Lekce 130

Založení města Nauvoo

Úvod

Poté, co byli Svatí vyhnáni ze státu Missouri, odešli přes bažiny podél řeky Mississippi do města Nauvoo, místa krásy. Nauvoo ve státě Illinois se stalo v letech 1839–1846 ústředím Církve. Bylo zde založeno Pomocné sdružení a z ústředí v Nauvoo se šířila misionářská práce do dalších končin celé země.

Poznámka: V této lekci budou mít dva studenti příležitost učit. Vyberte tyto studenty několik dní předem a dejte jim výtisk daných částí lekce, aby měli čas na přípravu.

Náměty pro výuku

Svatí zakládají město Nauvoo

Připomeňte studentům, že Svatí byli z Missouri vyhnáni během zimy 1838–1839, zatímco byl Joseph Smith vězněn v žaláři v Liberty.

• Jak se asi Svatí museli cítit, když byli vyhnáni z Missouri? (Možné odpovědi: Svatí přemýšleli, kam by měli jít.)

Vysvětlete, že poté, co byli vyhnáni ze státu Missouri, našli útočiště v illinoiském Quincy a v dalších malých obcích. Vyzvěte studenty, aby v písmech v části Dějiny Církve, chronologie, mapy a fotografie našli na mapě 6 („Stěhování Církve na Západ“) Quincy. 15. dubna 1839 bylo Josephu Smithovi a jeho spoluvězňům řečeno, že budou převezeni do jiné věznice. Cestou na toto nové místo jim strážci dovolili uprchnout, protože si uvědomovali, že by bylo nespravedlivé je déle zadržovat. O týden později se Joseph Smith shledal se svou rodinou v Quincy. Církev zakoupila pod vedením Josepha Smitha pozemky na obou březích řeky Mississippi severně od Quincy. Území na západ od řeky bylo součástí teritoria Iowa a území na východ od ní bylo součástí státu Illinois. Svatí založili nové ústředí Církve v části, která patřila k státu Illinois, v místě zvaném Commerce, které přejmenovali na Nauvoo.

Vyzvěte prvního studenta, který bude učit, aby přišel dopředu a ostatním členům třídy krátce povyprávěl o založení města Nauvoo.

Student–učitel 1: Svatí mění Commerce na Nauvoo – místo krásy

Napište na tabuli tuto otázku: Jsou nyní ve vašem životě nějaké okolnosti, které jsou pro vás obtížné nebo nepříjemné? Dejte studentům čas na to, aby o této otázce přemítali.

Vyzvěte je, aby se – až se budou učit o Svatých, kteří založili Nauvoo – zaměřili na to, jak se mohou s obtížnými nebo nepříjemnými okolnostmi vypořádat.

Vysvětlete, že členové Církve změnili jméno malé obce nazývané Commerce na Nauvoo, což hebrejsky znamená nádherný.

Požádejte některého studenta, aby přečetl následující popis toho, jak oblast vypadala, když tam Svatí v roce 1839 dorazili. Vyzvěte členy třídy, aby poslouchali a přemítali o tom, jak by oni sami asi reagovali po příjezdu do této oblasti.

Když Svatí dorazili na místo, které později nazvali Nauvoo, půda byla většinou bažinatá a zamořená komáry. Komáři přenášeli nemoc zvanou malárie, která způsobovala těžké horečky a zimnice a mohla být smrtelná. Mnoho Svatých se nakazilo a onemocnělo. Někteří nemocní byli tak zesláblí, že se dokázali jen plazit po zemi, když se snažili navzájem si pomoci, a někteří zemřeli. (Viz Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [příručka Církevního vzdělávacího systému, 2003], 217–218.)

• Nazvali byste toto místo nádherným? Proč si myslíte, že se Prorok Joseph Smith rozhodl nazvat tuto bažinatou oblast nádherným místem?

Požádejte některého studenta, aby přečetl níže uvedené odstavce, v nichž je uvedeno, jak Svatí reagovali na potíže, na které narazili v místě, jež mělo být jejich novým domovem.

Joseph Smith také dostal malárii, ale 22. července 1839, po několika dnech nemoci, vstal a byl naplněn Duchem Božím. Požehnal mnoha nemocným v okolí svého domu. V jednom případě Joseph přistoupil ke stanu člena Církve Henryho G. Sherwooda, který již umíral. Když mu Prorok přikázal, aby vstal a vyšel ze stanu, bratr Sherwood poslechl a byl uzdraven.

Joseph přeplul přes řeku na území státu Iowa a pokračoval v žehnání nemocných. Když se chystal k návratu na druhou stranu, do státu Illinois, požádal ho nějaký člověk, který nebyl členem Církve, zda by mohl jít požehnat jeho malým dvojčatům, asi dvě míle od onoho místa. „Joseph řekl, že jít nemůže, ale dal Wilfordu Woodruffovi červený hedvábný kapesník a řekl mu, aby jim požehnal, a slíbil, že když otře obličej oněch dětí tímto kapesníkem, budou uzdraveny.“ (Church History in the Fulness of Times, 219.) Wilford se řídil jeho pokyny, a děti byly uzdraveny. Wilford nazval tento den „dnem Boží moci“. (Wilford Woodruff Journals, July 22, 1839, citováno v Church History in the Fulness of Times, 218.)

Navzdory víře a moci, která se onoho dne projevila, byli někteří Svatí dál nemocní ještě několik měsíců. Dál ale o sebe navzájem pečovali a pracovali na tom, aby si vybudovali nový domov. Vyhloubili kanály, aby odvedli vodu z bažinaté půdy do řeky, čímž se půda stala využitelnější a zmírnil se tím problém s komáry. Nakonec postavili mnoho domů a dalších staveb, včetně chrámu Nauvoo, který byl některými považován za jednu z nejkrásnějších budov v zemi.

• Jak vám „den Boží moci“, který nastal 22. července 1839, pomáhá mít větší víru v Pána?

• Jak Svatí vytvořili z Nauvoo nádherné místo?

• Čemu se můžeme z jejich příkladu naučit?

Poté, co studenti prodiskutují příklad Svatých, kteří díky své pilné práci vybudovali Nauvoo, jim položte tuto otázku:

• Co se může stát, když se budeme snažit zlepšovat podmínky, které okolo nás panují?

Zatímco budou studenti odpovídat, napište na tabuli tuto zásadu: Když se snažíme zlepšovat podmínky, které okolo nás panují, zlepšujeme tím také sami sebe. Požádejte studenty, aby se podělili o zkušenosti, které dokládají tuto zásadu. Mohli byste se rovněž podělit o vlastní zkušenosti a svědectví týkající se této zásady. Vybídněte členy třídy, aby dnes vyhledávali příležitosti ke zlepšování podmínek, které okolo nich panují.

Student–učitel 2: Je založeno Pomocné sdružení

Poznámka: Před začátkem hodiny požádejte některou členku Pomocného sdružení (například z vaší rodiny nebo kamarádku), aby vám řekla, jak jí Pomocné sdružení dává příležitosti zapojit se do Pánova díla a jak žehná jejímu životu. Zvažte možnost si zapsat, co se od ní dozvíte.

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad nějakou ženou z písem, kterou obdivují. Požádejte je, aby o této ženě povyprávěli svému sousedovi a řekli mu, proč ji obdivují. Poté, co dáte dvojicím dostatek času na diskusi, vysvětlete, že ženy v Nauvoo byly velikou podporou pro šíření díla Páně.

Vysvětlete, že v roce 1842 se v Nauvoo shromáždilo několik žen, aby diskutovaly o tom, jak mohou pomoci při stavbě chrámu Nauvoo. Založily společnost a sepsaly stanovy a pravidla, podle kterých se měla řídit jejich práce. Předložily stanovy a pravidla Proroku Josephu Smithovi, jenž řekl, že tyto stanovy a pravidla jsou „nejlepší, které kdy viděl“. Potom však řekl, že Pán má „pro ně něco lepšího než psané stanovy“. Požádal je, aby se s ním v průběhu příštího týdne setkaly, a on pak „zorganizuje ženy pod kněžství podle vzoru kněžství“. (Sarah M. Kimball, „Auto-biography“, Woman’s Exponent, Sept. 1, 1883, 51; citováno v Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society [2011], 12.) Touto organizací bylo Pomocné sdružení.

První presidentkou Pomocného sdružení byla povolána Emma Smithová. Eliza R. Snowová, která byla tajemnicí Pomocného sdružení v Nauvoo a později druhou generální presidentkou Pomocného sdružení, učila: „Přestože název [Pomocné sdružení] je možná novodobý, je tato instituce dávného původu. [Prorok Joseph Smith] nám řekl, že tatáž organizace existovala i v církvi v dávných dobách.“ („Female Relief Society“, Deseret News, Apr. 22, 1868, 1; viz také Daughters in My Kingdom, 7.)

• Co se můžeme ze slov Elizy R. Snowové o Pomocném sdružení dozvědět? (Zatímco studenti budou odpovídat, napište na tabuli tuto pravdu: Pomocné sdružení je inspirovanou součástí Znovuzřízení Církve Ježíše Krista.)

• Proč je podle vás důležité, abychom této pravdě rozuměli?

Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova týkající se účelu Pomocného sdružení:

„Pomocné sdružení bylo založeno proto, aby pomáhalo připravovat dcery Boží na požehnání věčného života. Účelem Pomocného sdružení je prohlubovat víru a osobní spravedlivost, posilovat rodinu a domov a poskytovat pomoc tím, že sestry vyhledávají potřebné a pomáhají jim.“ (Daughters in My Kingdom, xi.)

Vyprávějte členům třídy o svém rozhovoru s členkou Pomocného sdružení a podělte se s nimi o to, co jste se při tom dozvěděli. Na závěr vydejte svědectví týkající se zásady, kterou jste napsali na tabuli.

Misionářská práce se šíří po celé zemi

Poděkujte studentům, kteří učili. Abyste členy třídy připravili na to, co se dozvědí o růstu Církve během období v Nauvoo, položte jim tyto otázky:

• Čím například můžeme uhasit oheň?

• Co napomáhá tomu, aby se oheň šířil dál?

• Joseph Smith přirovnal Boží dílo k ohni. Myslíte si, že pronásledování, které Svatí zažili v Missouri, bylo jako voda, která začala dílo Boží uhasínat, nebo jako palivo, které napomáhalo jeho šíření? Proč?

Požádejte některého studenta, aby přečetl slova, která Prorok Joseph Smith uvedl v dopise redaktorovi novin Johnu Wentworthovi dne 1. března 1842:

„Pronásledování nezastavilo pokrok pravdy, ale ten kvůli němu naopak jen nabyl na intenzitě. …

Korouhev pravdy byla vztyčena; žádná bezbožná ruka nemůže zastavit pokrok tohoto díla; pronásledování může běsnit, nepřátelé se mohou spiknout, armády shromáždit, pomluvy mohou hanobit, ale Boží pravda půjde směle, vznešeně a nezávisle dál, dokud nepronikne na každý světadíl, nenavštíví každý kraj, nezaplaví každou zemi a dokud ji každý neuslyší, dokud nebude dosaženo Božích záměrů a velký Jehova neřekne, že dílo je dokonáno.“ (History of the Church, 4:540.)

• Co se z těchto slov dozvídáme? (V odpovědích studentů mohou zaznít různé pravdy, zdůrazněte však zejména tuto: Šíření Božího díla po celé zemi nic nezastaví. Napište tuto pravdu na tabuli.)

Vysvětlete, že když Joseph Smith zaznamenal toto proroctví, začal Pán povolávat misionáře ke kázání evangelia v různých zemích. Výsledkem bylo, že byly pokřtěny tisíce lidí, zejména ve Velké Británii. Noví členové byli pro Církev velkou posilou a mnozí z nich přicestovali, aby se připojili ke Svatým v Nauvoo.

Abyste názorně objasnili pravdu napsanou na tabuli, požádejte čtyři dobrovolníky, aby sehráli scénku týkající se toho, co zažil v roce 1840 Wilford Woodruff při kázání evangelia v anglickém hrabství Herefordshire. Přidělte dobrovolníkům tyto role: Wilford Woodruff, kněz, strážník, vypravěč. Jednotlivým dobrovolníkům dejte výtisk tohoto scénáře:

Wilford Woodruff (mluví sám k sobě):No ne! Tohle je druhé kázání, které jsem dnes měl. Myslím, že po dnešním večerním shromáždění to bude téměř tisíc lidí, kteří si dnes vyslechli Pánovo poselství.

Kněz (stojí na druhé straně místnosti a mluví se strážníkem):Konstáble, toho mormonského kazatele je potřeba zastavit. Dnes jsem měl na bohoslužbě jen patnácti lidí. Patnáct! Ti ostatní šli nejspíše na jedno z jeho kázání. Nemohu dopustit, aby počet mých farníků klesal a počet posluchačů toho mormona narůstal. Chci, abyste ho zatkl a zastavil ho v tom, co dělá.

Strážník:Udělám, co budu moci.

Vypravěč:Když se toho večera starší Woodruff chystal promluvit ke shromážděným lidem, vstoupil do dveří strážník.

Strážník (mluví k Wilfordu Woodruffovi):Promiňte, pane. Jsem konstábl a kněz z místní farnosti mě posílá s příkazem, abych vás zatkl.

Wilford Woodruff:Za jaký zločin?

Strážník:Protože kážete lidem.

Wilford Woodruff:Mohu vás ujistit, že mám totéž povolení kázat evangelium lidem, jako má tento kněz. Pokud si na chvíli sednete, promluvíme si o tom po shromáždění, ale já teď musím začít. … (mimicky předvádí, že mluví ke členům třídy)

Vypravěč:Strážník se posadil na židli, na které předtím seděl starší Woodruff, a seděl na ní celou dobu, co starší Woodruff více než hodinu kázal evangelium. Wilford Woodruff o tomto zážitku vyprávěl:

Wilford Woodruff:Spočinula na mně moc Boží, Duch naplnil místnost a lidé byli přesvědčeni o pravdě.

Vypravěč:Na konci shromáždění vyzval starší Woodruff lidi, aby se dali pokřtít.

Wilford Woodruff:Vyzývám všechny, kteří touží po odpuštění hříchů a kteří chtějí vstoupit do Pánovy znovuzřízené Církve, aby dnes vstoupili do vod křtu.

Strážník (vstává ze židle a mluví k Wilfordu Woodruffovi):Pane Woodruffe, chtěl bych se dát pokřtít.

Vypravěč:Toho dne byl pokřtěn strážník spolu se čtyřmi kazateli a dvěma dalšími lidmi. Strážník se vrátil ke knězi a vysvětlil mu situaci.

Strážník (mluví s knězem):Pokud chcete, aby byl pan Woodruff uvězněn, musíte to udělat sám, protože jeho kázání bylo jediné pravdivé kázání, které jsem kdy v životě slyšel.

Vypravěč:Kněz poté poslal dva kostelníky, aby se zúčastnili shromáždění a zjistili, co starší Woodruff káže. I oni získali přesvědčení o pravdivosti poselství staršího Woodruffa a dali se pokřtít. Kněz už na kázání staršího Woodruffa nikoho dalšího neposlal.

(Upraveno podle Wilford Woodruff, Leaves from My Journal [1881], 80–81.)

Poté, co dobrovolníci scénku dohrají, položte členům třídy tyto otázky:

• Jak tento zážitek staršího Woodruffa dokládá zásadu, že pokrok Božího díla nic nezastaví?

• Jak se proroctví Josepha Smitha o pokroku Božího díla naplňuje v dnešní době? Jak se stavíte k účasti na tomto díle?

• Co můžete dělat, abyste pomáhali šířit Boží dílo mezi všemi lidmi? (Mohli byste studenty vyzvat, aby si na tuto otázku odpověděli ve svém studijním deníku nebo zápisníku.)

Vysvětlete, že v příští lekci se studenti dozvědí více o důležitých událostech, které se staly, a o zásadách, jimž se učilo v době, kdy Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů měla v letech 1839–1846 své ústředí v Nauvoo. Vydejte svědectví o zásadách probíraných v dnešní lekci a vybídněte studenty, aby jednali podle toho, čemu se učili.

Komentář a historické souvislosti

Odchod Svatých z Missouri

„Měsíce, které následovaly poté, co se Svatí vzdali Far Westu [ve státě Missouri], byly pro vedoucí Církve těžkou zkouškou. Všichni členové Prvního předsednictva – Joseph Smith, Sidney Rigdon a Hyrum Smith – byli ve vězení. Řady Kvora Dvanácti apoštolů se ztenčily. David W. Patten byl zabit v bitvě u Crooked River, Parley P. Pratt byl ve vězení a jeho bratr Orson byl se skupinou Svatých v St. Louis. Thomas B. Marsh, William Smith a Orson Hyde se Církvi odcizili, a tak se s jejich pomocí nedalo počítat. Zodpovědnost dohlížet na potřeby Církve během zimy 1838–1839 a během odchodu z Missouri do Illinois tudíž dopadla především na Brighama Younga a Hebera C. Kimballa. V prosinci 1838 byl John Taylor povolán apoštolem. V dubnu následujícího roku byli povoláni Wilford Woodruff a George A. Smith; oba tito muži byli schopni během této kritické doby poskytovat cennou pomoc.“ (Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [příručka Církevního vzdělávacího systému pro studenty, 2003], 211–212.)

Brigham Young založil 26. ledna 1839 výbor pro stěhování, aby usnadnil průběh odchodu.

„Během zimy a jara se tento výbor staral o nasycení, ošacení a přepravu chudých. Oficiálním usnesením se téměř čtyři sta Svatých posledních dnů zavázalo věnovat všechen svůj dostupný majetek k dispozici tomuto výboru ‚za účelem poskytnutí prostředků na odchod chudých a strádajících, kteří jsou považováni za způsobilé, z tohoto státu, dokud nezůstane ani jediný, kdo má touhu ze státu odejít‘. [History of the Church, 3:251.] …

V polovině února byla situace taková, že mohla začít migrace Svatých ve velkém měřítku. Byly pořízeny vozy a spřežení, i když nebyly nejkvalitnější; podél trasy, kudy Svatí šli, byly rozmístěny zásoby potravin; a došlo k dočasnému zlepšení počasí. Opustit stát Missouri však nebylo pro uprchlíky snadné. Mnoho lidí prodalo drahocenný majetek a půdu za nepřiměřeně nízkou cenu, aby si mohli pořídit prostředky nutné k odchodu ze státu.“ (Church History in the Fulness of Times, 212.)

Zážitky Wilforda Woodruffa jako misionáře v Anglii

Když Wilford Woodruff sloužil na misii v Anglii, obdržel nabádání od Ducha, že má opustit oblast, ve které káže, a odejít do jiné části Anglie. Ocitl se tedy v hrabství Herefordshire, kde našel mnoho těch, kteří byli připraveni přijmout znovuzřízené evangelium. „Díky úsilí Wilforda Woodruffa a ostatních bylo v oblasti Herefordu, Worcesteru a Gloucesteru obráceno asi osmnáct set lidí. … Když Wilford Woodruff přemýšlel o tomto mimořádném období svého života, napsal: ‚Celá historie této misie v hrabství Herefordshire ukazuje, jak je důležité naslouchat onomu tichému a jemnému hlasu Ducha Božího a zjevením Ducha Svatého. Lidé se modlili o světlo a o pravdu, a Pán mě k nim poslal.‘ [Matthias F. Cowley, ed., Wilford Woodruff (1979), 120.]“ (Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [příručka Církevního vzdělávacího systému pro studenty, 2003], 231.)

Vývoj nauky v Nauvoo a přilehlých oblastech

V době, kdy měli Svatí v letech 1839–1846 ústředí v Nauvoo, zjevil Pán „mnohé veliké a důležité věci týkající se království Božího“. (Články víry 1:9.) Toto období neustávajících zjevení nastalo v době, kdy Svatí pracovali na stavbě chrámu Nauvoo, v němž Pán slíbil zjevit obřady a poznání, „které byly udržovány skryté od času před založením světa“. (NaS 124:41.) Během tohoto období Pán zjevil obřady křtu za mrtvé, chrámového obdarování a zpečetění manželství. Zjevil také více informací o podstatě Božstva. (Viz NaS 130:22.) V letech 1842–1844 sepsal Prorok Joseph Smith Články víry a vydal Knihu Abrahamovu, která objasňuje obtížné pasáže v dalších písmech a zjevuje pravdy evangelia Ježíše Krista, jež byly původně neznámé nebo málo pochopené. Prorok také předal klíče království členům Kvora Dvanácti apoštolů, aby byli připraveni vést Církev po jeho smrti.

President Gordon B. Hinckley mluvil o dalším důležitém vývoji, který nastal v souvislosti s budováním chrámu Nauvoo:

„V této budově [v chrámu Nauvoo] se lidé měli zabývat záležitostmi věčnosti. Tato budova měla stát jako svědectví všem, kteří na ni budou hledět, že ti, již ji vybudovali, měli nesmírnou víru a nepochybné poznání ohledně toho, že hrob není konec všeho, ale že duše je nesmrtelná a pokračuje ve svém růstu. V březnu roku 1844, tedy v roce své smrti, Prorok tuto nauku dále objasnil v památném proslovu proneseném v lesíku, který se nacházel přímo pod chrámovým pozemkem. Text tohoto proslovu se stal důležitým naukovým dokumentem v teologii Církve. Je znám jako King Follet Sermon [kázání na památku Kinga Folletta].“ („Nauvoo’s Holy Temple“, Ensign, Sept. 1994, 62.)

V kázání na památku Kinga Folletta – proneseném na pohřbu muže jménem King Follett – Prorok Joseph Smith vysvětlil, že než jsme přišli na zemi, žili jsme s Nebeským Otcem, a že Bůh stanovil zákony, které umožňují, abychom se dál rozvíjeli:

„Sám Bůh shledav, že je uprostřed duchů a slávy, a protože byl inteligentnější, považoval za vhodné stanovit zákony, pomocí nichž by i ostatní mohli mít výsadu rozvíjet se podobně jako On. Díky vztahu, který máme s Bohem, jsme v situaci, kdy se můžeme rozvíjet v poznání. On má moc stanovit zákony, aby učil slabší inteligence, aby mohly být oslaveny s ním.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 208.)

Joseph Smith také vysvětlil naše možnosti jakožto dětí Božích:

„Toto je tudíž život věčný – poznat jediného moudrého a pravého Boha; a musíte se naučit, jak se sami stát bohy a jak být králi a kněžími Boha … tím, že postupujete od jednoho malého stupně k dalšímu a od jedné malé schopnosti k větší; od milosti k milosti, od oslavení k oslavení, dokud nedospějete ke vzkříšení z mrtvých a nejste schopni dlít ve věčných plamenech a zasednout ve slávě jako ti, kteří sedí na trůnu s věčnou mocí. …

[Spravedliví, kteří zemřeli,] opět povstanou, aby dleli ve věčných plamenech v nesmrtelné slávě, kde již nebudou smutnit, trpět ani umírat, ale budou dědici Božími a spoludědici s Ježíšem Kristem. Co to znamená? Zdědit tutéž moc, tutéž slávu a totéž oslavení, až dospějete k postavení boha a vystoupíte na trůn věčné moci, k témuž, k čemuž dospěli ti před vámi.“ (Učení: Joseph Smith, 219.)

Historie a dílo Pomocného sdružení

Více o tom, jak se Pomocné sdružení podílí na budování království Božího na zemi, se můžete dozvědět v publikaci Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society [Dcery v mém království: Historie a dílo Pomocného sdružení] (2011).