vidění lidí, kteří se v celestiálním království již nacházeli, ale o vidění těch, kteří se tam nakonec dostanou.)
Proč se podle verše 6 Joseph divil, když viděl, že jeho bratr Alvin bude v celestiálním království?

Abyste studentům pomohli hlouběji porozumět tomu, proč měl tento zážitek pro Josepha Smitha zvlášť velký význam, vyzvěte některého z nich, aby přečetl tento odstavec:

Joseph Smith měl svého nejstaršího bratra Alvina velmi rád a obdivoval ho. Alvin měl Josepha také moc rád a podporoval ho, když se připravoval na obdržení zlatých desek od anděla Moroniho. V listopadu 1823, když bylo Alvinovi 25 a Josephovi 17 let, Alvin náhle vážně onemocněl. Když se jeho stav zhoršoval a bylo zjevné, že brzy zemře, dal Josephovi tuto radu: „Chci, abys byl dobrým chlapcem a udělal vše, co je v tvé moci, abys ony záznamy obdržel. Věrně přijímej pokyny a dodržuj každé přikázání, které ti je dáno.“ (Citováno v Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 399; viz také Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2003], 41–42.)

Alvinova smrt přinesla rodině Smithových mnoho zármutku. Alvinův pohřeb vykonal presbyteriánský duchovní v Palmyře ve státě New York. „Vzhledem k tomu, že Alvin nebyl členem kazatelovy kongregace, tento duchovní ve svém kázání prohlásil, že Alvin nemůže být spasen. William Smith, Josephův mladší bratr, vzpomínal: ‚[Kněz] … velmi jasně naznačil, že [Alvin] odešel do pekla, neboť nebyl členem církve – ale byl dobrým chlapcem, a mému otci se to nelíbilo.‘“ (Citováno v Učení presidentů Církve: Joseph Smith, 399.)

Náhrobní kámen Alvina Smitha — Památník, který označuje místo posledního odpočinku Alvina Smitha, nejstaršího bratra Proroka Josepha Smitha.

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak se asi Joseph cítil, když uviděl Alvina v celestiálním království.

Nauka a smlouvy 137:7–10

Pán zjevuje, jak bude soudit lidi, kteří zemřou, aniž by poznali evangelium

Na tabuli napište tuto otázku: Jak mohl Alvin vstoupit do celestiálního království, přestože nebyl během svého života pokřtěn?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 137:7–8. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a našli pravdu, která jim pomůže zodpovědět otázku na tabuli.

Která pravda, zjevená Josephu Smithovi Pánem, odpovídá na otázku na tabuli? (Studenti by měli rozpoznat tuto pravdu: Všichni lidé, kteří zemřou bez znalosti evangelia, ale kteří by ho jinak přijali a žili podle něj, zdědí celestiální království.)
Jak může být tato pravda útěchou pro lidi, jejichž blízcí zemřeli bez znalosti evangelia?

Poukažte na to, že Pán zjevil tuto pravdu v Nauce a smlouvách 137:7–8 předtím, než zjevil zásadu křtu za mrtvé. Zjevením o křtu za mrtvé se budou studenti zabývat v příštích lekcích.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 137:9, a vyzvěte členy třídy, aby zjistili, čemu Pán učil o tom, jak bude soudit všechen lid.

Jak nás bude Pán podle verše 9 soudit? (Studenti mohou použít různá slova, ale jejich odpovědi by měly odrážet tuto zásadu: Pán nás bude soudit podle našich skutků a podle přání našeho srdce. Napište tuto zásadu na tabuli.)
Proč jsou podle vás důležitá jak naše přání, tak i naše skutky?

Přečtěte níže uvedené příklady. Ať po každém příkladu studenti odpovědí na tuto otázku:

Jak tento příklad znázorňuje důležitost našich přání i našich skutků?

Člen Církve má spravedlivé přání uzavřít sňatek v chrámu. Po celoživotní věrné službě v Církvi však zemře, aniž by měl příležitost být zpečetěn s manželkou v chrámu.
Mladý muž statečně dodržuje své smlouvy křtu a vykonává své povinnosti v Aronově kněžství. Velmi si přeje sloužit na misii na plný úvazek, ale nemůže, protože je tělesně postižený.
Mladá žena chová zášť k jiné mladé ženě. Předstírá přátelství, ale vskrytu doufá, že se této mladé ženě stane něco špatného.
Mladý muž má chtivé myšlenky a neusiluje o to, aby mu Pán pomohl změnit jeho nevhodné myšlenky a pocity.

V rámci této diskuse byste mohli přečíst tento citát od staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Jsme si jistí, že se neproviňujeme vůči Božímu zákonu, když se pouze nedopouštíme zlých skutků? Co když se zaobíráme zlými myšlenkami a touhami?

Zůstanou nenávistné pocity v den soudu nepovšimnuty? A co závist? A chamtivost? …

Z odpovědí na tyto otázky je zřejmé, a mohli bychom to nazvat špatnou zprávou, že můžeme hřešit i bez viditelných činů – pouze svými pocity a myšlenkami srdce.

Je tu ale i dobrá zpráva. Podle Božího zákona můžeme být odměněni za spravedlivost, i když nemůžeme konat činy, které jsou s těmito požehnáními většinou spojeny.

Když chtěl někdo udělat něco dobrého pro mého tchána, ale okolnosti mu v tom bránily, tak mu tchán řekl: ‚Děkuji vám. Vaši dobrou vůli považuji za skutek.‘ Věřím, že Otec v nebi také přijme skutečné touhy našeho srdce jako náhradu za činy, které jsou pro nás opravdu nemožné.“ („The Desires of Our Hearts“, Ensign, June 1986, 66.)

Jaký vliv má na vás vědomí toho, že budete souzeni podle svých skutků a přání svého srdce?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 137:10, a vyzvěte členy třídy, aby našli další pravdu, které Pán učil o lidech, již zdědí celestiální království.

Kdo bude podle verše 10 spasen v celestiálním království? (V odpovědích studentů by měla zaznít tato nauka: Všechny děti, které zemřou před dosažením věku zodpovědnosti, budou spaseny v celestiálním království.)

Řekněte studentům, že předtím, než Joseph Smith obdržel toto zjevení, zemřely jemu a Emmě čtyři děti, včetně jednoho adoptovaného. Později jim zemřely ještě dvě další děti-nemluvňata.

náhrobní kámen malého Alvina Smitha — Památník, který označuje místo posledního odpočinku Alvina Smitha, malého syna Josepha a Emmy Smithových.

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak mohou pravdy zjevené ve verši 10 přinést útěchu rodinám, které truchlí nad smrtí dítěte. Zvažte možnost dát jim čas, aby se mohli zamyslet nad zážitky, při kterých tato pravda přinesla útěchu jim samotným nebo členům jejich rodiny.

Čemu jste se naučili z Nauky a smluv 137 o tom, jak Pán usiluje o to, aby poskytl všem lidem příležitost žít v celestiálním království?

Vydejte svědectví o pravdách, o nichž jste dnes diskutovali. Mohli byste dát příležitost i studentům, aby se také podělili o své svědectví.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 137:9. Souzeni podle našich skutků a přání

Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů varoval před dvěma možnými mylnými interpretacemi Nauky a smluv 137:9:

„Zaprvé, musíme pamatovat na to, že přání je náhradou jen tehdy, když je skutek opravdu nemožný. Když se pokoušíme využít nemožnost provedení skutku jako záminku pro nedostatek opravdové touhy, a neděláme tudíž vše, co můžeme, abychom učinili skutky, které nám byly přikázány, možná tím obelžeme sami sebe, ale neobelžeme spravedlivého Soudce.

Naše touha nesmí být povrchní, jednorázová či dočasná, aby mohla sloužit jako náhrada za skutek. Musí být upřímná skrz naskrz. Aby touhy našeho srdce účinně přivolaly požehnání, musí být tak upřímné, aby se daly nazývat božskými.

Zadruhé – nemáme se domnívat, že přání našeho srdce mohou sloužit jako náhrada za obřad evangelia. Zvažte slova, kterými Pán přikázal dva obřady evangelia: ‚Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.‘ (Jan 3:5.) A podle novodobého zjevení o třech stupních celestiální slávy, ‚aby člověk získal nejvyšší, musí vstoupiti do tohoto řádu kněžství [znamenajícího novou a věčnou smlouvu manželství]‘. (NaS 131:2.) Tato přikázání nepřipouštějí žádnou výjimku, ani není žádná schválena jinde v písmech.

V Boží spravedlivosti a milosrdenství jsou tato nekompromisní přikázání týkající se nezbytných obřadů přizpůsobena božským schválením tak, že mohou být obřady vykonány zástupně za lidi, kteří je neobdrželi v tomto životě. Osobě, která si v duchovním světě přeje zúčastnit se obřadu, je dovoleno tak učinit, stejně jako kdyby to udělala osobně. Tímto způsobem jsou duchové zemřelých také odměněni za přání svého srdce skrze láskyplnou službu žijících zástupců.“ („The Desires of Our Hearts“, Ensign, June 1986, 67.)

Nauka a smlouvy 137:10. Spasení malých dětí, které zemřou

Starší Shayne M. Bowen ze Sedmdesáti vyprávěl zážitek, který je příkladem toho, jakou moc má pravda, jíž učí Nauka a smlouvy 137:10:

„Když jsem sloužil jako mladý misionář v Chile, se společníkem jsme se v odbočce seznámili se sedmičlennou rodinou. Matka chodila každý týden na shromáždění se svými dětmi. Domnívali jsme se, že to jsou dlouholetí členové Církve. Po několika týdnech jsme se ale dozvěděli, že ještě nebyli pokřtěni.

Ihned jsme se s rodinou spojili a zeptali jsme se, zda bychom mohli přijít k nim domů a učit je. …

Sestra Ramirezová činila během lekcí velký pokrok. Toužila po tom, aby se dozvěděla vše o nauce, které jsme učili. Jednou večer jsme mluvili o křtu nemluvňat a učili jsme, že malé děti jsou nevinné a nepotřebují křest. Požádali jsme ji, aby četla v knize Moroni:

‚Ale malé děti jsou živy v Kristu již od založení světa; není-li tomu tak, Bůh je Bohem stranícím a také Bohem proměnlivým a činícím rozdíly mezi osobami; neboť kolik malých dětí zemřelo bez křtu!‘ [Moroni 8:12.]

Když sestra Ramirezová tyto verše dočetla, začala plakat. Byli jsme se společníkem zmateni. Zeptal jsem se: ‚Sestro Ramirezová, řekli jsme nebo udělali něco, co se vás dotklo?‘

Odpověděla: ‚Ale ne, bratře, neudělali jste nic špatného. Před šesti lety se mi narodil chlapeček. Zemřel ještě předtím, než jsme ho mohli nechat pokřtít. Náš kněz nám sdělil, že vzhledem k tomu, že nebyl pokřtěn, bude celou věčnost v předpeklí. Tato bolest a vina mě tížila šest let. Když jsem si přečetla ty verše, věděla jsem skrze moc Ducha Svatého, že jsou pravdivé. Pocítila jsem, jak se mi obrovsky ulevilo, a toto jsou slzy radosti.‘…

Poté, co tato ztrápená žena šest let trpěla téměř nesnesitelným zármutkem a bolestí, přinesla jí nádherný pokoj pravá nauka, kterou zjevil milující Otec v nebi skrze žijícího proroka. Netřeba dodávat, že sestra Ramirezová a její děti, kterým bylo osm a více let, byly pokřtěny.“ („Nebo já živ jsem, i vy živi budete“, Liahona, listopad 2012, 15–16.)