Jakub 2 – 1. Petrova 5 (29. blok)

Přípravné materiály pro učitele domácího studia

Shrnutí denních lekcí domácího studia

Následující shrnutí událostí, nauk a zásad, s nimiž se studenti seznámili při studiu Jakuba 2 – 1. Petrovy 5 (29. blok), nemá být součástí vaší lekce. Lekce, kterou učíte, se soustřeďuje pouze na některé z těchto nauk a zásad. Při zvažování potřeb svých studentů se řiďte nabádáním Svatého Ducha.

1. den (Jakub 2–3)

Z Jakubova učení v těchto kapitolách se studenti naučili, že věrní učedníci Ježíše Krista mají rádi všechny lidi bez ohledu na jejich situaci a že i když se dopustíme jen jednoho hříchu, jsme před Bohem vinni. Také se dozvěděli, že opravdová víra v Ježíše Krista se projevuje spravedlivými skutky. Při studiu Jakubova učení o ovládání svých slov studenti zjistili, že když se naučíme ovládat svou řeč, může to podstatně ovlivnit náš život, a že následovníci Boží usilují o to, aby jejich mluva sloužila ke spravedlivým účelům, nikoli k šíření zla.

2. den (Jakub 4–5)

Při studiu těchto kapitol z Jakuba se studenti naučili těmto pravdám: Když se přiblížíme Bohu, pak se i On přiblíží nám. Jestliže víme, jak činit dobro, ale rozhodneme se ho nečinit, dopouštíme se hříchu. Nemocní mohou být uzdraveni prostřednictvím modlitby víry a moci kněžství.

3. den (1. Petrova 1–2)

Během studia Petrova učení se studenti naučili těmto pravdám: I když zažíváme zkoušky, můžeme se radovat z Usmíření Ježíše Krista a z budoucích požehnání, která nám Bůh přislíbil. Naše víra v Ježíše Krista bude zkoušena a tříbena, když věrně vytrváme ve zkouškách. Jsme vykoupeni skrze drahocennou krev Ježíše Krista. Vzhledem k tomu, že Ježíš Kristus vedl život bez hříchu, mohl za nás nabídnout sám sebe jako dokonalou oběť. Ježíš Kristus byl předustanoven, aby se stal naším Vykupitelem. Bůh povolává své Svaté, aby se oddělili a odlišili od světa, aby druzí mohli vidět jejich příklad a oslavovat Boha. Můžeme následovat Spasitelův příklad tím, že trpělivě vytrváme ve zkouškách.

4. den (1. Petrova 3–5)

Z toho, jak Petr ve své době povzbuzoval Svaté, se studenti dozvěděli, že jako následovníci Ježíše Krista bychom měli usilovat o to, abychom byli vždy připraveni sdílet a hájit své náboženské přesvědčení s mírností a uctivě. Studenti se také dozvěděli, že evangelium je kázáno těm, kteří zemřeli, aby měli tytéž příležitosti jako ti, kteří slyšeli o evangeliu ve smrtelnosti. Petr učil, že Církevní vedoucí mají zodpovědnost pečovat o Boží stádo a bdít nad ním s láskou a skrze příklad.

Úvod

Apoštol Jakub objasnil některá nedorozumění mezi Svatými ohledně toho, co je to opravdová víra. Také učil o vztahu mezi vírou a skutky.

Náměty pro výuku

Jakub 2:14–26

Jakub učí o úloze víry a skutků v našem spasení

Vyzvěte studenty, aby si představili nějakého mladého muže, který si uvědomil, že zhřešil. Věří v Usmíření Ježíše Krista a v to, že Spasitel je schopen ho zachránit. Říká, že to jediné, co musí udělat, je věřit, a Pán mu bez dalšího úsilí z jeho strany odpustí.

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, zda víra tohoto mladého muže je sama o sobě dostačující pro to, aby mu byly odpuštěny hříchy.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jakuba 2:14. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jakou otázku ohledně víry Jakub Svatým položil.

Jakou otázku ohledně víry položil Jakub Svatým?
Jaké skutky měl podle vás Jakub na mysli?

Připomeňte studentům, že během studia lekce k Jakubovi 2 se dozvěděli, že apoštol Jakub uváděl na pravou míru falešnou představu o víře. Někteří lidé se mylně domnívali, že víra znamená jednoduše to, že slovy vyjádříme, čemu věříme. V kontextu Jakuba 2:14 použil Jakub termín skutky jinak, než jak ho používal apoštol Pavel. Když Pavel používal slovo skutky, měl na mysli skutky v rámci Mojžíšova zákona. Když Jakub používal slovo skutky, měl na mysli skutky oddanosti nebo spravedlivosti.

Vysvětlete, že Jakub k objasnění odpovědi na svou vlastní otázku ve verši 14 použil přirovnání.

Vybídněte dva studenty, aby přišli dopředu. Jednomu z nich řekněte, aby hrál žebráka, který prosí o jídlo, oblečení a přístřešek, které potřebuje pro přežití. Druhého studenta požádejte, aby hrál člověka, který může žebrákovi pomoci. Požádejte třetího studenta, aby přečetl Jakuba 2:15–16, zatímco tito dva studenti budou předvádět to, co se v těchto verších popisuje.

Co je špatného na odpovědi dané žebrákovi?
Stačila by odpověď druhého studenta na to, aby žebrákovi pomohl?

Vyzvěte členy třídy, aby společně přečetli nebo zpaměti odříkali Jakuba 2:17–18 a zjistili, čemu Jakub učil o víře. Připomeňte jim, že Jakub 2:17–18 jsou verše z mistrovství v písmu.

Co podle vás znamenají slova „víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě“? (Verš 17.)
Jak nám Jakubovo přirovnání o žebrákovi pomáhá pochopit, co tato slova znamenají?
Jaké pravdě podle verše 17 Jakub učil ohledně opravdové víry v Ježíše Krista? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít pravda podobná této: Opravdová víra v Ježíše Krista se projevuje spravedlivými skutky. Napište tuto pravdu na tabuli.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Jakuba 2:19–20. Vysvětlete, že v Překladu Josepha Smitha zní Jakub 2:19 takto: „Ty věříš, že je jeden Bůh; to je správné: ďáblové tomu věří a třesou se; stal ses takovým jako oni a nejsi ospravedlněn.“ Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a vyhledali příklad, který Jakub použil, aby ukázal, že věřit v existenci Boha nutně neznamená mít víru v Boha.

Jaký příklad použil Jakub, aby ukázal, že věřit v existenci Boha nutně neznamená mít víru v Boha?

Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Pravá víra je zaměřena na Pána Ježíše Krista a vždy vede ke spravedlivým činům. … Čin sám o sobě není vírou ve Spasitele, ale konání skutků v souladu se správnými zásadami je ústředním prvkem víry. A tak ‚víra bez skutků jest mrtvá‘ (Jakub 2:20).“ („Žádejte ve víře“, Liahona, květen 2008, 95.)

Co je podle staršího Bednara „ústředním prvkem víry“?
Proč je důležité rozumět tomu, že víra v Ježíše Krista znamená jak v Něj věřit, tak i jednat podle správných zásad?

Připomeňte studentům situaci týkající se mladého muže ze začátku lekce.

Jak by porozumění tomu, že víra znamená jak věřit, tak i činit skutky, mohlo pomoci někomu, kdo hledá odpuštění hříchů?

Shrňte Jakuba 2:21–26 vysvětlením, že Jakub uvedl Abrahama a Raab jako dva příklady lidí, jejichž víra v Ježíše Krista se projevovala skrze jejich skutky. (Příběh odvážné ženy Raab se nachází v knize Jozue 2:1–22.)

Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali o nějaké situaci, kdy projevili víru v Ježíše Krista prostřednictvím svých skutků, a aby popsali, jak byli díky tomu požehnáni. Povzbuďte je, aby také napsali své svědectví o Spasiteli a jak budou tuto víru projevovat prostřednictvím skutků. Několik z nich požádejte, aby se s ostatními členy třídy podělili o to, co si napsali.

Vyzvěte studenty, aby s modlitbou přemýšleli o tom, jak mohou lépe projevoval víru v Ježíše Krista tím, že Ho budou poslušni. Povzbuďte je, aby následovali nabádání, která obdrží.

Příští blok (2. Petrova – Judas)

Zeptejte se studentů, proč se podle nich lidé rozhodují hřešit, i když vědí, že je to špatné. Vyzvěte je, aby se při studiu 2. Petrovi až Judase během následujícího týdne zaměřili na pravdy, které jim mohou pomoci najít odpověď na tyto otázky: Jak se můžeme vyvarovat toho, abychom byli oklamáni falešnými naukami? Co podle Janových slov vyhání bázeň? Jak máme dávat najevo svou lásku k Bohu? Jaké božské vlastnosti si musíme osvojit, abychom zdědili věčný život? Jakého varování se nám dostává ohledně těch, se kterými se rozhodujeme stýkat?