Knihovna
Lekce 68: Jan 8:31–59


Lekce 68

Jan 8:31–59

Úvod

Spasitel učil v chrámu i po skončení svátku stánků. Učil o osvobození od hříchu. Když Ježíš Kristus prohlásil, že je velký Jehova, Židé se Ho pokusili ukamenovat.

Náměty pro výuku

Jan 8:31–36

Ježíš učí o osvobození od hříchu

Abyste studentům pomohli vzpomenout si, čemu se učili v předchozí hodině, ukažte jim malý kamínek. Požádejte je, aby krátce shrnuli, jak Spasitel reagoval, když k Němu několik zákoníků a farizeů přivedlo ženu přistiženou při cizoložství, a čemu poté učil. (Viz Jan 8:1–30.) (Spasitel ženu neodsoudil a řekl jí, aby již více nehřešila. [Viz verš 11.] Poté učil, že On je „světlo světa“ [verš 12] a že když v Něho věříme a jsme poslušni Jeho učení, poznáme Otce.)

  • Jak podle Jana 8:30 ovlivnily Ježíšovy skutky a slova mnoho Židů?

Poukažte na to, že ačkoli mnoho Židů v Ježíše věřilo, někteří Ho i nadále zpochybňovali, když učil lid o učednictví, o pravdě a o svobodě a porobě.

Na tabuli nakreslete toto schéma:

Obrázek
schéma, prázdná políčka, svoboda

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 8:31–32. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co musíme podle Ježíšových slov dělat, abychom byli svobodní.

Požádejte studenty, aby přišli k tabuli a do prázdných políček napsali, co musíme podle Ježíšových slov dělat, abychom byli svobodní. Doplněné schéma by mělo vypadat nějak takto:

Obrázek
doplněné schéma, svoboda
  • Co znamenají slova „zůstanete v řeči mé“ (neboli v Kristově slovu)? (Verš 31.)

  • Jak byste shrnuli učení Ježíše Krista zaznamenané ve verších 31–32 a formulovali je jako zásadu? (Studenti mohou použít různá slova, ale ujistěte se, že rozumějí tomu, že jestliže zůstaneme v Kristově slovu, pak budeme Jeho učedníky a poznáme pravdu, která nás osvobodí. Zvažte možnost napsat tuto zásadu na tabuli. Také byste mohli poukázat na to, že Jan 8:36 zdůrazňuje, že se můžeme stát svobodnými díky Ježíši Kristu.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova staršího Bruce R. McConkieho z Kvora Dvanácti apoštolů. Vyzvěte členy třídy, aby věnovali pozornost tomu, od čeho se můžeme osvobodit, žijeme-li podle Spasitelových slov:

Obrázek
Starší Bruce R. McConkie

„Můžeme být osvobozeni od zničující moci falešné nauky; osvobozeni z poroby choutek a žádostivosti; osvobozeni z okovů hříchu; osvobozeni od každého zlovolného a zničujícího vlivu a od každé potlačující a omezující moci; můžeme volně vykročit k neomezené svobodě, z jejíž plnosti se mohou těšit pouze oslavené bytosti.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:456–457.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 8:33. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co Židy činilo, podle jejich přesvědčení, svobodnými.

  • O čem se Židé domnívali, že je učiní svobodnými? (Mylně věřili, že jen tím, že jsou potomci Abrahama a dědicové Abrahamovy smlouvy, mají nárok na duchovní svobodu.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 8:34–36. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, od čeho podle Ježíšových slov musí být lidé osvobozeni.

  • Od čeho musí být podle Spasitelových slov ve verši 34 lidé osvobozeni?

Poukažte na to, že řecké sloveso přeložené ve verši 34 jako „činí“ naznačuje, že služebníkem hříchu je ten, kdo v hříchu setrvává, a ne ten, kdo spáchá hřích, ale učiní z něj pokání.

  • Jaké zásadě se můžeme naučit z verše 34? (Jakmile studenti odpovědí, napište na tabuli tuto zásadu: Jestliže se dopustíme hříchu a nečiníme pokání, pak se stáváme služebníky hříchu.)

  • Co to znamená být služebníkem hříchu? (Mohli byste poukázat na to, že slovo přeložené jako „služebník“ může také znamenat „otrok“.)

Abyste studentům pomohli představit si vztah mezi dvěma zásadami, které rozpoznali, nakreslete na tabuli toto schéma:

Obrázek
schéma, rozhodnutí a následky
  • Proč mohou někteří lidé v dnešní době zkreslovat tyto pravdy tím, že věří, že následování Spasitele nás svazuje, zatímco když se dopouštíme hříchu, vede to ke svobodě?

Abyste členům třídy pomohli lépe porozumět dvěma zásadám, které rozpoznali, požádejte některého z nich, aby přečetl následující slova staršího D. Todda Christoffersona z Kvora Dvanácti apoštolů:

Obrázek
Starší D. Todd Christofferson

„Když se poddáváme pokušením [Satana], vede nás to k omezenějším a omezenějším možnostem výběru, až už nebude z čeho vybírat, a také k závislostem, které nás činí bezmocnými těmto pokušením odolávat. …

Svět se dívá očima Korihora a považuje poslušnost Božích zákonů a obřadů za ‚porobu‘. (Alma 30:24, 27.) …

Pochybuje snad někdo o tom, že Bůh díky tomu, že vlastní veškeré světlo a pravdu, má svrchovanou svobodu být tím, kým chce být, a činit to, co chce činit?

Stejně tak, když roste naše porozumění nauce a zásadám evangelia, rozvíjí se naše svoboda jednání. Zaprvé – máme více možností výběru a můžeme toho zvládat více a obdržet větší požehnání, protože máme více zákonů, kterých můžeme být poslušni. … Zadruhé – díky většímu poznání můžeme činit rozumnější rozhodnutí, protože vidíme jasněji nejen různé alternativy, ale také jejich možné následky.“ („Moral Agency“, Ensign, June 2009, 49, 50–51.)

Rozdělte studenty do dvojic. Vyzvěte je, aby si ve dvojici prostudovali tu kapitolu z brožurky Pro posílení mládeže (2012), kterou jim přidělíte. Vybídněte je, aby si do studijního deníku nebo zápisníku překreslili následující tabulku (mohli byste ji překreslit i na tabuli). Každou dvojici vyzvěte, aby si přidělenou kapitolu z brožurky Pro posílení mládeže společně přečetla a vyplnila tabulku.

Měřítko z brožurky Pro posílení mládeže:

Jak může dodržování tohoto měřítka přinášet svobodu?

Jak může to, když podle tohoto měřítka nežijeme, přinášet porobu?

Dejte studentům dostatek času a pak je požádejte, aby si každá dvojice vyměnila partnera s jinou dvojicí a vzájemně si řekli, čemu se naučili o měřítku, které studovali. Poté, co jim poskytnete dostatek času, několik z nich požádejte, aby se o své poznatky podělili s ostatními členy třídy.

  • S jakými druhy svobody přislíbenými v brožurce Pro posílení mládeže již máte nějakou osobní zkušenost?

Vyzvěte studenty, aby si napsali, jak konkrétně budou usilovat o to, aby byli svobodní díky tomu, že budou žít podle Spasitelova slova.

Jan 8:37–59

Ježíš svědčí o své božskosti

Požádejte studenty, aby stručně zodpověděli tuto otázku:

  • Znáte někoho, kdo je hodně podobný svému otci?

Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Jana 8:37–40, 44–45. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jak se židovští vůdci, kteří se stavěli proti Pánu, lišili od starozákonního proroka Abrahama, jehož prohlašovali za svého otce.

  • Co by podle Spasitelových slov ve verši 39 dělali, kdyby byli dětmi Abrahamovými?

  • Co chtěli podle verše 40 udělat, co by Abraham nikdy neudělal?

  • Kdo je podle Ježíšových slov ve verších 44–45 jejich otec? (Ďábel.) V jakém smyslu následovali ďábla?

Shrňte Jana 8:46–50 vysvětlením, že Spasitel učil, že ti, kteří jsou z Boha, přijímají Jeho slovo. Židovští vůdci se pokoušeli Ježíše urazit tím, že Ho nazývali Samaritánem (Židé obecně Samaritány opovrhovali) a prohlašovali, že je posedlý ďáblem.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 8:51–53. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jakou otázku položili židovští vůdci Ježíšovi.

  • Jakou otázku položili Ježíšovi? (Mohli byste studenty vyzvat, aby si ve verši 53 označili tuto otázku: „Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama?“)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 8:56–58. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali Ježíšovu odpověď na otázku, kterou Mu Židé položili.

  • Jaká byla Ježíšova odpověď na otázku: „Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama?“ (Mohli byste studenty vyzvat, aby si ve verši 58 označili tuto větu: „Prvé nežli Abraham byl, já jsem.“)

Vysvětlete, že slova „já jsem“ ve verši 58 odkazují na Jehovu. (Viz Exodus 3:14.) Poté položte tyto otázky:

  • Co znamená výraz „já jsem“? (Možná bude potřeba vysvětlit, že Jehova je jméno, kterým Židé označovali Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova. Mohli byste studenty vyzvat, aby si do písem napsali tuto pravdu: Ježíš Kristus je Jehova, Bůh Starého zákona.)

  • Jaká byla na základě vašeho studia verše 58 Ježíšova odpověď na otázku, zda je větší nežli Abraham?

Obrázek
Tři muži v ohnivé peci
Obrázek
Daniel v jámě lvové

Ukažte několik obrázků z Knihy obrázků z evangelia ([2009]; viz také LDS.org), které zobrazují zázraky zaznamenané ve Starém zákoně. (Například „Tři muži v ohnivé peci“, č. 25; nebo „Daniel v jámě lvové“, č. 26.)

  • Kdybyste stáli před Ježíšem a slyšeli Ho prohlašovat, že On je ten, který učinil zázraky zaznamenané ve Starém zákoně, jak byste asi reagovali?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jana 8:59. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jak židovští vůdci reagovali na Ježíšova slova, že On je Jehova. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili.

  • Proč je podle vás důležité vědět, že Ježíš Kristus je Jehova, Bůh Starého zákona?

Zvažte možnost požádat několik studentů, aby se s ostatními členy třídy podělili o své svědectví. Na závěr byste se mohli podělit o svědectví i vy.

Obrázek
ikona mistrovství v písmu
Procvičení mistrovství v písmu

Kvízy a testy jsou pro studenty příležitostí otestovat si, jak dobře si pamatují verše z mistrovství v písmu. Vodítka mohou zahrnovat klíčová slova, odkazy na verše z písem, citáty z veršů nebo situace, které dokládají pravdy, jimž dané verše učí. Kvízy a testy mohou být zadány ústně, na tabuli nebo na papíře. Po kvízu nebo testu zvažte možnost dát do dvojic studenty, kteří s verši z mistrovství v písmu zápolí, se studenty, kteří získali hodně bodů. Studenti s lepším výsledkem mohou v roli učitele pomáhat studentům s nižším počtem bodů studovat efektivněji a zlepšovat se. (Pokud to tak budete dělat, dbejte na to, aby vše probíhalo způsobem, který nebude přivádět do rozpaků pomalejší studenty.)

Komentář a historické souvislosti

Jan 8:33. „Símě Abrahamovo jsme“

Slova Židů ohledně toho, že jsou Abrahamovo símě, dokládají všeobecnou mylnou představu související s Abrahamovou smlouvou a s naukou o předustanovení. Následující vysvětlení ze slovníku Bible Dictionary objasňuje zaslíbení a zodpovědnosti dané Abrahamovu semeni:

„Abraham nejprve obdržel evangelium skrze křest (což je smlouva spasení). Potom mu bylo předáno vyšší kněžství a vstoupil do celestiálního manželství (což je smlouva oslavení), čímž získal ujištění, že bude mít věčné rozrůstání. Nakonec obdržel zaslíbení, že všechna tato požehnání budou nabídnuta veškerému jeho smrtelnému potomstvu. (NaS 132:29–50; Abr. 2:6–11.) … Abrahamovo potomstvo obdrží určité země jako věčné dědictví. (Gen. 17; 22:15–18; Gal. 3; Abr. 2.) Tato zaslíbení se společně nazývají Abrahamova smlouva. …

Ty části smlouvy, které se týkají osobního spasení a věčného rozrůstání, se obnovují každému jednotlivci, který přijímá obřad celestiálního manželství. (Viz NaS 132:29–33.) Ti, kteří nejsou izraelského původu, obecně nazývaní pohané, jsou do domu Izraele adoptováni a skrze obřady evangelia se stávají dědici smlouvy a semenem Abrahamovým. (Gal. 3:26–29.)

Dědictví Abrahamovy smlouvy nečiní člověka automaticky ‚vyvoleným‘, ale znamená, že tito dědicové jsou vyvoleni, aby zodpovědně přinášeli evangelium všem národům země. Od doby Abrahama vykonává Abrahamovo símě misionářskou činnost ve všech národech. (Mat. 3:9; Abr. 2:9–11.)“ (Bible Dictionary, „Abraham, Covenant of“.)

Jan 8:58. Co znamenají slova „prvé nežli Abraham byl, já jsem“?

President Russell M. Nelson z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil význam a důležitost výrazu „já jsem“:

„Ježíš byl Jehova … (viz Ex. 6:3; Žalmy 83:18; Iz. 12:2; Iz. 26:4). Používání tohoto svatého jména je potvrzeno také v novodobých písmech. (Viz Moroni 10:34; NaS 109:68; NaS 110:3; NaS 128:9.) Jehova je jedna podoba hebrejského slova hayah, což znamená ‚být‘ nebo ‚existovat‘. Podoba slova hayah v hebrejském textu Starého zákona byla přeložena jako JSEM. (Viz Ex. 3:14.)

Za povšimnutí stojí to, že Jehova použil výraz JÁ JSEM jako jméno pro sebe. (Viz NaS 29:1; NaS 38:1; NaS 39:1.) Přečtěte si následující poutavý dialog ze Starého zákona. Mojžíš právě obdržel božský úkol, o který neusiloval – pověření vyvést děti Izraele z otroctví. Scéna se odehrává na vrcholku hory Sinai:

‚I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?‘

Mojžíš měl nepochybně pocit, že na toto povolání nestačí, stejně jako ho můžete mít vy i já, když je nám dán nějaký těžký úkol.

‚I řekl Mojžíš [znovu] Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím?

I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.

Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky.‘ (Ex. 3:11, 13–15.)

Jehova tak zjevil Mojžíšovi jméno, které si s pokorou a skromností vybral, aby sloužilo pro Jeho vlastní předpozemskou identifikaci: ‚JSEM‘.“ („Ježíš Kristus – náš Mistr a nejen to“, Liahona, duben 2000, 6–7.)

Tisk