Lekce 48
Lukáš 7:18–50
Úvod
Ježíš chválil Jana Křtitele a svědčil, že Jan připravil cestu pro Jeho službu. Zatímco Ježíš jedl s farizeem Šimonem, kající se žena projevila víru ve Spasitele a lásku k Němu.
Náměty pro výuku
Lukáš 7:18–35
Ježíš chválí Jana Křtitele a svědčí o Janově poslání
Vyzvěte studenty, aby pracovali ve dvojicích, a každé z nich dejte list papíru. Vybídněte je, aby během jedné minuty napsali na papír tolik skutečností o Janu Křtiteli, kolik si jich dokáží vybavit. Po uplynutí jedné minuty je vyzvěte, aby počet skutečností uvedených na papíře sečetli.
-
Kolik skutečností o Janu Křtiteli jste dokázali uvést?
Požádejte studenty, aby některé skutečnosti, které uvedli, přečetli členům třídy.
Je-li to možné, ukažte studentům dlouhou třtinu neboli stéblo trávy a měkký kus oblečení. Vysvětlete, že Ježíš tyto předměty použil k tomu, aby lid učil o charakteru Jana Křtitele. Požádejte některého studenta, aby přečetl Lukáše 7:24–26. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, čemu Ježíš učil o Janu Křtiteli, když se zmínil o třtině a o měkkém rouchu.
-
Jak se Jan Křtitel lišil od třtiny neboli stébla trávy? (Na rozdíl od třtiny, která se ohýbá a zmítá ve větru, byl Jan Křtitel pevný a neochvějný ve svém svědectví a ve vykonávání svého poslání.)
Jan Křtitel káže
Ukažte studentům zde uvedený obrázek Jana Křtitele a zeptejte se:
-
Jak se Jan Křtitel lišil od těch, kteří byli oděni „měkkým rouchem“ a žili v přepychu „dom[ů] královských“ (verš 25)? (Jan Křtitel žil na poušti a nosil oblečení z velbloudí srsti, které bylo velmi drsné. Spíše než aby usiloval o časné pohodlí, usiloval pouze o to, aby činil vůli Boží.)
-
Co Ježíš řekl o Janu Křtiteli ve verši 26?
Abyste studentům pomohli porozumět jedinečné roli Jana Křtitele, vysvětlete jim, že Ježíš citoval proroctví napsané o stovky let dříve, které hovořilo o andělovi, jenž „připraví cestu před [Mesiášem]“ (Malachiáš 3:1). Požádejte některého z nich, aby přečetl Lukáše 7:27–28, a vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, proč byl Jan Křtitel mezi proroky jedinečný.
-
K vykonání jaké jedinečné a důležité role byl Jan Křtitel předustanoven? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato pravda: Jan Křtitel byl oním prorokem, který byl předustanoven, aby připravil cestu Synu Božímu a pokřtil Ho.)
-
Jak Jan Křtitel připravil cestu pro příchod Ježíše Krista?
Vysvětlete, že Prorok Joseph Smith řekl ohledně Lukáše 7:28 toto:
„Na Ježíše bylo pohlíženo jako na toho, kdo měl nejmenší nárok na Boží království a [zdánlivě] měl nejmenší právo na to, aby měl jejich důvěru, že je prorokem; jako kdyby řekl: ‚Ten, který je považován za nejmenšího mezi vámi, je větší nežli Jan – jsem to totiž já sám.‘“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 81.)
Shrňte Lukáše 7:29–35 tím, že vysvětlíte, že Ježíšovu učení věřilo mnoho lidí, ale farizeové a zákoníci, kteří tam byli také, Jeho učení zavrhli. Ježíš vysvětlil, že zavrhli pravdu bez ohledu na to, zda jí učil On, nebo Jan Křtitel.
Lukáš 7:36–50
Zatímco Ježíš jí s farizeem Šimonem, žena Mu omývá nohy svými slzami
Na tabuli napište tuto otázku: Může mi být odpuštěno?
Vyzvěte studenty, aby si vzpomněli na nějakou dobu, kdy přemýšleli o tom, zda jim může být odpuštěno. Vybídněte je, aby při dalším studiu Lukáše 7 vyhledali pravdy, které na tuto otázku odpovídají.
Abyste studentům pomohli porozumět kontextu a obsahu Lukáše 7:36–50, požádejte některého z nich, aby přečetl toto shrnutí a vysvětlení:
Farizeus jménem Šimon pozval Ježíše k sobě domů na hostinu. Na takovýchto hostinách se hosté částečně položili na polštáře kolem nízkého stolu a nohy natáhli směrem od stolu. Společenské zvyklosti té doby umožňovaly potřebným lidem, aby si odnesli zbytky jídla z hostiny. Nebylo tudíž neobvyklé, aby do domu během hostiny vstupovali nepozvaní lidé. (Viz James E. Talmage, Jesus the Christ, 3rd ed. [1916], 261.)
Abyste studentům pomohli lépe porozumět obsahu Lukáše 7:36–50, zvažte možnost pustit jim video „Come unto Me“ [„Poďtež ke mně“] (11:34), které je dostupné na stránkách LDS.org. Mohli byste jim pustit část, která zobrazuje, jak Ježíš jí s farizeem Šimonem (začíná na časovém kódu 4:17). Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali v písmech a zjistili, co se stalo, když do Šimonova domu zavítal během hostiny člověk, který nebyl pozvaný. Video zastavte poté, co Ježíš řekne: „Právě jsi rozsoudil“ (Lukáš 7:43) (časový kód 7:24).
-
Jak Lukáš popsal ženu vyobrazenou v Lukášovi 7:37?
-
Jak tato žena projevila lásku ke Spasiteli? (Mohli byste vysvětlit, že slova „nádobu alabastrovou masti“ popisují láhev z alabastru naplněnou drahým vonným olejem.)
-
Co si pomyslel Šimon, když uviděl, co tato žena dělá?
Abyste si podobenství, kterému učil Ježíš, zopakovali, požádejte některého studenta, aby přečetl Lukáše 7:40–43. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, čemu Ježíš Šimona učil.
Na tabuli překreslete následující tabulku:
|
Věřitel = | |
|
Dlužník, který dluží 50 peněz = |
Dlužník, který dluží 500 peněz = |
Vysvětlete, že věřitel je někdo, kdo půjčuje peníze; člověk, který si peníze půjčuje, je dlužník. Dlužník souhlasí, že věřiteli peníze splatí, jinak půjde do vězení. Požádejte některého studenta, aby podobenství shrnul svými slovy.
-
Koho představuje věřitel? (Na tabuli vedle slova „Věřitel“ napište Ježíš Kristus.)
-
Kterého z dlužníků mohla představovat žena a kterého mohl představovat farizeus Šimon? Proč? (Pod slova „Dlužník, který dluží 50 peněz“ napište farizeus Šimon a pod slova „Dlužník, který dluží 500 peněz“ napište žena.)
Vysvětlete, že v Ježíšově době bylo zvykem, aby hostitel své význačné hosty poctil tím, že jim projeví laskavost – například že je políbí na uvítanou, poskytne jim vodu na omytí nohou nebo jim pomaže hlavu olejem. (Viz James E. Talmage, Jesus the Christ, 261.)
Pusťte znovu video od časového kódu 7:25 a zastavte ho poté, co Ježíš řekne „Jdiž u pokoji“ (Lukáš 7:50) (časový kód 8:25). Nebo požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Lukáše 7:44–47. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, jak se k Ježíšovi choval Šimon v porovnání s tím, jak se k Němu chovala ona žena, a jaké pocity mohl každý z nich k Ježíšovi chovat.
-
Jaké byly podle veršů 44–47 odlišnosti mezi tím, jak se k Ježíšovi choval Šimon a jak se k Němu chovala ona žena, a jaké pocity mohl každý z nich k Ježíšovi chovat? (Odpovědi studentů pište do tabulky na tabuli.)
Poté, co studenti uvedou, co našli, by tabulka měla vypadat zhruba takto:
|
Věřitel = Ježíš Kristus | |
|
Dlužník, který dluží 50 penězfarizeus Šimon Neposkytl Ježíšovi vodu na omytí nohou Nepolíbil Ho Nepomazal Ho olejem Málo Ho miloval |
Dlužník, který dluží 500 penězžena Omyla Mu nohy svými slzami a vytřela je svými vlasy Políbila Mu nohy Pomazala Mu nohy mastí Velmi Ho milovala |
-
Jaké požehnání obdržela tato žena od Spasitele?
Poukažte na to, že Spasitel tím, že Šimona nepřímo přirovnal k dlužníkovi, který dluží 50 peněz, naznačil, že i Šimon potřebuje odpuštění hříchů.
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Lukáše 7:47–50 a zjistili, co této ženě umožnilo, aby získala odpuštění.
-
Jakým zásadám se z tohoto příběhu můžeme naučit? (Pomocí slov studentů napište na tabuli tyto zásady: Když používáme víru tím, že projevujeme Pánu lásku a oddanost, můžeme zakusit Jeho odpuštění. Když získáme Pánovo odpuštění, jsme naplněni ještě větší touhou milovat Ho a sloužit Mu.)
-
Proč bychom si poté, co zakusíme Spasitelovo odpuštění, mohli přát ještě více Ho milovat a sloužit Mu?
Požádejte tři studenty, aby každý z nich přečetl jeden odstavec z následujících slov staršího Neila L. Andersena z Kvora Dvanácti apoštolů:
„Je mnoho různých stupňů osobní způsobilosti a spravedlivosti. Pokání je však požehnáním pro každého z nás. Každý z nás potřebuje pociťovat Spasitelovo rámě milosrdenství skrze odpuštění hříchů.
Před lety jsem byl požádán, abych se setkal s mužem, který žil dlouho před naší schůzkou nevázaným životem. Kvůli špatným rozhodnutím ztratil členství v Církvi. Do Církve se již dávno vrátil a věrně dodržoval přikázání, ale jeho předešlé činy ho sužovaly. Když jsem se s ním setkal, pocítil jsem jeho stud a hlubokou lítost nad tím, že porušil své smlouvy. Po našem rozhovoru jsem vložil své ruce na jeho hlavu, abych mu dal kněžské požehnání. Ještě než jsem promluvil, pocítil jsem nesmírnou sílu Spasitelovy lásky a odpuštění pro tohoto muže. Po udělení požehnání jsme se objali a on nepokrytě plakal.
Spasitelovo rámě milosrdenství a láska ke kajícímu, které nehledí na sobeckost opuštěného hříchu, mě naplňují úžasem. Svědčím o tom, že Spasitel nám může odpustit naše hříchy, a touží po tom. Kromě několika těch, kteří si zvolí zatracení po poznání plnosti, neexistuje hřích, který nemůže být odpuštěn. Pro každého z nás je úžasnou výsadou, že se můžeme odvrátit od hříchů a přijít ke Kristu. Božské odpuštění je jedním z nejsladšího ovoce evangelia, jež odstraňuje vinu a bolest ze srdce a nahrazuje ji radostí a klidem svědomí.“ („Čiňte pokání …, abych vás mohl uzdraviti“, Liahona, listopad 2009, 40–41.)
Vyzvěte studenty, aby si vzpomněli na nějakou situaci, kdy zakusili Pánovo odpuštění. Vybídněte je, aby přemítali o tom, co si mysleli o Spasiteli a jaké měli vůči Němu pocity.
Poukažte na otázku uvedenou na tabuli. Požádejte studenty, aby vysvětlili, jak by odpověděli, kdyby se jich někdo zeptal: „Může mi být odpuštěno?“
Zakončete lekci svým svědectvím o tom, že Ježíš Kristus má moc nám odpustit, budeme-li používat víru v Něho a činit pokání z hříchů.
Procvičení mistrovství v písmu
Abyste studentům pomohli zopakovat si pět pasáží z mistrovství v písmu, které jste v tomto kurzu dosud probrali, mohli byste jim dát krátký kvíz. Poskytněte jim klíčová slova ze záložky pro seminář a vyzvěte je, aby napsali příslušné odkazy na verše z písem. Další náměty najdete v dodatku této příručky.
Komentář a historické souvislosti
Lukáš 7:18–20. Pochyboval Jan Křtitel o tom, zda je Ježíš Mesiášem?
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů poskytl na tuto otázku jasnou odpověď:
„Jakákoli domněnka, že Jan Křtitel si nebyl jistý nebo že pochyboval o totožnosti a poslání Mistra, je zcela neopodstatněná. Ve skutečnosti uvězněný Elias – posel připravující cestu pro našeho Pána – použil tohoto prostředku, aby přesvědčil své učedníky, aby ho opustili a následovali Ježíše.
Jan věděl, kdo je Ježíš; Křtitel nebyl jako klátící se třtina ve větru. … To, že Jan poslal své učedníky za Ježíšem, bylo ve skutečnosti z jeho strany posledním velkým svědectvím, že Ježíš je Beránek Boží, neboť Křtitel věděl, že když jeho učedníci uvidí Mistra osobně a uslyší jeho učení, nebudou moci udělat nic jiného než následovat větší světlo.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:261–262.)
Jan Křtitel rozuměl důležité pravdě, kterou znovu zdůraznil president James E. Faust z Prvního předsednictva:
„Každý z nás musí obdržet vlastní svědectví o Ježíši jako o Kristu. Nemůžeme ho získat z druhé ruky od někoho jiného.“ („A Testimony of Christ“, Ensign nebo Liahona, Mar. 2005, 3.)
Lukáš 7:20–22. Proč Pán koná zázraky?
President Brigham Young popsal, jakou úlohu hrají v Pánově díle zázraky:
„Zázraky … jsou pro útěchu Svatých a pro posílení a utvrzení víry těch, již milují Boha, pociťují vůči Němu bázeň a slouží Mu.“ (Discourses of Brigham Young, sel. John A. Widtsoe [1954], 341.)
Lukáš 7:24–28. „Většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného“
Prorok Joseph Smith vysvětlil, proč Ježíš považoval Jana Křtitele za největšího proroka:
„Zaprvé – bylo mu svěřeno božské poslání připravovat cestu před tváří Páně. Komu jinému, předtím nebo od té doby, byla dána taková důvěra? Nikomu.
Zadruhé – bylo mu svěřeno důležité poslání a bylo od něj požadováno, aby pokřtil Syna Muže. Kdo jiný měl tu čest to vykonat? Kdo jiný měl tak velikou výsadu a poctu? Kdo jiný vedl Syna Božího do vod křtu a měl tu výsadu zřít Ducha Svatého sestupujícího v podobě holubice, či spíše ve znamení holubice, na svědectví toho, co bylo vykonáno? …
Zatřetí – Jan byl v oné době jediným zákonným vykonavatelem záležitostí království, které bylo tehdy na zemi, a držel klíče moci. Židé museli být poslušni jeho pokynů, jinak byli zatraceni podle svého vlastního zákona; a sám Kristus tento zákon nezničil, ale místo toho naplnil veškerou spravedlivost tím, že se stal poslušným zákona, který dal Mojžíšovi na hoře, a tím zákon zvelebil a vzdal mu čest. Tento syn Zachariášův vytrhl klíče, království, moc a slávu od Židů skrze svaté pomazání a nařízení z nebe, a tyto tři důvody ho činí tím největším prorokem, který se zrodil z ženy.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 81.)
Lukáš 7:37–50. Co víme o této ženě?
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů napsal, že žena zmíněná v Lukášovi 7:37–50 přišla ke Spasiteli poté, co učinila pokání, a toužila Mu projevit svou lásku. Ohledně náklonnosti, kterou Spasiteli projevila, řekl: „Toto vše bylo dílo a skutek uctívání zbožné a věrné ženy, která zhřešila, ale nyní byla očištěna; nyní byla osvobozena od tíživého břemene mnoha přestupků; nyní chodila v novotě života díky Němu, jehož nohy právě políbila a jemuž projevila všechnu zbožnou a úžasem vyvolanou lásku, kterou její duše měla moc vlastnit.“ (The Mortal Messiah, 4 vols. [1979–1981], 2:200.)
Lukáš 7:47–50. „Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí“
Starší Shayne M. Bowen z Kvora Sedmdesáti vznesl a zodpověděl otázku, zda někdo, kdo touží po odpuštění, je kdy za hranicí toho, aby ho mohl skrze Usmíření Ježíše Krista obdržet:
„Je možné obrátit život, který se bezohledným jednáním stal tak znečištěný odpadem, až se zdá, že tomuto člověku nelze odpustit? Nebo co třeba člověk, který se upřímně snaží, ale navrátil se k hříchu již tolikrát, že si myslí, že už není způsob, jak tento zdánlivě nekonečný koloběh zastavit? A co třeba člověk, který svůj život změnil, ale nedokáže odpustit sám sobě? …
Usmíření Ježíše Krista je dostupné pro každého z nás. Jeho Usmíření je nekonečné. Týká se každého, i vás. Může očistit, obrátit a posvětit dokonce i vás. To je to, co znamená nekonečné – úplné, naprosté, se vším, na věky.“ („Usmíření může očistit, obrátit a posvětit náš život“, Liahona, listopad 2006, 33–34.)