Lekce 99
Římanům 1–3
Úvod
Pavel napsal Svatým v Římě dopis, ve kterém hlásal, že evangelium Ježíše Krista je moc Boží ke spasení. Vysvětlil jim, že nikdo nemůže být spasen vlastními skutky, ale musí být spasen milostí Ježíše Krista, která je dostupná prostřednictvím Jeho Usmíření.
Náměty pro výuku
Římanům 1:1–17
Pavel prohlašuje, že evangelium Ježíše Krista je moc Boží ke spasení
Přečtěte následující slova staršího Larryho Echo Hawka ze Sedmdesáti. Vysvětlete, že starší Echo Hawk narukoval jako mladý muž do námořní pěchoty Spojených států.
„S instruktorem výcviku, válkou zoceleným veteránem, jsem se setkal ve chvíli, kdy kopnutím rozrazil dveře do kasáren a vešel za hlasitého klení dovnitř.
Když se takto děsivě představil, vyrazil z jednoho konce kasáren, zastavil se u každého rekruta a pokládal mu otázky. Tento instruktor soustavně a bez výjimky nacházel na každém rekrutovi něco, čím by ho hlasitě a vulgárně zesměšnil. Přistoupil ke každému námořníkovi v řadě a ten podle příkazu hlasitě odpověděl: ‚ano‘, nebo ‚ne, seržante‘. … Když přišla řada na mě, poznal jsem, že popadl moji vojenskou brašnu a vysypal ji na matraci za mnou. Prohlížel si mé osobní věci a pak se postavil přede mě. Připravoval jsem se, že na mě zaútočí. V ruce měl mou Knihu Mormonovu.“ („Pojďte ke mně, ó vy z domu Izraele“, Liahona, listopad 2012, 32.)
-
Jak byste se cítili, kdybyste byli v situaci staršího Echo Hawka?
-
Co se podle vás chystal instruktor výcviku udělat?
-
Byli jste někdy v situacích, ve kterých jste se obávali, že se někdo bude vysmívat vaší víře? (Zvažte možnost požádat několik studentů, aby se s ostatními členy třídy podělili o své zážitky.)
Vyzvěte studenty, aby se při studiu Římanům 1 zaměřili na pravdy, které jim mohou pomoci ve chvílích, kdy budou kvůli své víře a svým měřítkům vystaveni výsměchu či pronásledování.
Představte stručně knihu Římanům tím, že požádáte některého studenta, aby přečetl tento odstavec:
Kniha Římanům je epištola, kterou napsal Pavel Svatým v Římě ke konci svých misionářských cest. Římským Svatým napsal proto, aby je připravil na svůj návrat, aby objasnil a obhájil své učení a aby podpořil jednotu mezi židovskými a pohanskými členy Církve. Řím – hlavní město Římské říše – byl prosáknutý světskými filosofiemi a bylo nepochybně obtížné zde kázat evangelium Ježíše Krista.
Shrňte Římanům 1:1–14 vysvětlením, že Pavel započal svou epištolu tím, že svědčil o Ježíši Kristu a vyjádřil přání navštívit Svaté v Římě.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Římanům 1:15–17. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, čemu Pavel učil římské Svaté o evangeliu Ježíše Krista.
-
Co je podle Pavlových slov evangelium Ježíše Krista? (Studenti by měli rozpoznat přibližně tuto pravdu: Evangelium Ježíše Krista je moc Boží ke spasení pro všechny, kteří projevují víru v Ježíše Krista. Napište tuto pravdu na tabuli. Mohli byste studentům navrhnout, aby si v písmech označili slova a části textu, které této pravdě učí.)
-
Z čeho nás může evangelium Ježíše Krista spasit neboli zachránit? (Z tělesné a duchovní smrti.)
-
Proč musíme uplatňovat víru v Ježíše Krista, abychom získali požehnání spasení skrze evangelium? (Ježíš Kristus vykonal Usmíření, které umožňuje naše spasení.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující vysvětlení toho, co znamená věřit v Ježíše Krista a uplatňovat v Něj víru:
Pojem víra, tak jak ho používal Pavel, neznamená pouze vědomý souhlas s tím, že Ježíš Kristus je Syn Boží, ale znamená to přijmout Ho z celého srdce a důvěřovat v Něj jako v toho, kdo sám sebe obětoval pro Usmíření našich hříchů. Tato hluboká důvěra vede k věrnému životu, který se projevuje tím, že člověk činí pokání z hříchů, dá se pokřtít a snaží se žít tak, jak Ježíš Kristus učil. (Viz Skutkové 16:30–33; Římanům 6:1–11; 1. Korintským 6:9–11.) „[Víra] v Ježíše Krista … je projevována životem provázeným poslušností zákonů a obřadů evangelia a službou Kristu.“ (Průvodce k písmům, „Spasení“, scriptures.lds.org.)
-
Jaké pocity měl Pavel ohledně kázání evangelia Ježíše Krista, když věděl, že evangelium je moc Boží ke spasení pro všechny, kteří věří? (Nestyděl se. [Viz Římanům 1:16.])
-
Jak může vaše svědectví o moci evangelia ovlivnit vaši touhu dělit se o ně s druhými? (Až studenti odpovědí, napište na tabuli tuto zásadu: Když získáme svědectví o tom, že evangelium Ježíše Krista má moc nás spasit, nebudeme se stydět dělit se o ně s druhými.)
-
Jak vám tato zásada může pomáhat v situacích, kdy kvůli své víře čelíte pronásledování nebo posměchu?
Požádejte některého studenta, aby přečetl další část příběhu staršího Echo Hawka, a členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, jak seržantovi odpověděl.
„Čekal jsem, že na mě bude křičet, ale místo toho se ke mně naklonil a zašeptal: ‚Jste mormon?‘
Podle příkazu jsem zakřičel: ‚Ano, seržante!‘
Čekal jsem opět to nejhorší. Místo toho se zastavil, zvedl ruku, ve které držel moji Knihu Mormonovu, a velmi potichu se zeptal: ‚Věříte v tuto knihu?‘
Znovu jsem zvolal: ‚Ano, seržante!‘“ („Pojďte ke mně, ó vy z domu Izraele“, 32.)
-
Proč je odpověď staršího Echo Hawka dobrým příkladem zásady, které učí Římanům 1:16?
Vysvětlete, že místo toho, aby seržant staršího Echo Hawka zesměšnil, opatrně Knihu Mormonovu položil a pokračoval dál v řadě rekrutů. Přečtěte zbytek vyprávění staršího Echo Hawka:
„Často jsem přemýšlel o tom, proč mě onen přísný seržant námořní pěchoty onoho dne vynechal. Jsem však vděčný za to, že jsem mohl bez váhání říci: ‚Ano, jsem členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů‘ a ‚Ano, vím, že Kniha Mormonova je pravdivá‘. Toto svědectví mi bylo dáno jako drahocenný dar skrze Ducha Svatého.“ („Pojďte ke mně, ó vy z domu Izraele“, 32.)
-
Kdy jste vy (nebo někdo, koho znáte) dali najevo, že se nestydíte podělit se o evangelium Ježíše Krista?
Vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, jak silné je jejich svědectví o evangeliu Ježíše Krista a co mohou dělat pro to, aby ho posilovali. Vyzvěte je, aby si dali za cíl, že to budou dělat.
Římanům 1:18–3:23
Pavel učí tomu, že veškeré lidstvo hřeší a nemá slávy Boží
Vysvětlete, že v Pavlově době se někteří pohanští křesťané snažili omlouvat nemorální či hříšné chování tím, že zdůrazňovali Boží milosrdenství, a opomíjeli Jeho dokonalou spravedlnost. Někteří židovští křesťané také věřili, že ke spasení je nezbytné zachovávat zákon Mojžíšův. Pavel se snažil obě tyto nesprávné představy vyvrátit.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Římanům 1:18–32. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, které hříchy byly podle Pavlových slov v jeho době rozšířené. Mohli byste studentům pomoci slova a výrazy z veršů 18–32 definovat, abyste jim pomohli porozumět varováním, která Pavel předal římským Svatým. Zvažte například možnost položit tuto otázku:
-
Co podle vás znamená ve verši 25 to, že „ctili i sloužili stvoření raději nežli stvořiteli“?
Poukažte na to, že z Římanům 1:18–32 se dozvídáme, že proroci a apoštolové nás učí, které chování a postoje urážejí Boha.
Vysvětlete, že výrazy „změnily přirozené sebeužívání v to, kteréž jest proti přirození“ ve verši 26 a „opustivše přirozené užívání ženy“ ve verši 27 popisují homosexuální chování. Mohli byste vysvětlit, že Pán v písmech od začátku do konce konzistentně odsuzuje porušování zákona cudnosti, k čemuž patří i homosexuální chování.
Poznámka: K tématu přitažlivosti k osobám stejného pohlaví je třeba přistupovat velmi citlivě. Až budou studenti ve vaší třídě diskutovat o tomto tématu, dbejte na to, aby o něm mluvili laskavě, soucitně a slušně.
Abyste studentům pomohli lépe porozumět stanovisku Církve ohledně homosexuálního chování, přečtěte jim tato prohlášení:
„Homosexuální a lesbické chování je závažný hřích. Pokud zápasíte s přitažlivostí k osobám stejného pohlaví nebo vás někdo přesvědčuje, abyste se účastnili nevhodných aktivit, požádejte o radu své rodiče a biskupa. Ti vám pomohou.“ (Pro posílení mládeže [brožurka, 2012], 36.)
„Z hlediska nauky je postoj Církve jasný: K sexuální aktivitě má docházet pouze mezi mužem a ženou, kteří uzavřeli manželství. Toto však nikdy nemá být použito jako ospravedlnění pro nelaskavé jednání. Ježíš Kristus, kterého následujeme, zcela jasně odsoudil sexuální nemorálnost, ale nikdy nejednal krutě. Vždy se zajímal o to, jak jedince pozvedat, nikoli ho srážet. …
Církev v otázce přitažlivosti k osobám stejného pohlaví rozlišuje mezi pocity a chováním. Zatímco zastává názor, že pocity a přitažlivost k osobám stejného pohlaví nejsou samy o sobě hříchem, trvá na tom, že zapojování se do homosexuálního chování je v rozporu se ‚zásadou nauky podloženou svatým písmem …, že manželství mezi mužem a ženou je nezbytné pro Stvořitelův plán pro věčný osud Jeho dětí‘. [‚Stanovisko Prvního předsednictva ke sňatkům osob stejného pohlaví‘, mormonnewsroom.org.]“ („Same-Sex Attraction“, Gospel Topics, lds.org/topics.)
-
Proč je důležité, abychom rozuměli tomu, čemu Pánovi proroci a apoštolové učí ohledně homosexuálního chování?
-
Jak můžeme projevovat laskavost a soucit vůči lidem, kteří pociťují přitažlivost k osobám stejného pohlaví, a zároveň podporovat stanovisko Církve ohledně homosexuálního chování?
Shrňte Římanům 2:1–3:8 vysvětlením, že Pavel učil tomu, že všichni lidé budou souzeni podle svých skutků, a poukázal na to, že nespravedlivost Židů pocházela z toho, že žili podle zákona Mojžíšova navenek, ale ne uvnitř.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Římanům 3:9–12, 23, a členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, kdo je podle Pavlových slov ovlivněn hříchem.
-
Kdo je podle Pavlových slov ovlivněn hříchem? Jaký vliv mají na nás naše hříchy? (Až studenti na otázku odpovědí, napište na tabuli tuto pravdu: Všichni svéprávní lidé hřeší a potřebují Boží odpuštění.)
-
Jak nám tato pravda pomáhá lépe porozumět tomu, proč potřebujeme Ježíše Krista?
Římanům 3:24–31
Veškeré lidstvo může být ospravedlněno skrze věrné přijetí Kristova Usmíření
Vysvětlete, že Pavel ve zbývajících verších Římanům 3 učil tomu, jak Ježíš Kristus překonává problém, kterému čelíme – totiž, že Bůh nemůže schvalovat hřích a že každý svéprávný člověk se hříchů dopouští. Aby studenti těmto veršům rozuměli, potřebují znát význam těchto slov: ospravedlnění (spravedliv učiněn) („míti prominuto potrestání za hřích a býti prohlášen nevinným“ [Průvodce k písmům, „Ospravedlnění, ospravedlniti“, scriptures.lds.org]), smírce (smírná oběť a zdroj milosrdenství) a milost („pomoc či síla z božského zdroje, poskytnutá skrze štědré milosrdenství a lásku Ježíše Krista“ [Bible Dictionary, „Grace“.]). Zvažte možnost napsat definice těchto slov na tabuli před začátkem hodiny nebo tyto pojmy předejte všem studentům vytištěné.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Římanům 3:24–26. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jak se můžeme stát způsobilými přebývat v Boží přítomnosti.
-
Čím jsme podle Římanům 3:24 učiněni spravedlivými neboli prohlášeni způsobilými nacházet se v Boží přítomnosti?
V Překladu Josepha Smitha Římanům 3:24 je slovo darmo změněno na jedině. Vysvětlete, že bez ohledu na to, kolik dobra v tomto životě vykonáme, nedokážeme si jím zasloužit spasení, protože, jak učil Pavel, všichni jsme zhřešili, a proto nemáme sami o sobě nárok na spasení. (Viz Římanům 3:23.) Jsme spaseni pouze skrze Boží milost – Jeho Božskou sílu a uschopňující moc. (Viz také Moroni 10:32–33.)
-
Koho Bůh podle verše 26 ospravedlňuje milostí? (Ty, kteří věří v Ježíše.)
Připomeňte studentům na základě vaší dřívější diskuse, jak Pavel používal slovo víra.
-
Jaké zásadě učí tyto verše o důsledcích toho, když věrně přijímáme Usmíření Ježíše Krista? (Studenti mohou rozpoznat například tuto zásadu: Budou-li lidé s vírou přijímat Usmíření Ježíše Krista, mohou být všichni ospravedlněni a spaseni.)
-
Jak můžeme dávat najevo, že s vírou přijímáme Spasitelovo Usmíření?
Vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, jak moc potřebují Spasitele Ježíše Krista a co mohou dělat pro to, aby věrněji přijímali Jeho Usmíření. Vyzvěte je, aby si své pocity zapsali do studijního deníku nebo zápisníku. Požádejte několik studentů, aby se podělili o své pocity vůči Spasiteli a o svědectví o Něm.
Shrňte Římanům 3:27–30 vysvětlením, že Pavel opětovně kladl důraz na to, že jednotlivci jsou ospravedlněni vírou v Ježíše Krista, a ne zachováváním zákona Mojžíšova.
Komentář a historické souvislosti
Římanům 1:1. „Evangelium Boží“
Evangelium Ježíše Krista je ve skutečnosti evangelium Boží, čímž je myšleno evangelium Boha Otce. Je známo jako „evangelium Ježíše Krista“, protože Kristus se stal hlavním přímluvcem a zastáncem Otcova plánu.
Římanům 1:16. „Neboť se nestydím za evangelium Kristovo“
Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů uvedl, že jedním ze způsobů, jak můžeme projevit, že se nestydíme za evangelium, je to, že se o ně dělíme s druhými:
„Každý z nás má mnoho příležitostí hlásat svou víru přátelům a sousedům, spolupracovníkům i náhodným známým. Doufám, že využijeme tyto příležitosti k tomu, abychom vyjadřovali svou lásku ke Spasiteli, své svědectví o Jeho božském poslání a své odhodlání Mu sloužit.
Pokud toto všechno činíme, můžeme prohlásit spolu s apoštolem Pavlem: ‚Neboť se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu.‘ (Řím. 1:16.)“ („Witnesses of Christ“, Ensign, Nov. 1990, 32.)
Příklad člověka, který se nestyděl za evangelium Ježíše Krista, najdete ve vyprávění o rozhovoru staršího Richarda G. Scotta s kapitánem Hymanem G. Rickoverem. (Marvin K. Gardner, „Elder Richard G. Scott: ‚The Real Power Comes from the Lord‘“, Ensign, Jan. 1989, 8–9.)
Římanům 1:26–32. Homosexuální chování je závažný hřích
Další informace o stanovisku Církve ohledně homosexuálního chování a přitažlivosti k osobám stejného pohlaví najdete v článku „Same-Sex Attraction“ na stránce lds.org/topics.
Římanům 3:24. „Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho“
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů učil o slovu ospravedlnění tomuto:
„Ježíš Kristus může díky ‚nekonečné moci své velké smírné oběti‘ za nás uspokojit neboli ‚naplnit smysl zákona‘. Prominutí přichází milostí Toho, který uspokojil požadavky spravedlnosti tím, že sám trpěl. … Snímá z nás odsouzení, aniž by odňal zákon. Je nám prominuto a jsme s Ním uvedeni do stavu spravedlivosti. Stáváme se takovými, jako je On, bez hříchu. Jsme posilováni a ochraňováni skrze zákon a spravedlnost. Jsme zkrátka ospravedlněni.
A tak můžeme vhodným způsobem hovořit o člověku, který je ospravedlněn, jako o někom, komu je prominuto, kdo je bez hříchu neboli bez viny.“ („Justification and Sanctification“, Ensign, June 2001, 20.)