Lekce 100
Římanům 4–7
Úvod
Pavel vysvětlil, jak byl Abraham ospravedlněn skrze milost. Poté popsal požehnání, jež přicházejí k těm, kteří jsou ospravedlněni, a učil, že křest je symbolem toho, že umíráme hříchu a stáváme se živými v Kristu.
Náměty pro výuku
Římanům 4–5
Pavel vysvětluje, jak byl Abraham ospravedlněn skrze milost
Na tabuli nakreslete tento obrázek a napište následující věty.
Vyzvěte studenty, aby si představili, že na poušti umírají žízní a že na vrcholu nedalekého kopce je láhev s vodou.
-
Která z uvedených možností vás zachrání: a) vaše víra v to, že vás voda dokáže zachránit, b) vaše úsilí dostat se k vodě a napít se, nebo c) voda samotná? (Neříkejte studentům, zda jsou jejich odpovědi správné.)
Vysvětlete, že tato situace nám může pomoci porozumět Pavlovu učení obsaženému v Římanům 4–7, které se týká toho, jak víra, skutky a milost souvisejí s naukou o ospravedlnění. (Připomeňte studentům, že s Pavlovým učením ohledně ospravedlnění se seznámili v Římanům 1–3.)
-
Co podle Pavlova učení obsaženého v Římanům 1–3 znamená být ospravedlněn? (Člověku je prominut trest za hřích a je prohlášen nevinným neboli spravedlivým.)
Uveďte Římanům 4 do kontextu tím, že vysvětlíte, že někteří židovští Svatí v Římě v procesu ospravedlnění přehnaně zdůrazňovali důležitost svého vlastního snažení a zákona Mojžíšova.
-
Jak by mohli podobně mylně chápat ospravedlnění i někteří lidé v dnešní době?
-
Která z možností napsaných na tabuli by mohla vyjadřovat myšlenku, že můžeme být spaseni skrze své skutky? (Vedle možnosti B napište (Skutky).)
Vysvětlete, že Pavel se snažil napravit nepochopení, které existovalo v jeho době, tím, že Židům připomněl dávného patriarchu Abrahama, kterého mnozí Židé považovali za ospravedlněného.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Překlad Josepha Smitha, Římanům 4:2–5, a členy třídy vyzvěte, aby zjistili, proč byl Abraham souzen jako spravedlivý: Neboť byl-li Abraham ospravedlněn skrze zákon skutků, má se čím chlubiti, ale ne u Boha. Nebo co praví písmo? Abraham uvěřil Bohu a bylo mu to počítáno za spravedlnost. Kdo je ospravedlněn zákonem skutků, tomu není přičtena odplata podle milosti, ale podle dluhu. Ale ten, který neusiluje o to, aby byl ospravedlněn zákonem skutků, ale věří v toho, který neospravedlňuje bezbožného, toho víra se počítá za spravedlnost.
-
Čím Abraham nebyl ospravedlněn? („Zákonem skutků“.)
-
Proč podle Pavlova učení, které je zaznamenáno v Římanům 1–3, nemůžeme být ospravedlněni skrze zákon skutků? (Pavel učil, že „všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží“. [Římanům 3:23.] Být ospravedlněni skrze zákon skutků by vyžadovalo, abychom nikdy nezhřešili.)
Vysvětlete, že jak je zaznamenáno v Římanům 4:6–8, Pavel citoval krále Davida, aby lépe objasnil, že naše skutky nás samy o sobě neospravedlní ani nás neučiní nevinnými.
Abyste shrnuli Římanům 4:9–15, požádejte některého studenta, aby přečetl tento odstavec:
Pavel, ve snaze znevážit myšlenku spočívající v tom, že pouze ti, kteří byli obřezáni a dodržovali zákon Mojžíšův, mohli obdržet požehnání plynoucí z jejich věrnosti, učil tomu, že Abraham obdržel požehnání za svou věrnost předtím, než byl obřezán, a že tato obřízka byla znamením jeho věrnosti. Abraham byl věrný i poté, co uzavřel smlouvu s Bohem a byl obřezán. Tímto se Abraham stal otcem všech věrných, ať jsou neobřezáni (pohané), či obřezáni (Židé).
Požádejte některého studenta, aby přečetl Překlad Josepha Smitha, Římanům 4:16, a členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a vyhledali úplnější vysvětlení toho, jak jsme ospravedlněni.
-
Jak jsme ospravedlněni? (V odpovědích studentů by měla zaznít nauka podobná této: Jsme ospravedlněni vírou a skutky skrze milost.)
Připomeňte studentům, že milost označuje požehnání, milosrdenství, pomoc a sílu, kterou máme k dispozici díky Usmíření Ježíše Krista.
-
Která z možností napsaných na tabuli by mohla představovat Usmíření a milost Ježíše Krista? Která možnost by mohla představovat naši víru v Něho? (Poté, co studenti odpovědí, napište (Usmíření a milost Ježíše Krista) vedle možnosti C a (Víra) vedle možnosti A.)
-
Kdybychom se ocitli v této situaci, mohli bychom být zachráněni skrze svou víru a snahu, kdyby tam nebyla žádná voda? (Ne.) V jakém smyslu se v tomto případě voda podobá Usmíření a milosti Ježíše Krista?
Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva:
„Spasení nelze koupit penězi poslušnosti; je zakoupeno krví Syna Božího. [Viz Skutkové 20:28.] …
Milost je dar Boží a naše touha být poslušni každého Božího přikázání představuje naši snahu natáhnout smrtelnou ruku po tomto posvátném daru od Nebeského Otce.“ („Dar milosti“, Liahona, květen 2015, 109–110.)
Poukažte na to, že ačkoli situace znázorněná na tabuli nám pomáhá porozumět tomu, jak víra, skutky a milost napomáhají našemu ospravedlnění, nepopisuje všechny možnosti, jak můžeme obdržet Spasitelovu milost. Ježíš Kristus neposkytuje pouze vodu, která zachraňuje život a která představuje Jeho milost, jež nás ospravedlňuje a očišťuje od hříchu; On nám také umožňuje mít víru a sílu, kterou potřebujeme, abychom získali vodu neboli přístup k Jeho milosti. Touto milostí můžeme být požehnáni předtím, během toho i poté, co v Něho projevíme víru a vykonáme dobré skutky.
Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů:
„Moc Usmíření nám umožňuje činit pokání a … také nám dává sílu vidět dobro, činit ho a stávat se dobrými tím, že dobro vnímáme a uskutečňujeme tak, jak bychom to svými omezenými schopnostmi ve smrtelnosti nedokázali.“ („Tudíž zaplašili svůj strach“, Liahona, květen 2015, 47.)
-
Jak nám může Spasitelova milost pomoci projevovat víru v Něj a konat dobré skutky?
-
Jaké skutky můžeme činit, abychom projevili svou víru v Krista a byli skrze Jeho milost ospravedlněni? (Činit pokání, být poslušni přikázání a přijmout obřady evangelia.)
Požádejte studenty, aby se rozdělili do skupinek po dvou nebo po třech a aby si navzájem vysvětlili, jak nám víra a spravedlivé skutky pomáhají obdržet Spasitelovu milost, abychom mohli být ospravedlněni. (Ujistěte se, že studenti rozumějí tomu, že víra v Pána Ježíše Krista a v Jeho moc nás spasit nás bude motivovat k tomu, abychom přijali nezbytné obřady a byli jsme poslušni Božích přikázání, což nám umožní stát se ospravedlněnými skrze Spasitelovu milost.)
Shrňte Římanům 5 vysvětlením, že Pavel učil tomu, že pokoj přichází k těm, kteří přistupují ke Kristově milosti skrze víru. (Viz verše 1–2.) Dále vysvětlil, že milost, která je nám dostupná díky Usmíření Ježíše Krista, je více než postačující k tomu, aby překonala důsledky Pádu.
Římanům 6–7
Pavel učí tomu, jak se můžeme osvobodit od hříchu a jak můžeme obdržet věčný život
Zeptejte se studentů, jak by reagovali v této situaci:
Váš přítel počítá s tím, že jednou bude sloužit na misii, ale v současnosti činí taková rozhodnutí, která jsou v rozporu s Pánovými měřítky. Když vyjádříte obavy ohledně jeho chování, řekne vám: „Vždyť se nic neděje. Díky Usmíření mohu učinit pokání kdykoli před svým odchodem na misii.“
Vysvětlete, že někteří lidé vědomě porušují Boží přikázání a počítají s tím, že pokání učiní později, například předtím, než půjdou do chrámu nebo než odejdou na misii. Vyzvěte studenty, aby se při studiu Římanům 6 zaměřili na to, proč tento postoj ukazuje hluboké nepochopení nauky o milosti.
Rozdělte studenty do dvojic. Každou z nich požádejte, aby společně přečetla Římanům 6:1–6, 11–12 a diskutovala o tom, jak by mohlo Pavlovo učení změnit uvažování jejich přítele. Po uplynutí dostatečné doby se zeptejte:
-
Jak Pavel reagoval na mylnou představu o tom, že nás Spasitelova milost automaticky osvobodí od našich hříchů?
-
Co podle vás znamená zemřít hříchu (viz verš 2) a být s Ním pohřbeni skrze křest v smrt (viz verš 4)?
-
Co podle těchto veršů symbolizuje křest ponořením? (Zatímco budou studenti odpovídat, pomozte jim rozpoznat tuto nauku: Křest ponořením může symbolizovat naši smrt v hříchu a povstání k novému duchovnímu životu.)
Vysvětlete, že k novému duchovnímu životu, který začíná, když jsme pokřtěni, patří i to, že obdržíme odpuštění hříchů a zavážeme se dodržovat Boží přikázání.
Abyste studenty připravili na rozpoznání dalších zásad v Římanům 6, ukažte jim nějaké peníze.
-
Kdo vyplácí mzdy zaměstnanců? Proč zaměstnavatel nevyplácí mzdy zaměstnanců jiného zaměstnavatele?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Římanům 6:13 a vyhledali dva „zaměstnavatele“, neboli pány, kterým by se člověk mohl vydávat a sloužit jim. (Možná bude nutné vysvětlit, že vydávat v tomto verši znamená nabízet nebo dávat sám sebe.) Požádejte studenty, aby řekli, co našli.
Na tabuli překreslete tuto tabulku:
|
Odplata za hřích |
Boží odplata |
|---|---|
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Římanům 6:14–23. Jednu polovinu studentů vyzvěte, aby vyhledala „odplatu“ (verš 23) za hřích neboli následky hříchu, a druhou polovinu vybídněte, aby vyhledala Boží odplatu. Po uplynutí dostatečné doby několik studentů požádejte, aby přišli k tabuli a do tabulky napsali, co našli. (Pod „Odplata za hřích“ by studenti měli napsat Smrt [viz verše 16, 21, 23] a pod „Boží odplata“ by měli napsat Spravedlnost [viz verš 16], Posvěcení [viz verše 19, 22], Věčný život [viz verše 22, 23].) Vysvětlete, že smrt jako odplata za hřích se týká „oddělení od Boha a Jeho vlivů“ a znamená „zemříti co do věcí týkajících se spravedlivosti“. (Průvodce k písmům, „Smrt, Duchovní“, scriptures.lds.org.)
-
Jaké zásadě se můžeme z Římanům 6:16 naučit o tom, jaké jsou následky poddání se hříchu? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Jestliže se poddáme hříchu, pak se staneme jeho služebníky.)
-
Jak nás to, že se poddáme hříchu, činí služebníky onoho hříchu?
Vyzvěte studenty, aby přemítali o příkladech, kdy to, že se člověk poddal hříchu, vedlo ke ztrátě svobody.
Vraťte se k seznamu, který jste napsali pod nadpis „Boží odplata“.
-
Jaký prospěch plyne z toho, když sloužíme spravedlivosti namísto hříchu?
-
Jaké zásadě se můžeme z Pavlova učení naučit o tom, jak se osvobodit od hříchu a obdržet dar věčného života? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít zásada podobná této: Když se poddáme Bohu, můžeme se osvobodit od hříchu a obdržet dar věčného života.)
-
Jak se můžeme poddat Bohu?
-
V jakém smyslu jste pocítili osvobození od hříchu tím, že jste se poddali Bohu?
Vydejte svědectví o tom, jak je důležité poddat se Bohu. Vyzvěte studenty, aby si napsali cíl ohledně toho, jak se budou ve větší míře poddávat Bohu.
Shrňte Římanům 7 tím, že vysvětlíte, že Pavel použil přirovnání o manželství, aby učil tomu, že členové Církve byli osvobozeni od zákona Mojžíšova a spojili se s Kristem. Psal také o zápase mezi „tělem“ (verš 18) neboli fyzickými choutkami a vnitřním člověkem (viz verš 22) neboli duchovností.
Na závěr vydejte svědectví o pravdách probíraných v této lekci.
Komentář a historické souvislosti
Římanům 4:16. Milost
President Dieter F. Uchtdorf z Prvního předsednictva objasnil, jak získáváme Spasitelovu milost:
„Prorok Nefi významně přispěl k našemu porozumění Boží milosti, když prohlásil: ‚Neboť se snažíme pilně …, abychom přesvědčili děti své a také bratří své, aby věřili v Krista a aby byli smířeni s Bohem; neboť víme, že milostí jsme spaseni po všem, co my můžeme učiniti.‘ [2. Nefi 25:23; zvýraznění přidáno.]
Přemýšlím ale, zda si někdy slova ‚po všem, co my můžeme učiniti‘ nevykládáme špatně. Musíme chápat, že ‚po všem‘ není totéž co ‚díky všemu‘.
Nejsme spaseni ‚díky všemu‘, co můžeme učinit. Dělá snad někdo vše, co může? Čeká Bůh na to, až vynaložíme veškeré úsilí, než nám do života zasáhne svou spásnou milostí? …
Jsem si jist, že Nefi věděl, že Spasitelova milost nám dovoluje a umožňuje překonat hřích. [Viz 2. Nefi 4:19–35; Alma 34:31.] A právě proto se Nefi snažil tak pilně přesvědčovat své děti a bratří, aby ‚věřili v Krista a aby byli smířeni s Bohem‘. [2. Nefi 25:23.]“ („Dar milosti“, Liahona, květen 2015, 110.)
Starší Bruce C. Hafen ze Sedmdesáti vysvětlil, jak nám milost pomáhá duchovně růst:
„Růst ale přináší bolesti růstu. To také znamená, že se učíme ze svých chyb v nepřetržitém procesu umožněném Spasitelovou milostí, kterou poskytuje, zatímco děláme vše, co můžeme, ale i poté. [Viz 2. Nefi 25:23; zvýraznění přidáno.]“ („Usmíření: Všechno za všechno“, Liahona, květen 2004, 97.)
President Boyd K. Packer z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
„Z nějakého důvodu si myslíme, že Kristovo Usmíření se uplatňuje jen na konci smrtelného života na vykoupení z Pádu, z duchovní smrti. Poskytuje mnohem více než jen to. Je to všudypřítomná moc, kterou můžeme používat v každodenním životě.“ („Dotek Mistrovy ruky“, Liahona, červenec 2001, 25.)
Římanům 5:6–8 Různé použití slova milost
Římanům 5:6–8 pojednává o milosti jako o něčem, co získáváme od Boha nezávisle na svých skutcích. Skrze Spasitelovu milost bude například z důsledků Pádu bezpodmínečně vykoupeno celé lidstvo. Jiné pasáže v písmech popisují milost jako něco, co získáváme od Boha na základě toho, co děláme. Naše skutky mohou například vést k tomu, že se budeme rozmáhat v milosti nebo vypadneme z milosti. (Viz Jan 1:16; Galatským 5:4; 2. Petrova 3:18; NaS 93:12–13, 19–20.) Skrze milost navíc dosáhneme odpuštění svých hříchů „pod podmínkou pokání“ (NaS 18:12). Avšak „ten, kdo nemá víru ku pokání, jest vydán celému zákonu požadavku spravedlivosti“. (Alma 34:16.)