Lekce 73: Nauka a smlouvy 67

Lekce 73

Nauka a smlouvy 67

Úvod

V listopadu 1831 se sešla skupina starších na zvláštní konferenci v Hiramu v Ohiu. Jedním bodem diskuse na této konferenci bylo vydání zjevení, která obdržel Prorok Joseph Smith. Během tohoto setkání dal Pán Josephu Smithovi zjevení a označil je za předmluvu ke knize zjevení, která měla být vydána. Toto zjevení je nyní prvním oddílem Nauky a smluv. Pán dal později na konferenci zjevení, které je nyní zaznamenáno v Nauce a smlouvách 67. V daném zjevení Pán promluvil k bratřím, kteří měli otázky ohledně jazyka zjevení, která dal Prorokovi již dříve.

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 67:1–3

Pán slyší naše modlitby a zná naše srdce

Před začátkem hodiny napište na tabuli tuto otázku: Kdy jste pocítili, že vaše modlitby byly slyšeny a zodpovězeny? Na začátku hodiny požádejte studenty, aby na tuto otázku odpověděli.

Vysvětlete, že v listopadu 1831 se setkala skupina starších, včetně Josepha Smitha, aby diskutovali o vydání zjevení, která Prorok obdržel. Joseph Smith požádal starší, aby svědčili o tom, že zmíněná zjevení jsou od Pána, avšak někteří to váhali učinit. Ono zdráhání vedlo ke zjevení, které je zaznamenáno v Nauce a smlouvách 67.

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 67:1–2 a zjistili, co Pán řekl o modlitbě.

Co v těchto verších říká Pán o pozornosti, kterou věnuje našim modlitbám? (Ačkoli se mohou odpovědi studentů lišit, ujistěte se, že v nich zazní tato zásada: Pán slyší naše modlitby a zná naše srdce. Napište tuto zásadu na tabuli.)
Jak vám může znalost této zásady pomoci zlepšit své modlitby?

Abyste pomohli studentům pocítit důležitost zásady uvedené na tabuli, vyzvěte několik z nich, aby se podělili o to, jak poznali, že Nebeský Otec slyší jejich modlitby a zná přání jejich srdce. Poté, co několik z nich dostane možnost se podělit, je povzbuďte, aby se modlili za poznání toho, že Bůh slyší jejich modlitby a zná jejich srdce.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 67:3. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, proč někteří starší neobdrželi požehnání, které jim Pán nabízel.

Napište na tabuli tuto otázku: Jak je možné, že někdo přijde o požehnání kvůli vlastnímu strachu? Požádejte studenty, aby odpověděli. Zatímco budou o dané otázce hovořit, napište na tabuli tuto zásadu: Dovolíme-li, aby nám do srdce vstoupil strach, můžeme přijít o požehnání.

Z čeho mají lidé strach, který jim může bránit v tom, aby obdrželi požehnání? (Například: strach, že nezapadnou mezi ostatní, strach, že udělají chybu, strach ze změny v životě, strach z neúspěchu, strach z pokání a tak dále.)

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak jim někdy strach možná zabránil jednat ve víře. Povzbuďte studenty, aby vyhledávali Pánovu pomoc, když se snaží nahradit svůj strach vírou.

Nauka a smlouvy 67:4–9

Pán umožňuje starším získat svědectví o zjeveních daných skrze Josepha Smitha

Na tabuli napište tuto otázku: Proč máme podporovat své církevní vedoucí, přestože víme, že jsou nedokonalí?

Požádejte některého studenta, aby přečetl úvod k 67. oddílu Nauky a smluv. Požádejte dalšího studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 67:5. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jaké měli starší pocity ohledně zjevení, která měla být vydána v Knize přikázání. (Mohli byste studentům připomenout, že první sbírka zjevení Josepha Smitha nesla název Kniha přikázání. V roce 1835 byla kniha vydána pod názvem Nauka a smlouvy.)

Jaké měli starší pocity ohledně daných zjevení? (Mnozí starší „vydali vážná svědectví“ o pravdivosti těchto zjevení. Avšak „došlo k určitým negativním rozmluvám ohledně jazyka použitého ve zjeveních“. Podle verše 5 si někteří starší mysleli, že se mohou „vyjadřovati nad meze jazyka [Josepha Smitha]“.)

Vysvětlete, že někteří starší byli znepokojeni jazykem, kterým byla zjevení vyjádřena. Možná měli pocit, že zjevení potřebují předtím, než budou připravena k vydání, projít rozsáhlou úpravou, a mohli se obávat toho, co se zjeveními udělají nepřátelé Církve, jakmile budou vydána. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 67:4–5. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali Pánovu odpověď týkající se jazyka zjevení.

Co Pán uznal ohledně Josepha Smitha?

Poukažte na to, že jazykové dovednosti Josepha Smitha nebyly dokonalé. Nebyl vždy výřečný. Nicméně Pán mu zjevil pravdu a umožnil mu, aby ji vyjádřil, jak nejlépe dovedl.

Proč by mohlo být užitečné vědět, že Pán zjevil Josephu Smithovi svoji vůli, přestože věděl, že Joseph není dokonalý?

Požádejte čtyři studenty, aby se vystřídali při čtení Nauky a smluv 67:6–9. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na výzvu, kterou dal Pán těm, kteří kritizovali jazyk zjevení.

Jakou výzvu dal Pán těm, kteří si mysleli, že by se dokázali vyjádřit nad meze jazyka zjevení?

Zeptejte se studentů, co si pamatují z minulé hodiny o Williamu E. McLellinovi. Vysvětlete, že William se rozhodl přijmout Pánovu výzvu napsat zjevení srovnatelné s těmi, která obdržel Joseph Smith. Poté požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova z životopisu Josepha Smitha:

„William E. M’Lellin, podle svého úsudku nejmoudřejší muž, který má více učenosti než zdravého rozumu, se snažil napsat přikázání podobné jednomu z nejmenších přikázání Páně, ale neuspěl; psát ve jménu Páně je nesmírná zodpovědnost. U starších a všech přítomných, kteří byli svědky tohoto marného pokusu člověka napodobit řeč Ježíše Krista, se obnovila víra v plnost evangelia a v pravdivost přikázání a zjevení, která Pán dal Církvi mým prostřednictvím; a starší projevili ochotu vydat svědectví o jejich pravdivosti celému světu.“ (History of the Church, 1:226.)

Vysvětlete, že po této události podepsalo několik starších, kteří byli přítomni, dokument, v němž uvedli své formální svědectví týkající se pravdivosti zjevení v Knize přikázání.

Proč mohl podle vás Joseph Smith, který měl omezené formální vzdělání, předkládat tato zjevení, ale William E. McLellin, kterému se dostalo dobrého vzdělání, to nedokázal?
Čemu se můžeme z této zprávy naučit o vynášení soudů nad našimi vedoucími kvůli jejich nedokonalostem?

Poukažte na otázku na tabuli o následování nedokonalých vedoucích. Požádejte studenty, aby pod danou otázku napsali své odpovědi.

Nauka a smlouvy 67:10–14

Pán radí svým následovníkům, jak se připravit na to, aby mohli snést Boží přítomnost

Na tabuli napište tuto otázku: Jakých požehnání se nám může dostat, když budeme mít trpělivost sami se sebou i s druhými? Požádejte studenty, aby odpověděli.

Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva:

„V 60. letech začal jeden profesor na Stanfordské univerzitě s jednoduchým experimentem, při němž zkoumal sílu vůle u čtyřletých dětí. Dal před ně veliký žvýkací bonbon a poté jim řekl, že ho mohou sníst hned, anebo – pokud počkají 15 minut – mohou mít bonbony dva.

Pak nechal děti o samotě a za polopropustným zrcadlem sledoval, co se stane. Některé děti snědly bonbon okamžitě; jiné to vydržely, než se poddaly pokušení, jen několik minut. A pouze 30 procent dětí dokázalo počkat.“ („Pokračujte s trpělivostí“, Liahona, květen 2010, 56.)

Jak by se nás podle vašeho názoru mohl týkat profesorův experiment a to, co zjistil?
Jaká požehnání jste obdrželi díky tomu, že jste byli trpěliví?

Vyzvěte studenty, aby si do svého studijního deníku nebo zápisníku nakreslili tabulku se dvěma sloupci. Požádejte je, aby si první sloupec nadepsali slovem Odměna a ten druhý slovy Jak obdržet odměnu. Rozdělte členy třídy do dvojic. Vyzvěte studenty, aby si ve dvojicích přečetli Nauku a smlouvy 67:10–14 a zaměřili se na odměny, které Spasitel slíbil, a na skutky, které jsou nutné k tomu, abychom je mohli obdržet. Vybídněte je, aby si své odpovědi napsali do příslušných sloupců v tabulce.

Poté, co studentům poskytnete dost času na studium a prodiskutování veršů, použijte níže uvedené otázky, abyste jim pomohli podělit se o to, co našli, s ostatními členy třídy.

Jaké odměny Pán těmto starším nabídl?
Co museli starší udělat, aby mohli dotyčné odměny obdržet? (Když studenti zmíní slova „snésti přítomnost Boží“, mohli byste vysvětlit, že slovo snášet zde znamená setrvávat nebo zůstávat na určitém místě.)

Vysvětlete, že tyto verše se týkají každého z nás. Napište na tabuli tuto zásadu: Jestliže se zbavíme žárlivosti a strachu, pokoříme se a trpělivě vytrváme, budeme schopni snést přítomnost Boží.

Proč musíme být podle vás trpěliví, když se snažíme být hodni toho, abychom mohli snést přítomnost Boží?

Požádejte některého studenta, aby přečetl následující závěr z experimentu se žvýkacími bonbony, tak jak jej vyprávěl president Uchtdorf. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, čemu se můžeme naučit ohledně toho, jak se stát čistými před Bohem.

„Nicméně s postupem let profesor tyto děti i nadále sledoval a začal pozorovat zajímavý vztah: děti, které nedokázaly počkat, to měly později v životě těžší a měly více problémů s chováním, zatímco ty, které počkaly, se zdály být optimističtější a lépe motivované, měly lepší známky i příjmy a měly zdravější vztahy. …

Schopnost čekat – být trpělivý – [je] klíčovou charakterovou vlastností, jež může předpovědět budoucí životní úspěch. …

Nejsme-li trpěliví, nemůžeme těšit Boha; a nemůžeme se stát dokonalými. Trpělivost je v podstatě očišťující proces, jenž tříbí rozum, prohlubuje štěstí, usměrňuje skutky, a poskytuje naději na klid. („Pokračujte s trpělivostí“, 56.)

Čemu se můžeme z tohoto experimentu naučit o požehnáních, která přicházejí, když jsme trpěliví?

Vyzvěte studenty, aby přemítali a modlili se ohledně určitých oblastí svého života, ve kterých potřebují mít více trpělivosti se sebou samými i s druhými. Povzbuďte je, aby si stanovili cíl, který jim pomůže stát se způsobilými snést přítomnost Boží.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 67:3. „V srdci svém strach“

President Thomas S. Monson řekl:

„Pamatujte na to, že víra a pochyby nemohou existovat v téže mysli v témže okamžiku, neboť jedno rozptýlí druhé. Odvrhněte pochyby. Rozvíjejte víru.“ („Povolání sloužit“, Liahona, leden 2001, 59.)

Nauka a smlouvy 67:5. „Nedokonalosti jeho znáte“

Starší Neal A. Maxwell z Kvora Dvanácti apoštolů učil, jak máme reagovat, když u lidí kolem sebe zaznamenáme nějaké nedokonalosti:

„Náš dokonalý Pán ve skutečnosti povolává k práci na svém díle nedokonalé lidi. Pán jistým spolupracovníkům Josepha Smitha řekl, že si je vědom toho, že si povšimli Josephových drobných nedokonalostí. Přesto přese všechno Pán svědčil o tom, že zjevení daná skrze Proroka jsou pravdivá! (Viz NaS 67:5, 9.)

A tak není překvapením, že si všímáme slabostí těch druhých. Ale neměli bychom se z nich radovat. Buďme spíše vděční za malé pokroky, které my i druzí činíme, než abychom se těšili z nedostatků. A když už se chyby objeví, kéž nám slouží k poučení, a nikoli ke zničení.

Mám moc rád tato velkorysá slova onoho velmi schopného, ale přesto velmi pokorného proroka-editora Moroniho:

‚Neodsuzujte mne za mé nedostatky, ani mého otce za jeho nedostatky, ani ty, kteří psali před ním; ale raději vzdejte díky Bohu, že vám ukázal naše nedostatky, abyste se mohli učiti býti moudřejšími, nežli jsme byli my.‘ (Morm. 9:31; kurzíva přidána.)

Bude-li náš postoj takový, je podstatně méně pravděpodobné, že bychom se urazili.

A navíc, máme-li si vybrat mezi tím, zda budeme napravovat ostatní členy Církve, nebo sebe, je opravdu nutné se ptát, u koho bychom měli začít? Klíčem je mít oči doširoka otevřené vůči svým vlastním chybám a napůl zavřené vůči chybám druhých – a ne naopak! Nedokonalosti druhých nás nikdy nezbaví potřeby pracovat na svých vlastních nedostatcích.“ („A Brother Offended“, Ensign, May 1982, 38–39.)