Lekce 24

Nauka a smlouvy 19:1–22

Úvod

V červnu 1829 najal Joseph Smith tiskaře Egberta B. Grandina, aby vytiskl 5 000 kopií Knihy Mormonovy v hodnotě 3 000 dolarů. Grandin však nechtěl začít tisknout, a dokonce ani koupit písmena k vysázení, dříve než bude mít zaručeno, že za práci dostane zaplaceno. Ve zjevení v Nauce a smlouvách 19, které bylo pravděpodobně dáno v létě 1829, přikázal Pán Martinu Harrisovi, aby „uděl[il] část ze svého majetku … [a zaplatil] dluh, který … dohodl s tiskařem“. (NaS 19:34–35.) Martin poskytl část své farmy jako zástavu, čímž se osobně zaručil za pokrytí nákladů na tisk, kdyby nebylo možné tyto náklady pokrýt z prodeje Knihy Mormonovy.

President Joseph Fielding Smith popsal toto zjevení, společně s tím, čemu učí o Usmíření, jako „jedno z velikých zjevení daných v této dispensaci; existuje pouze pár dalších, která jsou důležitější než toto“. (Church History and Modern Revelation, 2 vols. [1953], 1:85.)

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 19:1–3

Spasitel prohlašuje, že naplnil vůli Otce

Na začátku hodiny studenty vyzvěte, aby se zamysleli nad něčím, co je od nich požadováno nebo co od nich teprve požadováno bude, protože jsou členy Církve. Jejich odpovědi pište na tabuli. Poté je vyzvěte, aby si odpovědi na tabuli prošli a vybrali z nich to, co by někdo mohl považovat za obtížné. (Možné příklady: placení desátku, služba na misii či pokání.)

• Proč mohou být tyto věci pro některé lidi těžké?

Abyste studentům pomohli porozumět historickému kontextu Nauky a smluv 19, přečtěte jim úvod k této lekci.

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 19:1–3 a vyhledali pravdy o Spasiteli. Požádejte je, aby se podělili o to, co našli. V rámci diskuse se ujistěte, že zazní tyto nauky: Ježíš Kristus naplnil vůli svého Otce. Ježíš Kristus nás bude soudit podle našich skutků.Překreslete níže uvedenou tabulku na tabuli a tyto pravdy použijte jako nadpis jejích dvou sloupců. Vyzvěte studenty, aby si podobnou tabulku nakreslili do studijního deníku či zápisníku a během hodiny ji postupně vyplnili. Ponechte na tabuli dostatek místa pro vyplnění tabulky, jak je to ukázáno dále v této lekci.

Ježíš Kristus naplnil vůli svého Otce.	Ježíš Kristus nás bude soudit podle našich skutků.

• Jak mohla znalost těchto pravd o Spasiteli pomoci Martinu Harrisovi k tomu, aby pociťoval pokoj ohledně rozhodnutí prodat velkou část farmy?

Nauka a smlouvy 19:4–12

Ježíš Kristus vysvětluje věčný a nekonečný trest

Do tabulky na tabuli napište pod nadpis „Ježíš Kristus nás bude soudit podle našich skutků“ tento odkaz: Nauka a smlouvy 19:4–12. Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 19:4 a vyhledali pravdu o soudu, kterou máme mít všichni na zřeteli. Požádejte je, aby se podělili o to, co našli. Studenti mohou použít různá slova, ale ujistěte se, že v jejich odpovědích zazní tato nauka: Všichni lidé musí činit pokání, nebo trpět. Požádejte některého studenta, aby tuto nauku napsal na tabuli pod odkaz „Nauka a smlouvy 19:4–12“.

Vysvětlete, že Nauka a smlouvy 19:5 obsahuje Spasitelovo vysvětlení toho, že On své soudy neodvolá. To naznačuje, že ti, kteří nečiní pokání, budou muset za své hříchy vytrpět trest. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 19:5. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jak Spasitel popsal stav těch, kteří nečiní pokání, a utrpí proto Jeho soudy.

• Co zažijí ti, kteří nebudou činit pokání?

• Jak nás může Nauka a smlouvy 19:5 motivovat k tomu, abychom činili pokání?

Pod větu „Všichni lidé musí činit pokání, nebo trpět“ napište slova Nekonečný neboli věčný trest.

• Co vás napadá, když slyšíte nebo čtete slova „nekonečný neboli věčný trest“?

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 19:6–12 a vyhledali Pánovu definici nekonečného neboli věčného trestu. Poté, co studenti odpovědí, smažte na tabuli slova Nekonečný neboli věčný a nahraďte je slovem Boží.

• Co vás napadá, když slyšíte slova „Boží trest“?

Možná bude potřeba vysvětlit, že výrazy nekonečný trest a věčný trest v písmech nevyjadřují délku lidského utrpení za hříchy. Spasitel řekl: „Neboť, vizte, já jsem nekonečný a trest, který je dáván z ruky mé, je trest nekonečný, neboť Nekonečný je jméno mé.“ (NaS 19:10.) Když tedy hovoří o nekonečném trestu nebo věčném trestu, mluví o trestu, který bude vykonán podle božského zákona a požadavků spravedlnosti.

Nauka a smlouvy 19:13–22

Spasitel hovoří o svém utrpení za hříchy

Do sloupce tabulky na tabuli nadepsaného slovy „Ježíš Kristus nás bude soudit podle našich skutků“ napište odkaz Nauka a smlouvy 19:13–17. Vysvětlete, že verše 13–17 obsahují varování pro členy Církve. Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 19:13–17 a vyhledali následky, s nimiž se budou potýkat ti, již se rozhodnou nečinit pokání.

• Co se stane těm, kteří se rozhodnou nečinit pokání ze svých hříchů? (V odpovědích studentů by měla zaznít tato nauka: Ti, kteří se rozhodnou nečinit pokání, vytrpí trest za své hříchy. Napište tuto pravdu na tabuli pod odkaz „Nauka a smlouvy 19:13–17“.)

Do sloupce s nadpisem „Ježíš Kristus nás bude soudit podle našich skutků“ napište odkaz Nauka a smlouvy 19:16–19. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 19:16–19. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali Spasitelův důvod k tomu, proč trpěl za naše hříchy.

• Jaký důvod uvedl Spasitel pro to, že trpěl za naše hříchy? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato nauka: Spasitel trpěl za naše hříchy proto, abychom mohli činit pokání a nemuseli trpět tak, jak trpěl On.)

• Co podle těchto veršů umožnilo odpuštění našich hříchů? (Zatímco budou studenti odpovídat, napište do tabulky na tabuli pod odkaz „Nauka a smlouvy 19:16–19“ tuto větu: Utrpení Ježíše Krista a Jeho smírná krev uspokojily požadavky spravedlnosti. Na ty, již činí pokání, se tedy vztahuje milost.)

• Jak poznání pravd, které v dnešní lekci doposud zazněly, ovlivňuje vaši touhu činit pokání?

Abyste studentům pomohli porozumět volbě, před kterou všichni stojíme (zda budeme činit pokání, nebo zda vytrpíme trest za své hříchy), požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího Neala A. Maxwella z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Buď se rozhodneme žít tak, jako žil Kristus, nebo trpět tak, jako trpěl On! To znamená buď ‚trpěti stejně jako já‘ (NaS 19:16–17), nebo zvítězit stejně jako On (viz Zjevení 3:21).“ („Overcome … Even As I Also Overcame“, Ensign, May 1987, 72.)

Do tabulky na tabuli napište pod nadpis „Ježíš Kristus naplnil vůli svého Otce“ odkaz Nauka a smlouvy 19:15, 18–19.

Vysvětlete, že většinu zpráv o utrpení Ježíše Krista podává někdo jiný než On samotný. (VizMatouš 26:36–39; Lukáš 22:39–44.) Nauka a smlouvy 19 obsahuje Spasitelovu osobní zprávu o Jeho utrpení. Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 19:15, 18–19 a vyhledali Spasitelův popis utrpení, které prožil během Usmíření. Mohli byste studentům navrhnout, aby si to, co najdou, označili. Odpovědi studentů připište na tabuli pod odkaz „Nauka a smlouvy 19:15, 18–19“. Konečná verze tabulky by mohla vypadat nějak takto:

Ježíš Kristus naplnil vůli svého Otce.	Ježíš Kristus nás bude soudit podle našich skutků.
NaS 19:15, 18–19 Spasitelovo utrpení bylo těžké, pronikavé a těžko snesitelné. Spasitelovo utrpení způsobilo, že se chvěl bolestí a krvácel z každého póru. Ježíš Kristus trpěl fyzicky i duchovně. Spasitel se modlil o to, aby mohl být ušetřen vypití onoho hořkého kalichu. Spasitel naplnil vůli Otce a „dokončil … přípravy své pro děti lidské“. (NaS 19:19.)	NaS 19:4–12 Všichni lidé musí činit pokání, nebo trpět. Boží trest NaS 19:13–17 Ti, kteří se rozhodnou nečinit pokání, vytrpí trest za své hříchy. NaS 19:16–19 Utrpení Ježíše Krista a Jeho smírná krev uspokojily požadavky spravedlnosti. Na ty, již činí pokání, se tedy vztahuje milost.

• Jaké pocity ve vás vyvolává to, že Spasitel vytrpěl trest za vaše hříchy?

• Jak mohla znalost o Spasitelově utrpení pomoci Martinu Harrisovi, když přemýšlel například o ztrátě 116 stran rukopisu nebo o darování části svého majetku na financování tisku Knihy Mormonovy?

• Kdy vám vaše znalost o Spasitelově Usmíření pomohla nebo pomáhá čelit něčemu obtížnému? (Připomeňte studentům, že některé zážitky jsou příliš posvátné či osobní, než aby se o ně dělili s druhými.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 19:20. Vyzvěte studenty, aby text sledovali a vyhledali tu část, která hovoří o tom, jak Martin Harris trpěl za své hříchy.

• Proč podle vás odnětí Ducha vede k utrpení?

Vyzvěte studenty, aby si znovu přečetli Nauku a smlouvy 19:13, 15, 20 a vyhledali v každém verši jeden konkrétní příkaz a ve verších 15 a 20 konkrétní varování.

• V jakém smyslu je Pánovo přikázání činit pokání důkazem Jeho lásky k nám?

Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku či zápisníku zapsali své svědectví o jedné z nauk a zásad, kterým se naučili z Nauky a smluv 19:1–22.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 19: Úvod k oddílu. „Přikázání od Boha, a ne od člověka Martinu Harrisovi“

V březnu 1830, pravděpodobně několik měsíců poté, co Joseph Smith obdržel zjevení v Nauce a smlouvách 19, byl Joseph Knight st. svědkem výměny názorů mezi Josephem Smithem a Martinem Harrisem ohledně prodeje Knihy Mormonovy:

„‚Ty knihy se nebudou prodávat, protože je nikdo nechce.[‘]Joseph říká: ‚Já si myslím, že se budou prodávat dobře.‘ On říká: ‚Chci přikázání [neboli zjevení od Pána].‘ ‚Proč,‘ ptá se Joseph, ‚naplň to, co jsi již obdržel.‘ ‚Ale,‘ říká Martin, ‚musím mít přikázání.‘ … Třikrát nebo čtyřikrát trval na tom, že musí dostat přikázání.“ (Dean Jessee, „Joseph Knight’s Recollection of Early Mormon History“, BYU Studies, vol. 17, no. 1 [1976], 37.)

Pokyn Josepha Smitha „naplň to, co jsi již obdržel“ se nejspíš vztahuje na zjevení v Nauce a smlouvách 19, ve kterém Bůh již dal Martinu Harrisovi přikázání, aby udělil ze svého majetku „štědře na vytisknutí Knihy Mormonovy“ (NaS 19:26).

Nauka a smlouvy 19:2, 19. „Dokončiv vůli toho, jehož jsem“

Starší Neal A. Maxwell z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že „podrobení vlastní vůle je skutečně jedinou jedinečně osobní věcí, kterou máme položit na Boží oltář. Mnoho dalších věcí, které ‚dáváme‘, … jsou ve skutečnosti věci, které nám On již dal nebo půjčil. Když se však vy i já nakonec podrobíme tím, že necháme svou osobní vůli pohltit ve vůli Boží, pak Mu skutečně něco dáváme! To je ten jediný skutečně vlastní majetek, který Mu můžeme dát!“ („Swallowed Up in the Will of the Father“, Ensign, Nov. 1995, 24.)

Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, že Spasitel byl vždy ochotný podrobit se vůli Otce:

„Zdá se, že na co Kristus klade ze svého poslání největší důraz, mimo osobních ctností, úžasných kázání, a dokonce i mimo uzdravování, je to, že poddal svou vůli vůli Otcově.“ („Therfore, What?“ [proslov k učitelům náboženství CVS, 8. srpna 2000], 8, LDS.org.)

Nauka a smlouvy 19:6, 11–12. „Nekonečná muka“ a „věčný trest“

President J. Reuben Clark z Prvního předsednictva řekl ohledně „Božího trestu“ toto:

„Když nám Pán přijde dát naši odměnu … a náš trest, mám pocit, že [Spasitel] udělí takový trest, jenž bude tím minimem, které náš přestupek vyrovná. Věřím, že do své spravedlnosti vnese veškerou nekonečnou lásku, požehnání, milost, laskavost a pochopení, které má. …

A na druhou stranu věřím, že když dojde na odměny za naše chování, dá nám to maximum, které nám může dát, maje na mysli přestupky, jež jsme spáchali.“ („As Ye Sow …“, Brigham Young University Speeches of the Year [May 3, 1955], 7.)

President Joseph Fielding Smith vysvětlil význam výrazů nekonečná muka a věčný trest:

„Z Nauky a smluv se učíme, že věčný trest neboli nekonečný trest neznamená, že trest odsouzeného bude trvat na věky. … Když člověk zaplatí trest za své přestupky a pokorně učiní pokání, přičemž přijme evangelium, vyjde z vězení a bude mu přidělen určitý stupeň slávy podle jeho hodnoty a zásluh.“ (Doctrines of Salvation, comp. Bruce R. McConkie, 3 vols. [1954–1956], 2:160.)

Starší James E. Talmage z Kvora Dvanácti apoštolů dodatečně řekl ohledně významu věčného trestu toto:

„‚Věčný trest‘ … neznamená, že trpící jedinec neboli hříšník bude muset věčně a nekonečně strádat a trpět. Žádný člověk nebude držen v pekle déle, než bude nutné pro to, aby se stal způsobilým obdržet něco lepšího. Jakmile tohoto stavu dosáhne, dveře vězení se otevřou a celé zástupy, které ho přivítají do lepšího stavu, propuknou v radost.“ (Conference Report, Apr. 1930, 97, viz také Doctrine and Covenants Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2001], 37.)

Nauka a smlouvy 19:20. „V době, kdy jsem odňal svého Ducha“

Slova „v době, kdy jsem odňal svého Ducha“ mohla mít spojitost se zkušeností, kterou si prošel Martin Harris poté, co ztratil 116 stran rukopisu Knihy Mormonovy. Lucy Mack Smithová, Josephova matka, vzpomínala, že když Martin Harris řekl Josephu Smithovi o ztraceném rukopisu, Joseph „hlasem plným hlubokého utrpení zvolal: ‚Ztratil jsem svou duši! Ztratil jsem svou duši!‘“ (History of Joseph Smith by His Mother, ed. Preston Nibley [1958], 128.)

Trpět za hříchy můžeme jak ve smrtelnosti, tak i poté, co zemřeme. Když hřešíme, Duch Svatý se vzdaluje a zanechává nás bez útěchy a posvěcující moci své přítomnosti. V Jeho nepřítomnosti pak „okusíme“ utrpení, které zakusil Spasitel, když trpěl za naše hříchy. Díky procesu pokání se můžeme usmířit se svým Otcem v nebi a znovu se těšit ze společnosti Ducha Svatého, a zároveň i ze všech doprovodných požehnání.

President Henry B. Eyring z Prvního předsednictva mluvil o tom, jak spolu souvisejí ztráta společenství Ducha Svatého a potřeba pokání:

„Je-li pro vás těžké pociťovat Ducha Svatého, možná byste měli s moudrostí přemítat o tom, zda z něčeho nepotřebujete činit pokání a získat odpuštění.“ („Gifts of the Spirit for Hard Times“, Ensign, June 2007, 23.)