Úvod k Epištole obecné Judy
Proč studovat tuto knihu?
Obecná epištola Judova popisuje odpadlické vlivy, které se projevovaly v rané Církvi. Díky studiu této epištoly se mohou studenti naučit rozpoznávat ty, kteří se snaží odvádět učedníky Ježíše Krista od víry. Studenti si také mohou uvědomit, jak důležité je upřímně hájit víru a věrně se jí držet.
Kdo napsal tuto knihu?
Autor této epištoly o sobě říká, že je „Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubův“. (Judas 1:1.) Tradice uvádí, že se jedná o Judu, nevlastního bratra Ježíše Krista. (Viz Matouš 13:55; Marek 6:3; Průvodce k písmům, „Judas, bratr Ježíšův“.) Judas byl očividně člen Církve, kterého v Jeruzalémě chovali ve velké úctě, a možná cestoval jako misionář. (Viz Skutkové 1:13–14; 1. Korintským 9:5.) Neuvádí se, jaký kněžský úřad Judas zastával, ale samotná epištola naznačuje, že měl postavení, které mu dávalo pravomoc psát dopisy, v nichž druhým poskytoval rady.
Kdy a kde byla napsána?
Nevíme, kde byla Judova epištola napsána. Pokud je autorem tohoto dopisu skutečně Judas, bratr Ježíšův, byl pravděpodobně napsán mezi lety 40 a 80 po Kr.
Pro koho byla tato kniha napsána a proč?
Judova epištola byla adresována věrným křesťanům – „posvěceným od Boha Otce, a Kristu Ježíši zachovaným“. (Judas 1:1.) Judas uvedl, že jeho záměrem je povzbudit čtenáře, aby „statečně bojovali o víru“ navzdory bezbožným učitelům, kteří pronikli do Církve a prosazovali nemorální chování a falešné nauky popírající Pána Ježíše Krista. (Judas 1:3.)
Jaké jsou charakteristické rysy této knihy?
Ačkoli je Judova epištola jednou z nejkratších knih v Novém zákoně, obsahuje informace, které se nikde jinde v Bibli nenacházejí. Judas psal o andělech, kteří nezachovali „svého knížetství“ [neboli svůj první stav] (verš 6; viz také Abraham 3:26), o sporu mezi Michalem a Luciferem kvůli Mojžíšovu tělu (verš 9) a o Enochově proroctví ohledně Spasitelova druhého příchodu (verše 14–15; viz také Mojžíš 7:65–66).
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů upozornil na několik jedinečných rysů Judovy epištoly:
„V celé Bibli nám jedině Judas zachovává představu o tom, že naším prvním stavem byla preexistence a že určití andělé zkouškami tohoto stavu neprošli.
Právě k Judovi se obracíme, abychom získali skrovnou znalost o sporu mezi Michalem a Luciferem ohledně Mojžíšova těla.
Jen on zaznamenává Enochovo slavné proroctví o Druhém příchodu Syna Božího.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 3:415.)
Judova slova ostře vystupují proti těm, kteří vzdorovali Bohu a Jeho služebníkům, a proti těm, kteří praktikovali nemorální pohanské uctívání a tvrdili, že jsou zproštěni povinnosti poslouchat Boží přikázání, včetně zákona cudnosti. Judas popsal některé charakterové rysy těchto zkažených jedinců.
Stručný přehled
Judas 1 Judas nabádá členy Církve, aby „statečně bojovali o víru“. (Judas 1:3.) Vysvětluje, že mezi Svaté se nenápadně vkradli lidé, kteří šíří falešnou nauku a prosazují zlovolné praktiky. Judas varuje před soudy, jež dopadnou na ty, kteří se odvracejí od Boha. Judas radí členům Církve, aby posilovali svou víru a uchovávali se „v lásce Boží“. (Judas 1:21.)