Lekce 35: Marek 2–3

Lekce 35

Marek 2–3

Úvod

Ježíš odpustil ochrnutému muži a uzdravil ho, a poté povolal Matouše, aby Ho následoval. Učil zákoníky a farizee o dni sabatu. Spasitel dál uzdravoval mnoho lidí, vyslal své apoštoly, aby kázali, a varoval před rouháním se proti Duchu Svatému.

Náměty pro výuku

Marek 2:1–12

Ježíš odpouští ochrnutému muži a uzdravuje ho

Vyzvěte studenty, aby si představili, že někdo, koho mají rádi, trpí fyzickými obtížemi, které ho ohrožují na životě a vyžadují speciální léčbu.

Koho byste vyhledali, abyste tomuto blízkému člověku pomohli? Proč?
Co byste byli ochotni udělat, kdyby existoval jen jeden lékař, který by mu mohl pomoci, ale bylo by obtížné si s ním sjednat schůzku?

Shrňte Marka 2:1–4 tím, že vysvětlíte, že ve vesnici Kafarnaum v Galileji žil muž, který byl „šlakem poražen[ý]“ (verš 3), což znamená, že byl ochrnutý. Další čtyři muži ho nesli k domu, kde byl Ježíš. Když zjistili, že v domě bylo tolik lidí, že se do něj nemohli dostat, rozebrali část střechy a spustili onoho chromého dolů ke Spasiteli.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 2:5, a vyzvěte členy třídy, aby zjistili, co Ježíš řekl onomu ochrnutému muži. Vybídněte je, aby se podělili o to, co zjistili.

Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Marka 2:6–12. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, co se stalo potom.

Jak podle veršů 6–7 „někteří z zákonníků“ reagovali na Spasitelova slova? (Byli rozhořčeni, protože řekl, že může udělit odpuštění hříchů.)
Na co se Spasitel zákoníků zeptal?
Co Spasitel ukázal a čemu učil tím, že uzdravil onoho muže? (Poté, co studenti odpovědí, jim pomozte rozpoznat následující pravdu: Ježíš Kristus má moc uzdravit nás duchovně i fyzicky.)

Poukažte na to, že když zákoníci viděli, jak onen ochrnutý muž vstal ze svého lože a chodí, dostalo se jim nepopiratelného důkazu o tom, že Ježíš Kristus má moc uzdravovat nemocné, a slyšeli Ho vydávat svědectví o tom, že může odpouštět hříchy. Nic však nenasvědčuje tomu, že by tito muži posléze vyhledali Ježíše a usilovali o odpuštění svých vlastních hříchů.

(Poznámka: Událostmi zaznamenanými v Markovi 2:1–12 se bude podrobněji zabývat lekce probírající Lukáše 5.)

Marek 2:13–22

Ježíš povolává Matouše, aby Ho následoval a jí s publikány a hříšníky

Rozdělte studenty do dvojic a každé z nich dejte list papíru. Tyto dvojice vyzvěte, aby diskutovaly o níže uvedené otázce a svoje odpovědi napsaly na papír.

Z jakých důvodů například někteří jednotlivci neusilují o Pánovo odpuštění svých hříchů?

Požádejte několik studentů, aby se podělili o své odpovědi, mezi něž mohou patřit tyto: někteří jednotlivci možná nechtějí přestat hřešit; někteří možná nechtějí přiznat nebo vyznat hříchy kvůli své pýše nebo rozpakům; jiní možná doufají, že jim Pán odpustí, i když nebudou činit pokání; a někteří možná věří v Pánovu moc odpouštět, ale chybí jim víra, že jim odpustí jejich konkrétní hříchy.

Vyzvěte studenty, aby v Markovi 2:13–22 vyhledali pravdy, které nás mohou povzbudit v tom, abychom usilovali o Pánovo odpuštění.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 2:13–15. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, co Spasitel udělal poté, co uzdravil ochrnutého muže.

Co Spasitel udělal poté, co uzdravil tohoto muže?
Jak Léví zareagoval na Spasitelovu výzvu?

Vysvětlete, že Léví byl také znám jako Matouš a byl oním Matoušem, který napsal evangelium nesoucí jeho jméno. Slova „sedícího na cle“ (verš 14) znamenají, že Matouš byl publikánem a „výběrčím daní pro Římany v Kafarnaum [a] byl pravděpodobně ve službě Heródesa Antipy“. (Průvodce k písmům, „Matouš“.) Mnozí Židé publikány nenáviděli, protože na ně pohlíželi jako na zrádce, kteří od svého vlastního lidu vybírají peníze pro Římany.

Co podle verše 15 Matouš pro Spasitele a Jeho učedníky připravil?
Kdo další přišel na tuto hostinu?

Vysvětlete, že v době Spasitelova působení ve smrtelnosti znamenalo společné hodování mnohem více než jen to, že lidé společně jedli a pili. Znamenalo to, že mezi všemi zúčastněnými existuje pouto přátelství a míru.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 2:16, a členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, jak farizeové reagovali, když viděli Spasitele jíst s publikány.

Co zákoníci a farizeové řekli?
Proč podle vás kritizovali Ježíše za to, že jí s publikány a hříšníky?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 2:17, a vyzvěte členy třídy, aby zjistili, jak Spasitel na kritiku zákoníků a farizeů reagoval.

Jaké slovo Spasitel použil, aby popsal sám sebe? (Poukažte na to, že tím, že Spasitel použil slovo lékař, potvrdil svoji moc uzdravovat duchovně i fyzicky.)
Jak mohla Spasitelova odpověď pomoci zákoníkům a farizeům pochopit, proč se stýká s publikány a hříšníky?
Jaké pravdě ohledně toho, jak Spasitel reaguje na to, že hřešíme, se můžeme naučit z verše 17? (Poté, co studenti odpovědí, napište na tabuli tuto pravdu: Spasitel si přeje pomáhat nám činit pokání z hříchů a uzdravit se.)
Proč je důležité věřit, že Ježíš si přeje pomáhat nám činit pokání a uzdravit se?

Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova staršího Craiga A. Cardona ze Sedmdesáti:

„Pán nás miluje a chce, abychom rozuměli Jeho ochotě odpouštět. …

… Každý z nás, včetně těch, kteří zápolí s tím, aby překonali návykové chování, např. pornografii nebo užívání drog, i jejich blízcí, mohou vědět, že Pán si je vědom našeho spravedlivého úsilí a bude nám láskyplně odpouštět, když bude pokání úplné.“ („Spasitel chce odpouštět“, Liahona, květen 2013, 16.)

Jak můžeme vědět, že Pán si přeje pomáhat nám činit pokání a získat Jeho odpuštění?

Vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, zda jsou jako publikáni a hříšníci (kteří uznali, že potřebují Spasitele a přišli za Ním) nebo jako zákoníci a farizeové (kteří nepřišli za Spasitelem, aby usilovali o Jeho odpuštění a uzdravující moc).

Vydejte svědectví o Spasitelově moci a přání uzdravit nás a povzbuďte studenty, aby usilovali o Jeho odpuštění skrze pokání, kdykoli je to nezbytné.

Shrňte Marka 2:18–22 tím, že vysvětlíte, že Ježíš učil, proč se Jeho učedníci nepostí, dokud je s nimi On. Také učil tomu, proč je pro některé lidi obtížné přijmout Jeho evangelium. (Poznámka: Toto učení se bude podrobněji probírat v lekci pojednávající o Lukášovi 5.)

Marek 2:23–3:6

Ježíš učí o sabatu

Zeptejte se studentů, zda se někdy rozhodli nezúčastnit se určité činnosti, aby mohli světit den sabatu. Požádejte několik z nich, aby se o svou zkušenost podělili.

Na tabuli napište níže uvedenou otázku a studenty vyzvěte, aby o ní při dalším studiu Marka 2–3 přemítali: Jak poznáte, zda je nějaká činnost pro sabat vhodná?

Rozdělte studenty na dvě poloviny. Požádejte první polovinu, aby si přečetla Marka 2:23–28. Druhou polovinu vybídněte, aby si přečetla Marka 3:1–6. Řekněte studentům, aby zjistili, co z toho, co Spasitel a Jeho učedníci udělali, bylo podle názoru saduceů porušením přikázání světit den sabatu.

Po uplynutí dostatečné doby položte tyto otázky:

Co bylo podle názoru farizeů nezákonného na tom, co dělal Spasitel a Jeho učedníci o sabatu? (Sbírání obilných klasů a uzdravování.)
Proč farizeové považovali sbírání obilných klasů a uzdravování o sabatu za porušení Božích zákonů?

Je-li to nutné, připomeňte studentům, že židovští učitelé přidali k zákonu Mojžíšovu vlastní pravidla a výklady nazvané ústně předávaný zákon neboli tradice. Tato přidaná pravidla měla za cíl zabránit porušování Božího zákona, ale také bránila některým lidem porozumět pravému účelu určitých přikázání, včetně příkazu světit den sabatu.

Na tabuli napište tuto nedokončenou větu: Den sabatu můžeme světit tím, že …

Jak byste na základě Spasitelova učení uvedeného v Markovi 2–3 tuto větu dokončili? (Poté, co studenti odpovědí, dokončete větu na tabuli tak, aby vyjadřovala tuto pravdu: Den sabatu můžeme světit tím, že budeme oslavovat Boha a činit dobré skutky.)
Jak můžeme oslavovat Boha v Jeho svatý den?
Jaké dobré skutky například můžeme o sabatu činit?

Abyste studentům pomohli porozumět tomu, jak mohou rozlišit, které činnosti jsou o sabatu vhodné, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova presidenta Jamese E. Fausta z Prvního předsednictva:

„Kde je tedy hranice mezi tím, co je o sabatu přijatelné, a tím, co není? Na tuto otázku si musí každý z nás odpovědět v rámci daných pokynů sám. Přestože jsou tyto pokyny obsaženy v písmech a ve slovech novodobých proroků, musejí být také vepsány do našeho srdce a řízeny naším svědomím. … Je dost nepravděpodobné, že bychom nějak vážně porušili sabatní uctívání, pokud pokorně předstupujeme před Pána a nabízíme Mu celé své srdce, svou duši a mysl. (Viz Mat. 22:37.)

Co je o sabatu vhodné či nevhodné musí posoudit každý z nás tím, že se budeme snažit být k Pánu upřímní. O sabatu bychom měli s postojem uctívání dělat to, co musíme a co bychom měli, a poté omezit jiné činnosti.“ („The Lord’s Day“, Ensign, Nov. 1991, 35.)

Jaká požehnání pociťujete, když se snažíte o sabatu uctívat Boha a činit dobré skutky?

Povzbuďte studenty, aby se zamysleli nad jednou věcí, kterou mohou dělat pro to, aby efektivněji světili den sabatu, a ve studijním deníku nebo zápisníku si dali písemně za cíl, že to dělat budou.

Marek 3:7–35

Ježíš uzdravuje mnohé, vysílá své apoštoly, aby kázali, a varuje před rouháním

Shrňte Marka 3:7-35 tím, že vysvětlíte, že Ježíš šel ke Galilejskému jezeru a uzdravil mnoho lidí, kteří Ho následovali až tam, včetně několika, kteří měli nečisté duchy. Ježíš vybral a ustanovil Dvanáct apoštolů a poté je vyslal kázat, uzdravovat a vymítat ďábly. Poté varoval zákoníky, aby se nerouhali proti Duchu Svatému a učil, že Jeho rodinou jsou ti, kteří činí vůli Nebeského Otce.

(Poznámka: Některé události zaznamenané v Markovi 3:7–35 byly podrobněji probrány v lekci pojednávající o Matoušovi 12:22–35.)

Na závěr byste mohli vydat svědectví o pravdách probíraných v této lekci.

Komentář a historické souvislosti

Marek 2:7. Ježíš Kristus uzdravil ochrnutého muže duchovně i fyzicky

Starší Bruce R. McConkie učil, že když Ježíš uzdravil ochrnutého muže, poskytl tak nepopiratelný důkaz o tom, že je Mesiáš:

„Tato událost v životě našeho Pána byla viditelným a nezvratným důkazem toho, že je Mesiáš, a lidé, mezi nimiž sloužil, Ho jako takového uznávali. Často slovy vydával svědectví o tom, že Bůh je Jeho Otec, a podpořil toto osobní svědectví jedinečnou službou naplněnou kázáním a uzdravováním. Nyní bylo Jeho záměrem oznámit, že učinil něco, co může učinit jedině Bůh, a poskytnout důkaz toho, že to, co učinil, bylo dalším projevem Otcovy moci.

Ježíš i ‚učitelé zákona‘, kteří byli přítomni, věděli, že hříchy nemůže odpouštět nikdo jiný než Bůh. Ježíš tedy využil (možná úmyslně) této vhodné příležitosti k odpuštění hříchů, aby podal pádné a pozoruhodné svědectví o tom, že v Něm dlí moc Boží. Když tito znalci písma, kteří (správně) věděli, že mylně přisvojovaná moc odpouštět hříchy je rouhání, toto zpochybnili, Ježíš učinil něco, co by žádný podvodník nedokázal – prokázal svou božskou moc tím, že muže, kterému odpustil, uzdravil. Na Jeho otázku: ‚Cožpak je zapotřebí větší moc k odpuštění hříchů než k tomu, aby nemocný vstal a šel?‘ může existovat jen jedna odpověď! Jde o tutéž moc; kdo může činit jedno, může činit i to druhé.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:177–178.)

Marek 2:27–28. Den určený k oslavování Boha

Starší Mark E. Peterson z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, co ukazujeme Nebeskému Otci a Ježíši Kristu tím, že dodržujeme sabat:

„Naše dodržování nebo nedodržování sabatu je spolehlivou mírou našeho postoje vůči Pánovi osobně a vůči Jeho utrpení v Getsemanech, Jeho smrti na kříži a Jeho vzkříšení z mrtvých.“ („The Sabbath Day“, Ensign, May 1975, 49.)

Marek 3:4. „Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle?“

President Spencer W. Kimball pomohl objasnit, co to znamená „dobře činiti“ o sabatu:

„Sabat je svatý den, ve kterém máme konat hodnotné a svaté věci. Zdržet se práce a zábavy je důležité, ale to nestačí. Sabat volá po konstruktivních myšlenkách a skutcích, a pokud někdo o sabatu pouze lenoší a nic nedělá, porušuje ho.“ („The Sabbath – a Delight“, Ensign, Jan. 1978, 4.)

Starší Russell M. Nelson z Kvora Dvanácti apoštolů udělil následující rady týkající se dodržování dne sabatu:

„Když jsem byl o mnoho let mladší, studoval jsem díla ostatních lidí, kteří sestavili seznamy toho, co máme o sabatu dělat, a toho, co dělat nemáme. Teprve později jsem se z písem dozvěděl, že moje chování a postoj během sabatu představují určité znamení mezi mnou a mým Nebeským Otcem. [Viz Exodus 31:13; Ezekiel 20:12, 20.] Díky tomuto porozumění jsem již nepotřeboval seznamy toho, co dělat, a co ne. Jakmile jsem se musel rozhodnout, zda je určitá činnost o sabatu vhodná, jednoduše jsem se sám sebe zeptal: ‚Jaké znamení tím chci Bohu dát?‘ Díky této otázce byla má rozhodnutí ohledně dne sabatu naprosto jasná. …

… Jaké znamení dáte Pánu, abyste Mu ukázali svou lásku k Němu?“ („Sabat a svátost“, Liahona, květen 2015, 130.)