Lekce 12: Matouš 7

Lekce 12

Matouš 7

Úvod

Ježíš Kristus pokračoval ve svém Kázání na hoře tím, že učil své apoštoly, aby soudili spravedlivě. Učil také tomu, jak získat osobní zjevení a činit vůli Nebeského Otce.

Náměty pro výuku

Matouš 7:1–5

Ježíš Kristus v rámci svého Kázání na hoře učí své učedníky o tom, jak soudit spravedlivě

Před začátkem výuky napište na tabuli tuto otázku: Máme, nebo nemáme soudit druhé? Na začátku hodiny požádejte studenty, aby na tuto otázku odpověděli.

Ukažte studentům obrázek „Kázání na hoře“. (Kniha obrázků z evangelia [2009], č. 39; viz také LDS.org.) Vysvětlete, že Ježíš, zatímco pokračoval ve svém Kázání na hoře, učil své učedníky o posuzování.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:1. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, čemu Spasitel učil o posuzování. Poukažte na to, že verš 1 je často mylně chápán v tom smyslu, že nemáme nikdy soudit. Přečtěte studentům Matouše 7:1–2 v Překladu Josepha Smitha: Nyní, toto jsou slova, kterým Ježíš učil učedníky své, jež mají říkati lidem. Nesuďte nespravedlivě, abyste nebyli souzeni, ale suďte spravedlivý soud. (Viz poznámka pod čarou a u Matouše 7:1 v anglickém vydání Bible SPD.)

Čemu učil Spasitel o posuzování?
Co podle vás znamená soudit spravedlivě?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:2. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co se s námi stane na základě toho, jak soudíme druhé. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co zjistili.

Co se stane, pokud budeme druhé soudit spravedlivě? (Jakmile studenti odpovědí, pomozte jim vyjádřit tuto zásadu: Budeme-li druhé soudit spravedlivě, dostane se nám od Boha stejné míry milosti a spravedlivosti.)

Máte-li možnost, dejte každému studentovi kopii následujících slov z brožurky Věrni víře. Některého z nich požádejte, aby je přečetl. Vyzvěte jednu polovinu členů třídy, aby text sledovala a zjistila, jaké soudy máme činit, a jaké činit nemáme. Druhou polovinu vyzvěte, aby se zaměřila na to, jak můžeme soudit spravedlivě.

Nový zákon – příručka pro učitele semináře: Lekce 12

„Někteří lidé si myslí, že posuzovat druhé je špatné v každém směru. I když je pravda, že nemáte druhé odsuzovat nebo je nespravedlivě soudit, budete muset během svého života posuzovat myšlenky, situace i lidi. …

Posuzování představuje důležitý způsob využívání svobody jednání a je k němu zapotřebí velké pečlivosti, obzvláště když posuzujete druhé lidi. Veškeré vaše soudy musejí být vedeny podle spravedlivých měřítek. Pamatujte na to, že pouze Bůh, který zná srdce každého jednotlivce, může činit konečné soudy jednotlivců. (Viz Zjevení 20:12; 3. Nefi 27:14; NaS 137:9.) …

Nakolik je to možné, posuzujte spíše situace, v nichž se lidé nacházejí, a ne lidi samotné. Kdykoli je to možné, vyhněte se posuzování druhých, dokud dostatečně neznáte fakta. Vždy buďte vnímaví k Duchu Svatému, který může vést vaše rozhodování.“ (Věrni víře – slovník evangelia [2004], 112–113.)

Jaké soudy máme činit?
Jak můžeme soudit spravedlivě?

Ukažte studentům drobnou třísku a dlouhý silný kus dřeva. Vysvětlete, že když Spasitel učil své učedníky o posuzování, hovořil o drobné třísce dřeva jako o mrvě a o velkém kusu dřeva jako o trámu. Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:3, a členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, čemu Spasitel učil ohledně posuzování druhých.

Co by mohly ve Spasitelově přirovnání představovat mrva a trám?
Jak byste Spasitelovo učení ve verši 3 vyjádřili vlastními slovy?

Vybídněte dva studenty, aby přišli dopředu. Jednomu z nich řekněte, aby si před očima podržel trám. Druhého studenta se zeptejte:

Chtěl bys, aby ti tvůj spolužák, který drží trám, odstranil třísku z oka? Proč ne?

Zeptejte se studenta s trámem:

Co bys musel udělat, abys viděl natolik jasně, abys mohl odstranit třísku z oka svého spolužáka?

Požádejte studenta s trámem, aby přečetl tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva:

„Tato záležitost s břevny a třískami je, jak se zdá, úzce spjata s naší neschopností vidět sebe sama v jasném světle. Nejsem si jist, proč jsme schopni tak dobře diagnostikovat neduhy druhých a doporučovat jim nejvhodnější nápravná opatření, zatímco u sebe často žádné problémy nespatřujeme.“ („Jsem to já, Pane?“ Liahona, listopad 2014, 56.)

Oba studenty vyzvěte, aby se posadili. Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:4–5, a vyzvěte členy třídy, aby zjistili, čí chyby by nám měly podle Spasitelových slov dělat starosti.

Mají se naše obavy a smysl pro nápravu zaměřovat na chyby druhých, nebo na ty vlastní? Proč?
Jaké zásadě se můžeme z těchto veršů naučit o tom, co nám může pomoci vyhýbat se nespravedlivému posuzování druhých? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Jestliže se budeme zaměřovat na odstranění svých vlastních hříchů a slabostí, pak budeme mít menší tendenci nespravedlivě soudit druhé.)
Jak nám tato zásada může pomoci, když si u někoho povšimneme určitého nedostatku?

Mohli byste dát studentům malý kousek dřeva, aby jim tuto zásadu připomínal. Vyzvěte je, aby se zamysleli nad hříchy a slabostmi, které by mohli ze svého života odstranit. Povzbuďte je, aby požádali Pána o pomoc při odstraňování jejich vlastních nedostatků namísto toho, aby nespravedlivě posuzovali druhé.

Matouš 7:6–14

Spasitel učí tomu, že máme usilovat o osobní zjevení

Shrňte Matouše 7:6 tím, že vysvětlíte, že znění tohoto verše v Překladu Josepha Smitha nám pomáhá porozumět tomu, že Ježíš Kristus povolal své učedníky, aby šli do světa kázat. Měli učit pokání, avšak tajemství království si měli nechat pro sebe. Jinak řečeno, neměli hovořit o posvátných tématech s lidmi, kteří nebyli připraveni je přijmout. (Viz Překlad Josepha Smitha, Matouš 7:9–11 [v Průvodci k písmům].)

Vysvětlete, že podle Překladu Josepha Smitha začíná Matouš 7:7 (viz Překlad Josepha Smitha, Matouš 7:12 [v dodatku anglického vydání Bible SPD]) slovy: Pověz jim: Žádejte od Boha. Požádejte některého studenta, aby přečetl verš 7 tak, aby na jeho začátku zazněla zmíněná slova. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co řekl Spasitel svým učedníkům, aby učili.

Co měli učedníci říkat lidem, kteří si přáli obdržet poznání od Boha?
Jaké zásadě se můžeme z verše 7 naučit ohledně toho, jak můžeme porozumět posvátnému poznání od Boha? (Poté, co studenti odpovědí, jim pomozte vyjádřit tuto zásadu: Když budeme během svého pátrání po pravdě prosit, hledat a klepat, Nebeský Otec nám odpoví a požehná nám osobním zjevením.)
Co naznačují slova prosit, hledat a klepat ohledně toho, co musíme dělat, abychom získali osobní zjevení?

Požádejte několik studentů, aby se podělili o nějakou osobní zkušenost, kdy to, že prosili, hledali a klepali, přivolalo osobní zjevení.

Shrňte Matouše 7:9–11 vysvětlením, že Spasitel učil, že právě tak, jako by milující otec nedal svému synovi kámen nebo hada, když ho prosí o chléb či rybu, Nebeský Otec nebude odpírat dar osobního zjevení svým dětem, které o ně prosí.

Povzbuďte studenty, aby uplatňovali víru tím, že budou prosit, hledat a klepat, aby přivolávali osobní zjevení a porozumění evangeliu. Vydejte svědectví o tom, že když to budou činit s vírou a trpělivostí, Nebeský Otec jim odpoví.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:12–14. Ostatní vyzvěte, aby text sledovali a vyhledali další pravdy, jimž měli učedníci podle Spasitele učit. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili.

Matouš 7:15–27

Spasitel slibuje spasení těm, kteří činí vůli Otce

Požádejte studenty, aby napsali na tabuli několik názorů, které jsou ve světě běžně přijímány, ale které jsou v rozporu s plánem Nebeského Otce.

Proč je důležité být schopen rozlišit, zda nějaký člověk nebo skupina lidí prosazuje určitý názor, který je v rozporu s plánem Nebeského Otce?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:15. Poté se zeptejte:

Před čím Pán učedníky varoval? Jak mohou být podle Jeho slov tito falešní proroci přestrojeni?

Vysvětlete, že starší M. Russell Ballard z Kvora Dvanácti apoštolů varoval před falešnými proroky v dnešní době, a to jak před muži i ženami, „kteří samozvaně hlásají nauku Církve“, tak před těmi, „kteří hovoří v rozporu se slovy pravých proroků Božích a tato slova publikují a kteří aktivně obracejí na svou víru druhé s lehkomyslnou lhostejností k věčnému blahu těch, které svádějí“. („Varujte se falešných proroků a falešných učitelů“, Liahona, leden 2000, 74.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:16–20. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jak můžeme rozlišit, zda je někdo falešný prorok nebo falešný učitel.

Jak můžeme rozlišit, zda je někdo falešný prorok nebo falešný učitel? (Poté, co studenti odpovědí, napište na tabuli tuto pravdu: Falešné proroky můžeme poznat podle jejich ovoce.)

Ukažte studentům dva druhy ovoce. Zeptejte se jich, která rostlina dané ovoce plodí. Vysvětlete, že podobně jako můžeme rozpoznat rostliny podle toho, jaké ovoce plodí, můžeme také rozpoznat falešné proroky a falešné učitele podle jejich učení, skutků a názorů.

Jak můžeme na základě této pravdy rozpoznat osoby nebo skupiny, kterých bychom se měli vyvarovat?
Jak s touto pravdou souvisí seznam myšlenek na tabuli?

Shrňte Matouše 7:21–23 vysvětlením, že ne každý, kdo prohlašuje, že věří v Ježíše Krista, vstoupí do Jeho království, ale vstoupí tam ti, kteří činí vůli Nebeského Otce a snaží se Ho poznat.

Ukažte studentům kámen a misku s pískem. Zeptejte se jich, zda by si raději postavili dům na skále, nebo na písku. Požádejte je, aby vysvětlili proč.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Matouše 7:24–27.

Jaké skutky by podle Spasitelových slov uvedených ve verši 24 mohly vést k tomu, že bude člověk podobný moudrému muži, který stavěl na skále?
Jaké skutky by podle Spasitelových slov uvedených ve verši 26 mohly vést k tomu, že bude člověk podobný pošetilému muži, který stavěl na písku?
Co podle vás v těchto přirovnáních představují déšť, povodně a vítr (viz verš 27; viz také Helaman 5:12)?
Jakým zásadám ohledně toho, že máme jednat na základě Pánova učení, se můžeme z těchto přirovnání naučit? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měly zaznít tyto zásady: Jestliže budeme naslouchat Pánovu učení a jednat podle něho, pak nás Pán posílí, abychom vytrvali ve zkouškách. Jestliže budeme naslouchat Pánovu učení, ale nebudeme se jím řídit, pak se nám nedostane podpory, kterou budeme v dobách zkoušek potřebovat.)

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, čemu Pán učil v Kázání na hoře. (Viz Matouš 5–7.) Vybídněte je, aby byli takovými, jako byl onen moudrý muž, a rozhodli se jednat podle zásad, kterým Spasitel učil. Mohli byste dát studentům čas na to, aby si napsali, jak budou uplatňovat jednu nebo více zásad z této lekce nebo z předchozích tří lekcí.

Komentář a historické souvislosti

Matouš 7:1–2. Čiňme spravedlivé soudy

Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů učil o zásadách, které nám pomáhají činit spravedlivé soudy, a ne poslední soudy:

„Jsou dva druhy soudů – poslední soudy, které máme zakázané činit, a přechodné soudy, které musíme činit, ale podle spravedlivých zásad. …

Proč Spasitel přikázal, abychom nevynášeli poslední soudy? Podle mého názoru bylo toto přikázání dáno proto, že pokaždé, když prohlašujeme, že nějaký člověk půjde za určitý skutek nebo v určité době do pekla (nebo do nebe), odvažujeme se tím vynášet poslední soudy. …

Všichni činíme soudy, když si vybíráme přátele, když se rozhodujeme, jak strávíme čas nebo utratíme peníze, a zcela jistě pak tehdy, když si vybíráme věčného partnera. Některé z těchto přechodných soudů se řadí bezpochyby mezi to, o čem Spasitel hovořil, když učil, že soud patří k tomu, ‚což těžšího jest v zákoně‘ (Mat. 23:23). …

Co se týče přechodných soudů, které musíme činit, je zapotřebí, abychom soudili spravedlivě. Při rozhodování máme usilovat o vedení Ducha. Naše soudy máme omezit jen na své vlastní správcovství. Kdykoli je to možné, máme se vyhýbat posuzování druhých, dokud dostatečně neznáme fakta. Natolik, nakolik je to možné, máme tedy posuzovat spíše okolnosti než lidi. U veškerých svých soudů máme uplatňovat spravedlivá měřítka. A při tom všem musíme pamatovat na to, že je nám přikázáno odpouštět.“ („‚Judge Not‘ and Judging“, Ensign, Aug. 1999, 7, 9, 13.)

Matouš 7:15–20. „Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím“

Starší M. Russell Ballard z Kvora Dvanácti apoštolů uvedl:

„Když přemýšlíme o falešných prorocích a falešných učitelích, máme sklon přemýšlet o těch, kteří podporují zjevně falešnou nauku nebo kteří se domnívají, že mají pravomoc učit pravdivému Kristovu evangeliu podle vlastního výkladu. Často se domníváme, že tito jednotlivci jsou spojeni s malými radikálními skupinami na okraji společnosti. Avšak zdůrazňuji znovu – existují falešní proroci a falešní učitelé, kteří jsou, nebo alespoň prohlašují, že jsou, členy Církve. Jsou i takoví, kteří, aniž by k tomu měli oprávnění, tvrdí, že Církev schvaluje jejich produkty a praktiky. Varujte se jich. …

Varujte se těch, kteří hovoří v rozporu se slovy pravých proroků Božích a tato slova publikují a kteří aktivně obracejí na svou víru druhé s lehkomyslnou lhostejností k věčnému blahu těch, které svádějí.“ („Varujte se falešných proroků a falešných učitelů“, Liahona, leden 2000, 74.)