Lekce 110
Nauka a smlouvy 105
Úvod
Prorok Joseph Smith a přibližně dalších 200 dobrovolníků a rekrutů uposlechli Pánových pokynů a vytvořili skupinu známou jako Sionská výprava, aby se vydali na pomoc Svatým, kteří byli vyhnáni z kraje Jackson ve státě Missouri. 22. června 1834, když tábořili poblíž řeky Fishing v Missouri, obdržel Joseph Smith zjevení zaznamenané v Nauce a smlouvách 105. V tomto zjevení Pán řekl Svatým, že země Sion nebude toho času vykoupena. Dal jim také pokyny ohledně toho, co musí nastat, aby byl Sion vykoupen někdy v budoucnu.
Náměty pro výuku
Nauka a smlouvy 105:1–19
Pán uděluje Svatým pokyny, aby na vykoupení Sionu počkali
Před začátkem hodiny si obstarejte kelímek, gumičku a tři provázky. Obvod gumičky musí být menší než obvod kelímku. Přivažte provázky ke gumičce ve stejné vzdálenosti od sebe.
Začněte hodinu tím, že požádáte o tři dobrovolníky. Umístěte kelímek na rovný povrch a dobrovolníkům řekněte, aby ho zvedli pouze za použití gumičky a provázků. Řekněte jim, že se nesmějí dotknout gumičky; musí držet pouze provázky. (Aby toho docílili, budou muset pracovat společně a tahat stejnou silou zároveň za každý provázek, aby gumičku pro její umístění okolo kelímku a jeho následné zvednutí dostatečně roztáhli.)
Poté, co studenti tuto činnost dokončí, jim položte tuto otázku:
-
Jakou úlohu měla při plnění tohoto úkolu jednota?
Připomeňte studentům, že v únoru 1834 nařídil Pán Proroku Josephu Smithovi a dalším, aby shromáždili časné zdroje a naverbovali dobrovolníky na pomoc Svatým, kteří byli vyhnáni z kraje Jackson v Missouri, když se snažili znovu získat svou zemi. Na začátku dnešní diskuse o Nauce a smlouvách 105 povzbuďte studenty k tomu, aby se zaměřili na to, jakou úlohu hrála jednota ve snaze Svatých získat zpět zemi Sion.
Vyzvěte studenty, aby si ze studia Nauky a smluv 103 připomněli, kolik dobrovolníků se mělo podle Pánova přání přidat k Sionské výpravě (500) a kolik jich požadoval minimálně (100). Požádejte některého studenta, aby přečetl následující odstavec. Vyzvěte členy třídy, aby zjistili, kolik lidí se ve skutečnosti dobrovolně přidalo k Sionské výpravě, když se poprvé vydala na cesty.
Reakce na snahu Proroka Josepha Smitha a dalších naverbovat dobrovolníky a zdroje pro Sionskou výpravu nebyla tak úspěšná, jak se doufalo. Než se výprava neboli vojsko vydalo na začátku května 1834 na cestu, čítalo pouze 122 dobrovolníků. Sionská výprava naverbovala další dobrovolníky cestou do Missouri. Když se skupina, kterou naverbovali Hyrum Smith a Lyman Wight v oblasti Michiganu, setkala na začátku června 1834 se společníky Josepha Smitha, skládala se pouze z 200 mužů, 12 žen a 9 dětí. (Viz Alexander L. Baugh, „Joseph Smith and Zion’s Camp“, Ensign, June 2005, 45.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 105:7–8. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na jeden důvod, proč se někteří členové Církve rozhodli ostatním Svatým v Missouri nepomoci. Poté je požádejte, aby se podělili o to, co našli.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Nauky a smluv 105:1–6. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jak členy Církve ovlivnila neposlušnost a nedostatek jednoty. (Abyste studentům pomohli porozumět významu verše 5, mohlo by pomoci vysvětlení, že „zákon celestiálního království“ zahrnuje všechny zákony a zásady, jichž musíme být poslušni, obřady, které musíme přijmout, a smlouvy, jež musíme dodržovat, abychom zdědili celestiální království.)
-
V jakém ohledu byli členové Církve nejednotní a neposlušní?
-
Co máme podle těchto veršů dělat, abychom pomohli zbudovat Sion? (Zatímco budou studenti odpovídat, pomozte jim rozpoznat tuto zásadu: Abychom pomohli zbudovat Sion, musíme být jednotní a poslušní ve všem, co Bůh požaduje.)
-
Proč jsou podle vás pro zbudování Sionu požadovány jednota a poslušnost?
-
Jaké zkušenosti vám pomáhají porozumět tomu, jak je mezi členy Církve důležitá jednota?
Vysvětlete, že ti, kteří se dobrovolně připojili k Sionské výpravě, zažili během výpravy mnoho těžkostí i zázraků. Požádejte některého studenta, aby přečetl následující odstavec. Vyzvěte členy třídy, aby přemítali o tom, jak by asi reagovali na některé zmíněné těžkosti.
Sionská výprava ušla asi 1 450 kilometrů přes čtyři státy, přičemž každý den ušla zhruba 30–60 kilometrů, a to po dobu 45 dnů. Členové výpravy se potýkali s puchýři na nohou, s horkem a dusnem, s nedostatkem jídla a s nezdravým stravováním. Někteří z nich občas museli kvůli veliké žízni pít vodu z bažin, ze které se musely přecedit larvy komárů (jako cedník někdy sloužily zuby), nebo když pršelo, pili vodu ze stop po koních. Sionská výprava byla také během svého putování často ohrožována násilím druhých. (Viz Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2003], 143–145.)
-
Jak byste na tyto těžkosti reagovali vy?
Vysvětlete, že poté, co členové Sionské výpravy dorazili do Missouri, zjistili, že Daniel Dunklin, guvernér Missouri, nedodržel svůj slib a nepomohl Svatým vrátit se do oblasti v kraji Jackson. Navzdory těmto odrazujícím zprávám pokračovala Sionská výprava dále do kraje Jackson a očekávala další pokyny od Pána.
Řekněte studentům, že tyto potřebné pokyny přišly ve zjevení od Pána 22. června 1834 poté, co Sionská výprava cestovala po dobu téměř sedmi týdnů a od kraje Jackson byla vzdálena pouhých 15–30 kilometrů. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 105:9–14. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co Pán řekl, aby udělali ohledně vykoupení Sionu.
-
Co řekl Pán výpravě, aby udělala ohledně vykoupení Sionu?
-
Kdybyste byli členy Sionské výpravy, co byste asi pociťovali poté, co byste si vyslechli toto zjevení těsně předtím, než byste dorazili na místo?
-
Jaké důvody uvedl Pán pro to, že Sion nebude toho času vykoupen?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 105:18–19. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, proč Pán nařídil Sionské výpravě cestovat až do Missouri a pak jim zjevil, že toho času nepřivedou Svaté zpět do jejich oblasti v Sionu.
-
Proč Pán podle těchto veršů přikázal Sionské výpravě, aby cestovala až do Missouri, a pak jim zjevil, že Sion toho času ještě nebude vykoupen? (Byla to zkouška víry. Mohlo by pomoci, kdybyste studentům vysvětlili, že zkouška víry může znamenat test, zda se rozhodnou důvěřovat Pánu a být Ho poslušni, nezávisle na okolnostech.)
-
Jak byla během putování Sionské výpravy zkoušena víra jejích členů?
-
Čemu se z těchto veršů můžeme naučit? (Jednou ze zásad, které mohou studenti rozpoznat, je to, že Bůh připravuje veliká požehnání pro ty, kteří během svých zkoušek zůstanou věrni.
-
Kdy jste vy nebo někdo, koho znáte, zažili nějakou zkoušku víry? Jak vás zkoušky víry připravují na větší požehnání?
Řekněte studentům, že mnozí muži, kteří sloužili v Sionské výpravě, byli požehnáni příležitostmi sloužit v Pánově království. V únoru 1835 bylo zorganizováno Kvorum Dvanácti apoštolů a První kvorum Sedmdesáti. Devět z původních Dvanácti apoštolů a všichni členové Kvora Sedmdesáti sloužili v Sionské výpravě. (Viz Church History in the Fulness of Times, 151.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova Proroka Josepha Smitha. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na úlohu Sionské výpravy při přípravě mužů na vedoucí pozice:
„Bůh si nepřál, abyste bojovali. Nemohl by zorganizovat své království s dvanácti muži, aby otevřel dveře evangelia národům země, a se sedmdesáti muži pod jejich vedením, aby šli v jejich stopách, kdyby je nevybral ze skupiny mužů, již nabídli svůj život a kteří přinesli tak velkou oběť jako Abraham.“ (History of the Church, 2:182; viz také Church History in the Fulness of Times, 151.)
Podělte se o své svědectví o tom, jak je důležité důvěřovat Pánu a být Ho poslušni v dobách, kdy je zkoušena naše víra.
Nauka a smlouvy 105:20–41
Pán učí Svaté tomu, co mají udělat, než bude Sion vykoupen
Shrňte Nauku a smlouvy 105:20–37 vysvětlením, že Pán řekl Svatým v Missouri, jak mají reagovat na pronásledování, které zakoušeli, zatímco očekávali budoucí vykoupení Sionu. Udělil jim radu, aby se pokořili a nevyvolávali sváry. Vysvětlil, že při přípravě na budoucí vykoupení Sionu musí být posvěceni. Jak již dříve řekl ve stejném zjevení, aby mohli „býti učen[i] dokonaleji a mohl[i] míti zkušenost a mohl[i] znáti dokonaleji povinnost svou a věci, jež požad[oval On] z rukou jejich“. (Viz NaS 105:10.)
-
Jak například máme reagovat na pronásledování?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 105:38–41 a vybrali část textu, jež shrnuje, jak mají Svatí podle Pánova nařízení reagovat na ty, kteří je utlačují.
-
Jaká požehnání měli podle verše 40 Svatí v Missouri získat, pokud by usilovali o mír s ostatními? Odpovědi studentů by měly odrážet tuto zásadu: Pokud se snažíme usilovat o mír s ostatními, budou všechny věci působit společně pro naše dobro.)
-
Co můžeme dělat pro to, abychom pomohli nastolit mír s ostatními?
-
Jak jste požehnaní, když usilujete o mír i s těmi, kteří vás možná pronásledují?
Vyzvěte studenty, aby přemítali o jedné věci, kterou mohou dělat lépe, zatímco v životě usilují o mír s ostatními, zvláště když prožívají nějakou křivdu, a aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali konkrétní cíl, že se budou touto zásadou řídit.
Komentář a historické souvislosti
Nauka a smlouvy 105. Začátek Sionské výpravy
Před odchodem do Kirtlandu v Ohiu slíbil Joseph Smith „bratřím, že pokud všichni budou žít tak, jak by měli, před Pánem, a budou zachovávat Jeho přikázání, … měli by se všichni v bezpečí navrátit“. (Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2003], 143.) Prorok varoval, že jinak budou trpět Božím hněvem.
S takovým ujištěním se členové Sionské výpravy vydali na cestu s vědomím, že účastí na této výpravě je jejich život v ohrožení. Heber C. Kimball vyjádřil pocity mnoha lidí z té doby:
„Vyrazili jsme 5. května (1834) a skutečně to pro mne bylo vážné ráno. Opustil jsem svou ženu, děti a přátele a nevěděl jsem, zda je ještě v těle spatřím, protože nepřátelé v tomto kraji i v Missouri vyhrožovali mně i mým bratřím, že nás zničí a vyhladí ze země.“ (Orson F. Whitney, The Life of Heber C. Kimball [1945], 40.)
Mnozí muži ze Sionské výpravy zanechali rodinám málo nebo žádné peníze a žádný zdroj příjmu. Aby předešli nepřiměřeným těžkostem, oseli členové Církve zahrady, aby mohly ženy s dětmi během nepřítomnosti vojska sklidit obilí a další úrodu. Průměrný věk mužů výpravy byl 29 let. Prorokovu bratranci Georgi Albertu Smithovi bylo 16 let a Addisonu Greenovi 14 let. Nejstaršímu bylo 79 let. Josephu Smithovi, jenž byl zvolen „hlavním velitelem vojsk Izraele“, bylo pouhých 28 let. (Viz Church History in the Fulness of Times, 142–152.)
Nauka a smlouvy 105. Pánova ochrana Sionské výpravy
Sionská výprava byla během cesty často ohrožována násilím druhých. Avšak Pán naplnil slib obsažený v Nauce a smlouvách 103:20. Joseph Smith řekl: „Ačkoli nám naši nepřátelé neustále vyhrožovali násilím, nebáli jsme se, ani jsme se nezdráhali pokračovat ve svém putování, neboť Bůh byl s námi a Jeho andělé šli před námi a víra naší malé skupinky byla neochvějná. Víme, že andělé byli našimi společníky, neboť jsme je viděli.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 287.)
Nauka a smlouvy 105:5. Zákon celestiálního království
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
„Zákon celestiálního království … představuje zákon a smlouvy evangelia, které zahrnují naše neustálé pamatování na Spasitele a náš slib poslušnosti, oběti, zasvěcení a věrnosti.“ („Pojďte do Sionu“, Liahona, listopad 2008, 37.)
President Ezra Taft Benson řekl:
„Zákon evangelia zahrnuje všechny zákony, zásady a obřady potřebné pro naše oslavení.“ (The Teachings of Ezra Taft Benson [1988], 337.)
Nauka a smlouvy 105:19. „Zkouška jejich víry“
Přikázání navrátit se do Kirtlandu bez bojů za Svaté v Missouri bylo pro mnohé členy Sionské výpravy zkouškou víry. Někteří se otevřeně vzbouřili a později odpadli. Prorok dříve na cestě členy Sionské výpravy varoval, že jejich nejednota, sváry a neposlušnost na ně přivedou zhoubu (veliké trápení nebo nemoc). V důsledku hněvu a nespravedlivých stížností pramenících z Pánových pokynů, aby nebojovali, Prorok toto varování zopakoval. 24. června 1834 onemocnělo několik členů Sionské výpravy cholerou. Epidemie se rozšířila a způsobila vážný průjem, zvracení a křeče nohou. Než skončila, onemocnělo touto nemocí asi 68 lidí včetně Josepha Smitha a 13 členů výpravy a dva místní členové zemřeli. Joseph Smith řekl, že 2. července „jim řekl, že pokud se před Pánem pokoří a uzavřou smlouvu, že budou dodržovat Jeho přikázání a poslouchat moji radu, soužení bude od té hodiny zastaveno a nebude mezi nimi žádný další případ cholery. Bratří uzavřeli smlouvu v tomto duchu se zdvihnutýma rukama a soužení bylo zastaveno.“ (History of the Church, 2:120.)
Pán přijal oběti členů výpravy a požehnal je za to, co byli ochotni učinit. V červenci 1834 Prorok Joseph Smith Sionskou výpravu rozpustil. Zatímco někteří zkouškou víry neprošli a opustili Církev, ti, již byli věrní, byli svou zkušeností posíleni.
Starší Franklin D. Richards z Předsednictva Sedmdesáti vysvětlil:
„‚Cesta Sionské výpravy‘ byla mnohými považována za kapitolu neužitečnou a neúspěšnou. Jeden bratr v Kirtlandu, který s výpravou necestoval, potkal Brighama Younga po jeho návratu a řekl mu: ‚Co jste tedy na této zbytečné cestě do Missouri s Josephem Smithem získali?‘ ‚Vše, pro co jsme tam šli,‘ odpověděl Brigham Young. ‚Zkušenost, kterou jsem touto výpravou získal, bych nevyměnil ani za všechno bohatství kraje Geauga,‘ což byl kraj, ve kterém se v té době nacházel Kirtland. (B. H. Roberts, „Brigham Young, A Character Sketch“, Improvement Era, vol. 6 [June 1903, str. 567.)“ („The Purpose of Life: To Be Proved“, Ensign, Dec. 1971, 50.)
Sionská výprava poskytla svým členům příležitost ukázat Pánu a sobě samým hloubku jejich věrnosti a oddanosti Jeho dílu. Stejně jako Abraham si mnoho prvních vedoucích Církve prošlo zkouškou, která byla připravena pro dosažení božských záměrů. Starší Neal A. Maxwell z Kvora Dvanácti řekl, že „ti, kteří šli se Sionskou výpravou, nezkoumali krajinu Missouri, ale své vlastní možnosti“. (Notwithstanding My Weakness“, Ensign, Nov. 1976, 14.)