Úvod k První epištole Pavla ke Korintským
Proč studovat tuto knihu?
Členové prvotní Církve, kteří žili v Korintu, se potýkali s mnoha problémy, které existují i v dnešním světě – například s nejednotností, falešnými naukami či nemorálností. V 1. Korintským se dozvídáme, že Pavel učil tyto Svaté tomu, jak v Církvi posílit jednotu, jak poznat věci Boží, o roli fyzického těla jakožto chrámu pro Ducha Svatého, o povaze duchovních darů, o tom, jak je důležité přijímat svátost způsobile, a o tom, že vzkříšení je skutečné. Při studiu Pavlova učení, které je zapsáno v 1. Korintským, se studenti mohou naučit naukám a zásadám, které jim pomohou žít spravedlivě navzdory zlovolnosti, která je obklopuje.
Kdo napsal tuto knihu?
Z úvodního verše první epištoly Korintským je patrné, že ji odeslali apoštol Pavel a učedník, který se jmenoval Sostenes a který možná sloužil jako Pavlův písař. (Viz 1. Korintským 1:1.) Podrobnosti ohledně Sostenovy role nejsou známé, avšak je jasné, že autorem obsahu této epištoly byl Pavel. (Viz 1. Korintským 16:21–24.)
Kdy a kde byla napsána?
Epištolu, která je známá jako 1. Korintským, napsal Pavel ke konci svého tříletého pobytu v Efezu (během své třetí misie), který skončil pravděpodobně mezi lety 55 a 56 po Kr. (Viz Skutkové 19:10; 20:31; Průvodce k písmům, „Pavlovy epištoly“.)
Pro koho byla tato kniha napsána a proč?
Tato epištola byla napsána pro členy Církve ve městě Korint. Pavel kázal evangelium v Korintu téměř dva roky (viz Skutkové 18:1–18) a zorganizoval zde odbočku Církve. (Viz Průvodce k písmům, „Pavlovy epištoly“.) Když později kázal v Efezu během své třetí misionářské cesty, obdržel zprávu od členů Církve z Korintu. Napsal této odbočce odpověď (viz 1. Korintským 5:9), ale naneštěstí se tato epištola ztratila, a proto se v našich písmech nenachází. Později Pavel obdržel další zprávu od členů Církve v Korintu ohledně problémů, se kterými se v Církvi potýkali (viz 1. Korintským 1:11), a odpověděl na ni v další epištole, která je známá jako 1. Korintským. 1. Korintským je tedy ve skutečnosti Pavlovým druhým dopisem členům v Korintu.
V Pavlově době byl Korint hlavním městem římské provincie Achaia, která se rozpínala po většině území dávného Řecka jižně od Macedonie. Jelikož Korint byl bohatým obchodním centrem, přitahoval lidi z celé Římské říše a stal se jedním z nejrozmanitějších měst v oblasti. Korintské náboženské kultuře dominovala modloslužba a ve městě stálo mnoho chrámů a svatyní. V době Pavlovy služby byli Korinťané proslulí ohavnou nemorálností. U Afroditina chrámu byla například údajně provozována rituální prostituce.
Z Pavlovy první epištoly Korintským je jasné, že členům Církve chyběla jednota a že některé pohanské názory a praktiky začaly mít vliv na to, jak Korintští zachovávali zásady a obřady evangelia. (Viz 1. Korintským 1:11; 6:1–8; 10:20–22; 11:18–22.) Pavel napsal členům Církve v Korintu, aby jim pomohl s jejich otázkami a problémy a posílil obrácené, kteří se vraceli ke svým dřívějším názorům a náboženským praktikám.
Jaké jsou charakteristické rysy této knihy?
Nový zákon obsahuje více Pavlova učení a rad adresovaných členům v Korintu než kterékoli jiné odbočce Církve. Pavlovy dvě epištoly Korintským tvoří dokonce čtvrtinu všech jeho existujících spisů.
Z 1. Korintským se dozvídáme, jak Pavel vysvětloval, že Ježíš Kristus naplnil zákon Mojžíšův. Zdůraznil, jak důležité je „zachovávání přikázaní Božích“ (1. Korintským 7:19), „jsa pod zákonem Kristu“ (1. Korintským 9:21) pro získání požehnání spasení skrze evangelium.
Stručný přehled
1. Korintským 1–11 Pavel varuje před rozkolem v Církvi a zdůrazňuje důležitost jednoty mezi členy Církve. Varuje členy před sexuální nemorálností, učí tomu, že tělo je chrámem pro Svatého Ducha, a podněcuje k sebekázni. Reaguje také na konkrétní otázky týkající se manželství, misionářské služby či obřadu svátosti a také na otázky, zda je přípustné jíst obětní jídla, která byla obětována pohanským modlám.
1. Korintským 12–14 Pavel učí, že máme usilovat o dary Ducha. Připomíná korintským Svatým to, jak jsou důležití apoštolové, proroci a učitelé a jak se o sebe mají členové vzájemně starat. Zdůrazňuje, že pravá láska je nejvýznamnější ze všech duchovních darů.
1. Korintským 15–16 Pavel svědčí o tom, že je jedním z mnoha dalších, kteří jsou svědky vzkříšeného Krista. Učí tomu, že každý bude vzkříšen a že křest za mrtvé potvrzuje pravdivost budoucího vzkříšení. Vysvětluje, že vzkříšená těla se budou lišit podle stupňů slávy a že vítězství Ježíše Krista nad hrobem odnímá osten smrti. Organizuje také sbírku pro chudé Svaté v Jeruzalémě.