Lekce 18: Matouš 15

Lekce 18

Matouš 15

Úvod

Ježíš za pobytu v Galileji vysvětlil, proč Jeho učedníci nedodržují tradici, podle které se mají před jídlem obřadně očistit. Poté se vypravil k pobřeží Středozemního moře, kde uzdravil dceru pohanské ženy. Posléze se vrátil do Galileje, kde uzdravil mnoho lidí a zázračně nasytil více než čtyři tisíce lidí.

Náměty pro výuku

Matouš 15:1–20

Zákoníci a farizeové se ptají, proč si Ježíšovi učedníci neomývají před jídlem ruce

Požádejte tři studenty, aby přečetli níže uvedené situace. Členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, co mají tyto situace společného.

Jednu mladou ženu její přátelé povzbuzují, aby si na sebe do tanečních vzala nevhodné šaty. Mladá žena ví, že tyto šaty nesplňují Pánova měřítka cudnosti, přestože v její kultuře je nošení podobných šatů všeobecně přijímáno.
Jeden mladý muž pochází z rodiny Svatých posledních dnů, která má moc ráda sportovní utkání. Když se v televizi vysílá přenos populárních sportovních utkání, rodina pravidelně vypouští rodinnou modlitbu, studium písem, rodinný domácí večer a nedělní církevní shromáždění, aby je sledovala.
Jeden mladý pár se připravuje na manželství. Žijí na místě, kde je pěstování předmanželských sexuálních vztahů obecně přijímáno. Jistí lidé tomuto páru řekli, že jsou staromódní a zvláštní, protože se sexuálními důvěrnostmi čekají, dokud nebudou oddáni.

Co mají tyto situace společného? (Každá situace představuje konflikt mezi poslušností Božích přikázání a jednáním v souladu s tradicemi či zvyky.)

Vysvětlete, že tradice či zvyky zahrnují přesvědčení a praktiky dané kultury, společnosti, rodiny nebo skupiny přátel.

Požádejte studenty, aby jmenovali jednu nebo více tradic či zvyků, které by jim mohly bránit v poslušnosti Božích přikázání. Vyzvěte je, aby v Matoušovi 15 vyhledali pravdy, které jim mohou pomoci, když se musí rozhodovat mezi poslušností Božích přikázání a jednáním v souladu s tradicemi a zvyky.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 15:1–2. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a vyhledali tradici, na kterou se zákoníci a farizeové Ježíše ptali.

Kterou tradici Ježíšovi učedníci nedodržovali?

Vysvětlete, že omývání rukou, o kterém mluvili zákoníci a farizeové, se týká obřadného omytí za účelem rituálního očištění, a nikoli mytí kvůli hygieně.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 15:3, a členy třídy vyzvěte, aby zjistili, jak Ježíš na otázku zákoníků a farizeů odpověděl.

Čeho se podle Spasitelových slov zákoníci a farizeové dopouštěli tím, že jednali v souladu se svými tradicemi?

Shrňte Matouše 15:4–6 tím, že vysvětlíte, že Ježíš uvedl příklad toho, jak zákoníci a farizeové přestupovali Boží přikázání tím, že jednali v souladu se svými tradicemi. Učili, že lidé budou osvobozeni (viz verš 6 [v anglickém vydání Bible SPD]) od svého závazku pečovat o stárnoucí rodiče, když prohlásí, že jejich peníze jsou vyhrazeny jako dar Bohu neboli korban. (Viz Marek 7:10–12.) Ježíš však učil, že tímto jednáním porušují přikázání ctít svého otce a matku.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 15:7–9, a členy třídy vyzvěte, aby zjistili, k jakému jednání zákoníci a farizeové přivedli lid tím, že své tradice používali jako záminku pro nedodržování Božích přikázání.

K jakému jednání přivedli lid zákoníci a farizeové?
Jaké zásadě ohledně toho, co musíme dělat, pokud si přejeme přilnout těsněji k Bohu, se můžeme z těchto veršů naučit? (Studenti mohou použít různá slova, ale měli by rozpoznat zásadu podobnou této: Přejeme-li si přilnout těsněji k Bohu, musíme dát Jeho přikázáním přednost před jakýmikoli tradicemi a zvyky, které možná máme.)

Požádejte studenty, aby znovu přečetli situace z úvodu lekce. Po přečtení každé z nich se zeptejte:

Co by mohl jednotlivec nebo jednotlivci v této situaci udělat, aby dodrželi Boží přikázání?
Jak by mu nebo jim toto jednání pomohlo přilnout těsněji k Bohu?

Poté, co jednotlivé situace prodiskutujete, se členů třídy zeptejte:

Kdy jste se rozhodli dodržet Boží přikázání místo toho, abyste jednali v souladu s běžně přijímanou tradicí nebo zvykem? Jak vám to pomohlo přilnout těsněji k Nebeskému Otci? (Mohli byste se podělit i o vlastní zkušenost.)

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tradicemi a zvyky, které předtím vyjmenovali. Povzbuďte je, aby se rozhodli dodržovat Boží přikázání, aby tak mohli těsněji přilnout k Bohu, místo toho, aby se řídili těmito tradicemi či zvyky.

Připomeňte studentům, že zákoníci a farizeové se domnívali, že pokud člověk jí neomytýma rukama, poskvrní se nebo se stane duchovně nečistým. Některého studenta požádejte, aby přečetl Matouše 15:10–11, a členy třídy vyzvěte, aby zjistili, co nás podle Spasitelových slov opravdu poskvrňuje.

Co nás podle Spasitelových slov poskvrňuje?

Poukažte na to, že Spasitel řekl: „Což z úst pochází, … poškvrňuje člověka.“ (Verš 11.) Poté, co svým učedníkům řekl, aby si ohledně farizeů, které Jeho slova urazila, nedělali starosti (viz Matouš 15:12–16), ještě vysvětlil, co nás opravdu poskvrňuje.

Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Matouše 15:17–20. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co měl Spasitel na mysli, když řekl: „Což z úst pochází, … poškvrňuje člověka.“ (Verš 11.)

Co měl Spasitel na mysli, když řekl: „Což z úst pochází, … poškvrňuje člověka“?

Poukažte na to, že srdce často v písmech představuje naše myšlenky a tužby. Na tabuli napište tuto větu: Jestliže se rozhodneme zabývat zlými myšlenkami a tužbami, pak …

Jak byste tuto zásadu doplnili na základě Spasitelova učení zaznamenaného ve verších 19–20? (K doplnění této zásady použijte slova studentů tak, aby vyjadřovala tuto pravdu: Jestliže se rozhodneme zabývat zlými či nevhodnými myšlenkami a tužbami, pak nás tyto naše myšlenky a tužby poskvrní.)
Jak se můžeme stát poskvrněnými nebo duchovně nečistými, když se rozhodneme zabývat zlými či nevhodnými nebo nevhodnými myšlenkami a tužbami?
Jak slova, která vycházejí z našich úst, odrážejí, právě tak, jako naše skutky, myšlenky a tužby našeho srdce?

O této zásadě byste mohli vydat svědectví a studenty vyzvat, aby se rozhodli uchovat si čisté myšlenky i tužby.

Matouš 15:21–28

Spasitel uzdravuje dceru pohanské ženy

Požádejte studenty, aby přistoupili k tabuli a napsali na ni jednu nebo více ze svých spravedlivých tužeb.

Vyzvěte je, aby v Matoušovi 15 vyhledali zásady, které jim mohou pomoci porozumět tomu, co musí udělat, aby se jejich spravedlivé tužby naplnily.

Vybídněte studenty, aby si nalistovali biblickou mapu č. 11 „Svatá země v době novozákonní“ [Průvodce k písmům, Biblické mapy a fotografie]. Vyzvěte je, aby na mapě našli města Týrus a Sidon. Vysvětlete, že zatímco Ježíš cestoval z Galileje k pobřeží Týru a Sidonu, potkal kananejskou ženu. Jako mnoho dalších lidí z této oblasti byla i tato žena pohanka – což znamená, že nebyla Židovka. Ježíš a Jeho učedníci v té době hlásali evangelium pouze Židům, pohanům zatím nikoli. (Viz Matouš 10:5–6.) Pohanům se dveře k získání poselství o spasení měly otevřít později. (Viz Skutkové 10.)

Požádejte studenty, aby se ve dvojicích střídali při čtení Matouše 15:21–27. Vyzvěte je, aby vyhledali odpovědi na následující otázky (tyto otázky byste mohli napsat na tabuli):

Jakou spravedlivou tužbu měla tato kananejská žena?
Jak tato žena svými skutky a slovy projevila svou víru v Ježíše Krista?

Požádejte studenty, aby se o své odpovědi podělili.

Jak tato žena dále projevila víru v Ježíše Krista svou reakcí na toto přirovnání?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 15:28, a členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co Spasitel pro tuto ženu udělal.

Co Spasitel pro tuto ženu udělal? Proč?
Jaké zásadě ohledně toho, co se může stát, když projevujeme víru v Ježíše Krista, se z tohoto příběhu můžeme naučit? (Studenti mohou použít různá slova, ale měli by rozpoznat zásadu podobnou této: Projevujeme-li víru v Ježíše Krista, můžeme v souladu se svými spravedlivými tužbami obdržet požehnání.)
Co dalšího kromě toho, že budeme Pána s vírou prosit, aby nám v souladu s našimi spravedlivými tužbami požehnal, můžeme dělat, abychom projevovali víru v Ježíše Krista?

Abyste studentům pomohli lépe porozumět tomu, co mohou dělat, aby projevovali víru v Ježíše Krista, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Když máme víru v Pána Ježíše Krista, musíme Mu důvěřovat. Musíme Mu důvěřovat natolik, abychom byli ochotni přijmout Jeho vůli s vědomím, že On ví, co je pro nás nejlepší. …

Víra, jakkoli je silná, nemůže způsobit to, co je v rozporu s vůlí Toho, čí tato moc je. … Nemůžeme mít opravdovou víru v Pána, aniž bychom měli naprostou důvěru v Pánovu vůli a v Pánovo načasování.“ („Faith in the Lord Jesus Christ“, Ensign, May 1994, 99, 100.)

Jak nám může vysvětlení staršího Oakse ohledně toho, co to znamená projevovat víru v Ježíše Krista, pomoci, když nám Pán nepožehná v souladu s našimi spravedlivými tužbami okamžitě?

Vyzvěte studenty, aby si prošli seznam spravedlivých tužeb uvedených na tabuli a vysvětlili, co mohou dělat, aby projevovali víru v Ježíše Krista, zatímco budou usilovat o to, aby se tyto tužby naplnily.

Kdy se vám (nebo někomu, koho znáte) splnily vaše spravedlivé tužby (podle Pánovy vůle a načasování), zatímco jste projevovali víru v Ježíše Krista?

Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali, co budou dělat, aby projevovali víru v Ježíše Krista, zatímco budou usilovat o to, aby se jim od Něho dostalo naplnění jejich spravedlivých tužeb. Povzbuďte je, aby jednali podle toho, co si napsali.

Matouš 15:29–39

Ježíš sytí více než čtyři tisíce svých následovníků sedmi bochníky chleba a několika rybami

Shrňte Matouše 15:29–39 tím, že vysvětlíte, že Ježíš se vrátil do Galileje. Zatímco byl v Galileji, shromáždilo se kolem Něho více než čtyři tisíce lidí, kteří s sebou přivedli ty, kteří trpěli různými tělesnými neduhy a postiženími. Spasitel je uzdravil a poté, co s Ním lidé strávili tři dny, vykonal další zázrak – všechny je nasytil pouhými sedmi bochníky chleba a několika rybkami. (Poznámka: Zázrak nasycení čtyř tisíců se bude podrobněji probírat v lekci pojednávající o Markovi 8.)

Na závěr byste mohli vydat svědectví o pravdách a zásadách, které studenti v Matoušovi 15 rozpoznali.

Komentář a historické souvislosti

Matouš 15:1–9. „Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?“

Starší Richard G. Scott z Kvora Dvanácti apoštolů dal těm, kteří se snaží odpoutat od tradic a zvyků, které jim brání v tom, aby plně uctívali Pána, tuto radu:

„Změnit hluboce zakořeněný způsob života může být velmi obtížné. Bývalí přátelé nás mohou zesměšňovat, kritizovat, a dokonce pronásledovat. Vytrvalá víra ve Spasitele a poslušnost vás provedou těmito těžkostmi k větším požehnáním. Písma názorně dokládají, jak mohou přesvědčení a víra překonat tradice, které jsou v rozporu s Božím plánem, a přinést požehnání jednotlivcům i celým generacím lidí. Abrahamovo neochvějné rozhodnutí být oddaný pravdě a odvrhnout falešné tradice mu přineslo velká požehnání. Jeho oddanost bude korunovat všechny poslušné z domu Izraele bohatou odměnou. Dalším působivým příkladem odložení dlouhodobých tradic je proměna bojovných Lamanitů v pokorné následovníky Krista, ochotné raději zemřít, než aby porušili smlouvy, které jako členové Jeho království uzavřeli.“ („Odstraňování překážek bránících štěstí“, Liahona, červenec 1998, 89.)

Matouš 15:21–28. „Štěňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich“

Pán přirovnal pohany ke štěňatům, aby učil tomu, že evangelium se v dané době hlásá pouze domu Izraele. Pohané mají podle božského časového plánu, který Bůh vytvořil, obdržet poselství o spasení později. (Viz Skutkové 10.)

Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že to, jak Ježíš uzdravil dceru kananejské ženy, bylo zkouškou ženiny víry a poučným příkladem pro Jeho učedníky:

„Evangelium (s veškerou svou uzdravující mocí a milostí) mělo být předtím, než přišlo k pohanům, přineseno Židům. Ježíš ve smrtelnosti působil v Izraeli, a nikoli v jiných národech. K tomu, že uzdravil tuto či jinou osobu z řad pohanů, došlo na základě zvláštní výjimky díky veliké víře. Již dříve svým apoštolům přikázal, aby šli pouze ke ztraceným ovcím z domu Izraele a aby poselství o spasení nekázali pohanům. (Mat. 10:5–6.) Postup, který v tomto případě zvolil, byl zajisté poučný pro Jeho učedníky, vyzkoušel víru oné pohanské ženy, učil tomu, že vytrvalost a neodbytnost v modlitbě přinese odměnu, a ukázal, že mezi pohany lze někdy nalézt větší víru než ve vyvolené rodové linii Izraele.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:371.)