Lekce 131: 2. Timoteovi 1–2

Lekce 131

2. Timoteovi 1–2

Úvod

Pavel ve své druhé epištole Timoteovi učil, že strach nepochází od Boha, a radil mu, aby se nestyděl za své svědectví o Ježíši Kristu. Povzbuzoval Timotea, aby věrně překonával zkoušky, a řekl mu, že má Svaté učit pokání.

Náměty pro výuku

2. Timoteovi 1

Pavel radí Timoteovi, aby se nestyděl za evangelium

Napište na tabuli slovo strach a vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak nás strach může ovlivňovat. Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova presidenta Gordona B. Hinckleyho:

„Kdo mezi námi může říci, že nepocítil strach? Nevím o nikom, kdo by ho byl zcela ušetřen. Někteří samozřejmě prožívají strach ve větší míře než jiní. Někteří jsou schopni se nad něj povznést rychle, ale jiné polapí, oslabí, a dokonce dožene k prohře. Trpíme strachem z posměchu, strachem ze selhání, strachem ze samoty či strachem z nevědomosti. Někteří mají strach z přítomnosti a jiní z budoucnosti. Někteří nesou břemeno hříchu a dali by téměř cokoli za to, aby se od těchto břemen osvobodili, ale mají strach změnit svůj život.“ („God Hath Not Given Us the Spirit of Fear“, Ensign, Oct. 1984, 2.)

Jak nás podle presidenta Hinckleyho může ovlivňovat strach?
Jak by mohl strach ovlivnit naši schopnost žít podle evangelia?

Vyzvěte studenty, aby při studiu 2. Timoteovi 1 vyhledali zásadu, která jim může pomoci překonat strach.

Vysvětlete, že Pavel krátce předtím, než zemřel, napsal Druhou epištolu Timoteovi, zatímco byl vězněn v Římě. Shrňte 2. Timoteovi 1:1–5 tím, že vysvětlíte, že Pavel vyjádřil touhu vidět Timotea a vybavil si jeho upřímnou víru.

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Timoteovi 1:6. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co Pavel připomněl Timoteovi, aby dělal.

Co Pavel připomněl Timoteovi, aby dělal?

Vysvětlete, že „dar Boží“, který se přijímá vkládáním rukou, se pravděpodobně týká Ducha Svatého. Pavel nabádal Timotea, aby znovu roznítil dar Ducha Svatého neboli aby s upřímností usiloval o to, aby měl Ducha Svatého při sobě.

Na tabuli napište tuto nedokončenou větu: Když budeme upřímně usilovat o to, abychom měli při sobě Ducha, …

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Timoteovi 1:7–8. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a vyhledali požehnání, která mohou plynout z toho, že při sobě máme Ducha.

Jaká požehnání mohou podle verše 7 plynout z toho, že při sobě máme Ducha?
Co nám tato požehnání pomáhají překonávat?

Vysvětlete, že Pavel hovořil o světském strachu, který působí úzkost, nejistotu a znepokojení a liší se od toho, co se v písmech označuje jako „bázeň Hospodinova“. (Přísloví 9:10.) Báti se Pána znamená „cítiti úctu a respekt před ním a poslouchati jeho přikázání“. (Průvodce k písmům, „Báti se, bázeň, strach“, scriptures.lds.org.)

K čemu Pavel podle verše 8 Timotea vyzval, aby udělal s porozuměním tomu, že mu Duch může pomoci překonat strach?

Zeptejte se studentů, jak by mohli dokončit větu na tabuli pomocí Pavlova učení obsaženého ve verších 7–8. Pomocí slov studentů doplňte větu tak, aby vyjadřovala tuto zásadu: Když budeme upřímně usilovat o to, abychom měli při sobě Ducha, budeme moci překonávat strach a nestydět se za své svědectví o Ježíši Kristu.

Jak nám mohou božská moc, láska a dobrý úsudek, kterých se nám dostává skrze Ducha, pomoci překonávat strach?
Jak můžeme dávat najevo, že se nestydíme za své svědectví o Ježíši Kristu?
Kdy vám Duch pomohl překonat strach nebo vám dodal odvahu, abyste byli pevní ve svém svědectví o Ježíši Kristu?

Vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, co mohou dělat, aby zvali Ducha, aby byl s nimi, aby tak dokázali překonávat strach a nestydět se za své svědectví o Ježíši Kristu.

Shrňte 2. Timoteovi 1:9–18 tím, že vysvětlíte, že Pavel nabádal Timotea, aby zůstal věrný pravé nauce. Pavel také potvrdil, že se v Církvi objevilo všeobecně rozšířené odpadlictví. (Viz 2. Timoteovi 1:15.)

2. Timoteovi 2

Pavel nabádá Timotea, aby věrně vytrval v těžkostech

Vyzvěte studenty, aby si přečetli 2. Timoteovi 2:1 a vyhledali Pavlovu radu Timoteovi.

Jakou radu Pavel Timoteovi dal? (Vysvětlete, že k milosti neboli božské pomoci Ježíše Krista máme přístup skrze svou víru. [Viz Římanům 5:2.])
Proč by mohlo být pro někoho obtížné zůstat silným ve víře v Ježíše Krista?

Vysvětlete, že Pán radil Timoteovi, aby byl silný skrze milost Ježíše Krista, neboť věděl, že Timoteus jako Kristův učedník zakusí strasti a pronásledování.

Ukažte studentům obrázky vojáka, atleta a zemědělce. (Nebo byste mohli studenty požádat, aby nakreslili obrázky těchto tří lidí na tabuli.)

Vysvětlete, že Pavel použil přirovnání k vojákovi, atletovi a oráči [zemědělci], aby učil Timotea, jak zůstat silným ve víře navzdory těžkostem.

Na tabuli překreslete níže uvedenou tabulku. Vyzvěte studenty, aby si ji překreslili do studijního deníku nebo zápisníku nebo ji nakopírujte na papír, který jim rozdáte.

Přirovnání	Popis	Čemu toto přirovnání učí ohledně toho, jak zůstat silnými ve víře
Voják
Atlet
Oráč (zemědělec)

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Timoteovi 2:3–6. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jak Pavel popsal vojáka, atleta a zemědělce. Vysvětlete, že slovo protivenství (verš 3) se týká strastí a těžkostí a slovo bojovat (viz verš 5) se týká soutěžení v atletickém závodě.

Co podle Pavlova učení obsaženého ve verších 3–4 dělá dobrý voják? (Do první kolonky v tabulce pod „Popis“ napište toto: Dobrý voják poslušně vytrvá v těžkostech a odloží stranou jiné záležitosti, aby potěšil svého nadřízeného.)
Co ve verši 5 znamená, že atlet nebude „korunován“, pokud nebude bojovat neboli soutěžit „řádně“? (Do druhé kolonky pod „Popis“ napište toto: Atlet může zvítězit pouze tehdy, řídí-li se pravidly.)
Co je podle verše 6 odměnou zemědělce, který pilně pracuje, aby sklidil svou úrodu? (Do třetí kolonky pod „Popis“ napište toto: Zemědělec musí pilně pracovat, aby se těšil z ovoce své práce.)

Vyzvěte studenty, aby dokončili tabulku tím, že do třetí kolonky napíší, co každé přirovnání učí o tom, jak zůstat silnými ve víře. Několik z nich požádejte, aby se o své odpovědi podělili.

Vysvětlete, že Pavel řekl, že jako Kristův učedník zakusil mnoho zkoušek. (Viz 2. Timoteovi 2:9.) Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Timoteovi 2:10–12. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, proč Pavel podle svých slov v takových těžkostech vytrval. Vysvětlete, že vyvolenými (viz verš 10) jsou míněni věrní členové Církve a slovo trpět ve verši 12 znamená vytrvat a zůstat stálými.

Proč byl Pavel podle svých slov ve verších 10 a 12 ochoten vytrvat v těžkostech a zůstat věrný Ježíši Kristu?
Jaké zásadě se můžeme od Pavla naučit o tom, co se může stát, když vytrváme v těžkostech a zůstaneme věrnými Pánu? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít zásada podobná této: Když vytrváme v těžkostech a zůstaneme věrnými Pánu, budeme moct pomoci sobě i druhým získat spasení skrze Ježíše Krista. Napište tuto zásadu na tabuli.)
Jak může to, že věrně vytrváme ve svých vlastních zkouškách, pomoci druhým získat spasení skrze Ježíše Krista?

Shrňte 2. Timoteovi 2:13–19 tím, že vysvětlíte, že Pavel radil Timoteovi, aby připomínal Svatým, že se mají vyhýbat sváru a odstoupit od nepravosti (viz verš 19).

Ukažte studentům obrázky různých nádob, jako například misky, kelímku a vázy. Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Timoteovi 2:20. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jaké druhy nádob jsou „v domě pak velikém“.

Jaké druhy nádob jsou podle Pavla „v domě pak velikém“?

Vysvětlete, že Pavel použil různé druhy nádob jako přirovnání ke členům domácnosti, neboli Církve, Ježíše Krista. Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Timoteovi 2:21. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, díky čemu se člověk stane vhodnou „nádobou … užitečnou Pánu“.

Co můžeme podle Pavla dělat, abychom byli připraveni být užiteční Pánu?

Poukažte na to, že slova „[očistit se] od těch věcí“ (verš 21) znamenají důkladně se očistit od nepravosti. (Viz verš 19.)

Jaké zásadě se můžeme na základě Pavlova přirovnání k nádobám naučit ohledně toho, co můžeme dělat, abychom lépe sloužili Pánu? (V odpovědích studentů by měla zaznít tato zásada: Jestliže se očistíme od nepravosti, budeme moci lépe sloužit Pánu.)
Co můžeme dělat, abychom se očistili od nepravosti?

Vyzvěte studenty, aby si přečetli 2. Timoteovi 2:22 a zjistili, co dalšího můžeme dělat, abychom se očistili od nepravosti. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili.

Jak nám může očištění se od nepravosti pomoci lépe sloužit Pánu?

Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova staršího Jeffreyho R. Hollanda z Kvora Dvanácti apoštolů. Ostatní vyzvěte, aby se zaměřili na to, jak se tato zásada vztahuje na ty, kteří slouží Pánu jako misionáři:

„Žádný misionář nemůže nečinit pokání ze sexuálního přestupku nebo z vulgární řeči nebo ze záliby v pornografii, a přitom očekávat, že může vyzývat druhé, aby právě z toho činili pokání oni! To dělat nemůžete. Nebude s vámi Duch a slova se vám budou zadrhávat v hrdle, když se je budete snažit vyslovit. Nemůžete se vydat po ‚zakázaných cestách‘ [1. Nefi 8:28], jak je nazval Lehi, a očekávat, že můžete vést druhé po ‚těsné a úzké‘ [2. Nefi 31:18] cestě – to zkrátka nelze.

… Ať jste kdokoli a ať jste udělali cokoli, může vám být odpuštěno. … Toto je ten zázrak odpuštění, zázrak Usmíření Pána Ježíše Krista. Nemůžete to ale udělat, aniž byste se aktivně zavázali žít podle evangelia, a nemůžete to udělat, aniž byste činili pokání z toho, z čeho je potřeba ho činit. Žádám vás, … abyste byli aktivní a abyste byli čistí. A je-li to nutné, prosím vás, abyste se stali aktivními a abyste se stali čistými.“ („My všichni jsme zapojeni“, Liahona, listopad 2011, 45.)

Proč je nezbytné být očištěni od hříchu, když hlásáme evangelium?

Na závěr vydejte svědectví o pravdivosti této zásady. Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad jakýmikoli hříchy, ze kterých možná potřebují činit pokání, aby mohli lépe sloužit Pánu.

Komentář a historické souvislosti

2. Timoteovi 1:7. „Nebo nedal nám Bůh ducha bázně“

President Gordon B. Hinckley hovořil o zdroji strachu a o jeho účincích:

„Vezměme na vědomí, že strach nepochází od Boha, ale že tento trýznivý a rozkladný prvek pochází naopak od protivníka pravdy a spravedlivosti. Strach je pravým opakem víry. Jeho účinky jsou zhoubné, ba i smrtící.

‚Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné.‘ [2. Timoteovi 1:7.]

Tyto zásady jsou mocnými protilátkami ke strachu, který nás okrádá o sílu a někdy nás dožene až k prohře. Dávají nám moc.

Jakou moc? Moc evangelia, moc pravdy, moc víry, moc kněžství.“ („God Hath Not Given Us the Spirit of Fear“, Ensign, Oct. 1984, 2.)

Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, jak se zbožná bázeň liší od světského strachu:

„Obavy, které často prožíváme, se liší od toho, co písma popisují jako zbožnou bázeň (viz Židům 12:28) nebo ‚bázeň Páně‘ (Job 28:28; Přísloví 16:6; Izaiáš 11:2–3), ale zároveň s nimi i souvisejí. Na rozdíl od světského strachu, který je zdrojem neklidu a úzkosti, vzbuzuje zbožná bázeň klid, ujištění a důvěru.

Jak ale může něco, co je spojeno se strachem, být povznášející nebo duchovně prospěšné?

Spravedlivý strach, který se pokouším popsat, se skládá z hlubokého pocitu vážnosti, respektu a úcty vůči Pánu Ježíši Kristu (viz Žalmy 33:8; 96:4), z poslušnosti vůči Jeho přikázáním (viz Deuteronomium 5:29; 8:6; 10:12; 13:4; Žalmy 112:1) a z očekávání, že On vykoná Poslední soud a spravedlnost.“ („Tudíž zaplašili svůj strach“, Liahona, květen 2015, 48.)

2. Timoteovi 1:7–8. „Protož nestyď se za svědectví Pána našeho“

Sestra Bonnie L. Oscarsonová, generální presidentka Mladých žen, vyprávěla následující příběh o Marii Madeline Cardonové, mladé obrácené z Itálie, která projevila odvahu, když bránila svou novou víru:

„Nedávno jsem četla příběh Marie Madeline Cardonové, jež se svou rodinou přijala poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista od prvních misionářů povolaných sloužit v Itálii v roce 1850. Když byli pokřtěni, byla mladou ženou ve věku 17 nebo 18 let. Jednou v neděli, když rodina ve svém domově v severoitalských Alpách pořádala bohoslužbu, se kolem domu shromáždil dav rozzlobených mužů, včetně několika místních duchovních, a začal hulákat a pokřikovat a dožadovat se, aby vyšli ven misionáři. Nemyslím si, že měli tak velký zájem o evangelium – chtěli spíš fyzicky ublížit. A právě mladá Marie vyšla z domu, aby si s lůzou promluvila.

Nadále neurvale pokřikovali a dožadovali se, aby misionáři vyšli ven. Marie pozvedla Bibli, kterou držela v ruce, a přikázala jim, aby odešli. Řekla jim, že starší jsou pod její ochranou a že jim nedokáží zkřivit ani vlásek. Poslechněte si její slova: ‚Byli v šoku. … Bůh byl se mnou. Ta slova mi do úst vložil On; sama bych je říci nedokázala. Všechno najednou utichlo. Před slabou a třesoucí se, ale odvážnou dívkou stála bezmocně silná skupina zuřících mužů.‘ Duchovní vyzvali skupinu, aby se rozešla, což muži v tichosti a se studem, strachem a výčitkami svědomí udělali. Malé stádo Pánových oveček dokončilo své shromáždění v klidu.

Dokážete si představit tuto statečnou mladou ženu, ve stejném věku jako mnohé z vás, jak stojí před lůzou a s odvahou a přesvědčením brání svou nově získanou víru?“ („Obránkyně prohlášení o rodině“, Liahona, květen 2015, 14.)