Lekce 146: 2. Petrova 1

Lekce 146

2. Petrova 1

Úvod

Petr povzbuzoval Svaté, aby usilovali o to, stát se takovými, jako je Ježíš Kristus. Petr je ujistil, že takovýto duchovní růst jim může pomoci „povolání a vyvolení své upevňovati“. (2. Petrova 1:10.) Petr také mluvil o svém zážitku na hoře Proměnění a zdůraznil, že písma jsou inspirovaná Bohem.

Náměty pro výuku

2. Petrova 1:1–11

Petr učí, jak přijmout božský charakter Ježíše Krista

Před začátkem hodiny napište na tabuli tato slova („The Will Within“, Ensign, May 1987, 68):

„Naším úkolem je stát se co nejlepšími.“ (President Thomas S. Monson.)

Rozdělte studenty do dvojic. Vyzvěte je, aby si slova na tabuli přečetli a diskutovali ve dvojicích o těchto otázkách:

Co měl podle vás president Monson na mysli, když řekl, že se máme stát „co nejlepšími“?
Proč je podle vás důležité stát se co nejlepšími?
Co nám může bránit v tom, abychom se stali co nejlepšími?

Vyzvěte studenty, aby při studiu 2. Petrovy 1 vyhledali pravdu, která jim může pomoci poznat, jak se mohou stát co nejlepšími.

Shrňte 2. Petrovu 1:1–2 tím, že vysvětlíte, že Petr psal členům Církve, kteří získali víru v Ježíše Krista.

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Petrovu 1:3–4. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zaměřili se na to, čemu Petr učil Svaté, aby jim pomohl zůstat věrnými svědectví o Spasiteli.

Čemu podle těchto veršů Petr Svaté učil?
Co znamená být „účastni“ božského charakteru? (Viz verš 4.)

Vyzvěte studenty, aby si přečetli 2. Petrovu 1:5–7 a zaměřili se na to, které vlastnosti Ježíše Krista měli Svatí na základě Petrovy výzvy rozvíjet. Vybídněte je, aby nalezené vlastnosti napsali na tabuli. Zvažte možnost vyzvat je, aby si ve slovníku vyhledali definici vlastnosti, které by chtěli lépe porozumět.

Vybídněte studenty, aby přemýšleli o situacích, kdy Spasitel projevil některou z těchto božských vlastností. Několik z nich požádejte, aby se o své myšlenky podělili s ostatními členy třídy.

Napište na tabuli tuto nedokončenou zásadu: Když v sobě budeme rozvíjet božské vlastnosti, můžeme …

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Petrovu 1:8–9. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jaké požehnání můžeme obdržet, když budeme rozvíjet Spasitelovy božské vlastnosti.

Jaké požehnání můžeme obdržet, když budeme rozvíjet božské vlastnosti? (Poté, co studenti odpovědí, dokončete větu na tabuli tak, aby zněla takto: Když v sobě budeme rozvíjet božské vlastnosti, můžeme poznat Ježíše Krista.)
Proč nám podle vás může rozvíjení božských vlastností pomoci poznat Ježíše Krista?

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Petrovu 1:10–11. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jaké další požehnání mohou obdržet ti, kteří jsou pilní v rozvíjení božských vlastností.

Jaké požehnání mohou obdržet ti, kteří jsou pilní v rozvíjení božských vlastností Ježíše Krista? (Vysvětlete, že slova „povolání a vyvolení své upevňovati“ [verš 10] znamenají, že v tomto životě můžeme získat Boží ujištění o tom, že obdržíme věčný život. Petr o tom také mluvil jako o přepevné řeči prorocké. [Viz 2. Petrova 1:19. Viz také NaS 131:5.])
Jaké zásadě ohledně toho, proč máme být pilní v rozvíjení svého božského potenciálu, se můžeme z těchto veršů naučit? (Studenti by měli rozpoznat tuto zásadu: Budeme-li pilní v rozvíjení svého božského potenciálu, budeme moci získat Boží ujištění o tom, že obdržíme věčný život. Napište tuto zásadu na tabuli.)

Zvažte možnost podělit se o své svědectví o tom, že rozvíjení božských vlastností nám pomáhá poznat Ježíše Krista a připravit se na to, že obdržíme věčný život.

Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku zapsali jednu z božských vlastností, kterou by chtěli nejvíce rozvinout. Vybídněte je, aby si napsali, co konkrétně mohou udělat proto, aby tuto vlastnost rozvinuli.

2. Petrova 1:12–21

Petr se dělí o své svědectví o Ježíši Kristu a učí o písmech

Zvažte možnost napsat na tabuli věk několika nejstarších současných apoštolů. Přečtěte tato slova staršího M. Russella Ballarda z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Jiní namítají, že jsme až příliš staří. Ano, je pravda, že devíti apoštolům je více než 80 let! Mně je 85.“ („Upokoj se a věz, že já jsem Bůh“ [zasvěcující shromáždění Církevního vzdělávacího systému, 4. května 2014], broadcasts.lds.org.)

Proč jsou podle vás někteří lidé kritičtí ohledně věku některých proroků a apoštolů?
Jak byste reagovali na kritiku ohledně toho, že novodobí proroci a apoštolé jsou příliš staří na to, aby byli užiteční a výkonní?

Vyzvěte studenty, aby se při dalším studiu 2. Petrovy 1 zaměřili na to, která pravda týkající se proroků a apoštolů je důležitější než jejich věk.

Vysvětlete, že v 2. Petrově 1:12–19 se Petr podělil o své očité svědectví týkající se Ježíše Krista.

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Petrovu 1:20–21, a poté poukažte na to, že Překlad Josepha Smitha, 2. Petrova 1:20 zní: „Toto nejprve vězte, že žádné proroctví písem není dáno z vlastní vůle člověka.“ Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zaměřili se na to, čemu Petr učil o tom, jakou roli mají „svatí Boží lidé“ – v tomto případě proroci.

Čemu Petr učil o roli proroků? (Studenti by měli rozpoznat tuto pravdu: Proroci získávají písma skrze Ducha Svatého. Napište tuto pravdu na tabuli.)

Abyste členům třídy pomohli porozumět tomu, co jsou to písma, požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova:

„[Písma jsou] slova psaná i promlouvaná svatými muži Božími, když jsou pohnuti Duchem Svatým.“ (Průvodce k písmům, „Písma“, scriptures.lds.org; viz také NaS 68:2–4.) Některá písma byla kanonizována. Kánon je „uznaná, směrodatná sbírka posvátných knih. V Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů se kanonickými knihami nazývají standardní díla a jsou to Starý a Nový zákon, Kniha Mormonova, Nauka a smlouvy a Drahocenná perla.“ (Průvodce k písmům, „Kánon“, scriptures.lds.org.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů. Členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na jeho svědectví o tom, že dnešní proroci nadále přijímají písma.

„[Proroci jsou] cesta, kterou Bůh promlouval ke svým dětem skrze písma v dobách minulých. A to je tatáž linie, skrze niž promlouvá nyní, a to skrze učení a rady žijících proroků a apoštolů a dalších inspirovaných vedoucích.“ („Dvě linie pro komunikaci“, Liahona, listopad 2010, 84.)

Proč je podle vás důležité vědět, že Bůh používá tento vzor, když svým dětem dává písma?
Jak vám porozumění tomuto vzoru přináší větší důvěru v mluvené a psané slovo dávných i novodobých proroků?

Přečtěte níže uvedené otázky a vyzvěte studenty, aby si na ně odpověděli ve studijním deníku nebo zápisníku.

Které pasáže z písem, ať již od dávných či dnešních proroků, ovlivnily nebo ovlivňují váš život? Jak jste byli skrze tyto pasáže z písem požehnáni?

Požádejte několik studentů, aby se o své odpovědi podělili s ostatními členy třídy. Rovněž se můžete podělit o příklad toho, jak jste byli skrze písma požehnáni vy osobně.

Poukažte na předcházející slova staršího Oakse a vyzvěte studenty, aby se podle nabádání Ducha dělili s druhými o své svědectví týkající se pravdivosti proroků a písem.

Komentář a historické souvislosti

2. Petrova 1:10. „Snažujte se povolání a vyvolení své upevňovati“

Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že „když má člověk své povolání a vyvolení jisté, znamená to, že je zpečetěn k věčnému životu; znamená to, že má bezpodmínečnou záruku oslavení v nejvyšším nebi celestiálního světa … ještě předtím, než věrní skutečně vstoupí do božské přítomnosti, aby usedli s Kristem na Jeho trůn“. (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 3:330–331.)

Starší McConkie učil také tomuto:

„Každý člen Církve, který je na přímé a úzké cestě, který se snaží a namáhá a touží dělat to, co je správné, ačkoli je v tomto životě vzdálen dokonalosti; pokud opustí tento život, zatímco je na přímé a úzké cestě, půjde dál a získá věčnou odměnu v království svého Otce.

… Budete-li dál na této cestě a budete-li se tlačit kupředu a zemřete, nikdy z ní nesejdete. … To, co musíte udělat, je zůstávat v hlavním proudu Církve a žít tak, jak čestní a slušní lidé v Církvi žijí – dodržovat přikázání, platit desátek, sloužit v organizacích Církve, milovat Pána a zůstávat na přímé a úzké cestě. Budete-li na této cestě, když přijde smrt – protože toto je onen stanovený čas a den, toto je onen zkušební stav –, nikdy z ní neodpadnete a vaše povolání a vyvolení bude prakticky učiněno jistým. Toto sice není definice oněch slov, ale konečný výsledek bude tentýž.“ („The Probationary Test of Mortality“, Salt Lake Institute of Religion devotional, Jan. 10, 1982, 12–13.)

2. Petrova 1:19. „Přepevnou řeč prorockou“

Novodobé zjevení potvrzuje a objasňuje význam slov přepevná řeč prorocká neboli jistější slovo proroctví. (Viz 2. Petrova 1:19.) V Nauce a smlouvách 131:5 se píše: „Jistější slovo proroctví znamená poznání člověka, že je zpečetěn k věčnému životu skrze zjevení a ducha proroctví, skrze moc Svatého kněžství.“

Věrní členové Církve, jak ženy, tak muži, mohou obdržet požehnání týkající se toho, že jejich povolání a vyvolení je učiněno jistým – neboli získají jistější slovo proroctví.

Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů učil:

„Tito členové Církve, kteří se cele oddávají spravedlivosti a žijí každým slovem, jež vychází z úst Božích, činí své povolání a vyvolení jistým. Získávají tak jistější slovo proroctví, což znamená, že Pán na ně pečetí jejich oslavení ještě během tohoto života. Petr shrnul, jakým směrem spravedlivosti se musí svatí ubírat, aby učinili své povolání a vyvolení jistým, a poté (poukazujíce na to, co s Jakubem a Janem zažil na hoře Proměnění) řekl, že oni tři toto jistější slovo proroctví získali. (2. Petr. 1.)“ (Mormon Doctrine, 2nd ed. [1966], 109.)

Prorok Joseph Smith učil:

„Když má člověk víru v Krista, činí pokání z hříchů, je pokřtěn na odpuštění hříchů a přijme Ducha Svatého (vkládáním rukou), což je onen první Utěšitel, potom nechť se dál pokořuje před Bohem, hladoví a žízní po spravedlivosti a žije každým slovem Božím, a Pán mu brzy řekne – synu, budeš oslaven. Když ho Pán důkladně vyzkouší a shledá, že je onen člověk odhodlán sloužit Mu přes všechna rizika, potom tento člověk získává ujištění, že jeho povolání a vyvolení je učiněno jistým a bude mít výsadu přijmout jiného Utěšitele. …

Kdo je tímto Utěšitelem? Není to nikdo jiný, než sám Pán Ježíš Kristus; … když nějaký člověk získá tohoto posledního Utěšitele, osoba Ježíše Krista ho navštíví neboli se mu zjeví.“ (History of the Church, 3:380–381.)

2. Petrova 1:20–21. „Svatí Boží lidé“

Starší M. Russell Ballard z Kvora Dvanácti apoštolů mluvil o tom, jaké výhody má to, když jsou v předsedajících radách Církve zkušení a osvědčení vedoucí:

„Tato individuální i společná moudrost Bratří je ale něco, co by vás mělo do určité míry uklidňovat. Zažili jsme zkrátka vše – včetně dopadů různých zákonů a pravidel, včetně zklamání, tragédií i úmrtí ve vlastní rodině. Nejsme odtrženi od života, který prožíváte vy.

Dovolte mi také říci, že nikdo ze členů Dvanácti není přehnaně ostýchavý. Každý z nás je silná osobnost. Takže když se sjednotíme na nějakém rozhodnutí, můžete si být jisti tím, že jsme se spolu radili a že jsme k onomu rozhodnutí došli po mnoha modlitbách a důkladné diskusi. …

Jsme mladí v srdci a Pán nám žehná, abychom nesli Jeho dílo kupředu úžasným způsobem.“ („Upokoj se a věz, že já jsem Bůh“ [zasvěcující shromáždění Církevního vzdělávacího systému, 4. května 2014], broadcast.lds.org.)