Ježíš pokáral farizee za jejich falešné tradice. Poté soucitně uzdravil dítě posedlé ďáblem a také muže, který byl hluchý a měl vadu řeči. Poblíž Galilejského jezera nasytil čtyři tisíce lidí a odešel do Betsaidy, kde postupně uzdravil slepého muže.
Ježíš kárá farizee, uzdravuje dítě posedlé ďáblem a hluchého muže
Před začátkem hodiny zadejte třem studentům následující úkoly. Student č. 1: „Až ti dám pokyn, projdi se po třídě bez kabátu a předstírej, že se třeseš zimou.“ Student č. 2: „Až ti dám pokyn, projdi se po místnosti a zeptej se, zda někdo neviděl tvého domácího mazlíčka, který se ztratil.“ Student č. 3: „Až ti dám pokyn, při procházení po třídě si otevři batoh natolik, aby z něj mohly vypadnout různé věci.“ (Tuto činnost byste si mohli přizpůsobit tím, že použijete jiné situace, v nichž budou studenti potřebovat nějakou pomoc, ale dbejte na to, abyste touto činností nestrávili příliš mnoho času.)
Na začátku hodiny řekněte studentům, aby jeden po druhém splnili vaše pokyny. Členy třídy vyzvěte, aby se zaměřili na to, co mají tyto tři situace společného.
Co mají tyto situace společného? (Každá z nich představuje člověka, který potřebuje s něčím pomoci.)
Jak často máme příležitost pomáhat těm, kteří to potřebují? Jakých příležitostí jste si v poslední době všimli?
Vyzvěte studenty, aby při studiu Marka 7–8 zjistili, čemu nás Spasitel učí, abychom dělali, když si všimneme člověka v nouzi.
Shrňte Marka 7:1–30 tím, že vysvětlíte, že Spasitel pokáral farizee za to, že se řídí nesprávnými tradicemi. Také uzdravil dceru jedné řecké ženy, která byla posedlá ďáblem. Připomeňte studentům, že v oné době se Spasitelovo působení týkalo domu Izraele, nikoli pohanů, ale On přesto soucitně pomohl této pohanské ženě, která Ho naléhavě žádala.
Vyzvěte studenty, aby na biblické mapě č. 11, „Svatá země v době novozákonní“, vyhledali města Týrus a Sidon a Galilejské jezero. Vysvětlete, že poté, co Spasitel opustil Týrus a Sidon, odešel na východní stranu Galilejského jezera do oblasti Desíti měst.
Rozdělte studenty do dvojic. Vyzvěte je, aby si společně přečetli Marka 7:31–37 a zaměřili se na to, jak Spasitel projevil muži v oblasti Desíti měst svůj soucit. Po uplynutí dostatečně dlouhé doby studenty požádejte, aby ve dvojicích diskutovali o těchto otázkách:
Z čeho se chtěl tento muž uzdravit?
Co Spasitel udělal před tím, než ho uzdravil?
Abyste studentům pomohli porozumět Spasitelovu jednání, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího Bruce R. McConkieho z Kvora Dvanácti apoštolů:
Obrázek
Starší Bruce R. McConkie
„Pán jedná s věřícím člověkem, který neslyší jeho slova nebo na ně nemůže plynně odpovědět. Co je tedy přirozenější, než použít všeobecně známá znamení, která hluchý muž s vadou řeči znal a kterým rozuměl, jimiž bylo ukázáno, co Mistr mohl učinit a co také učinil … ?“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:373.)
Čemu nás může to, co Spasitel v této situaci udělal, naučit o Jeho charakteru?
Vysvětlete, že i přesto, že Spasitel varoval ty, které uzdravil, aby o Jeho zázracích veřejně nemluvili, lidé v oblasti Desíti měst se přesto o tom, co úžasného vykonal, dozvěděli a kolem Spasitele se shromažďovaly velké zástupy. (Viz Marek 7:36–37.)
Vyzvěte studenty, aby si ve studijním deníku nebo zápisníku odpověděli na tuto otázku:
Kdy si někdo všiml, že potřebujete pomoci a něco pro vás udělal?
Vysvětlete, že studenti, kteří se budou chtít podělit o svoji zkušenost, k tomu budou mít příležitost později v průběhu lekce.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 8:1–3. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zjistili, jaký problém vyvstal kvůli tomu, že Ježíše následoval zástup lidí.
Jaký problém kvůli zástupu vyvstal? Kdo si povšiml toho, co tito lidé potřebovali?
Čeho se Spasitel obával, že by se mohlo stát, kdyby se tito lidé pokusili vrátit domů, aniž by se nejprve najedli?
Co podle verše 2 Spasitel k zástupu pociťoval? (Mohli byste navrhnout, aby si studenti označili slova „lítost mám nad zástupy“, která nasvědčují tomu, že Spasitel s těmito lidmi soucítil a zajímal se o ně.)
Požádejte dva studenty, aby se střídali při čtení Marka 8:4–9. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jaký byl důsledek Spasitelova soucitu.
Co Spasitel pro tento zástup udělal?
Kolik lidí bylo nasyceno?
Čemu se můžeme naučit ze Spasitelova příkladu, který nám v tomto příběhu dal? (Pomozte studentům rozpoznat tuto zásadu: Spasitelův příklad můžeme následovat tím, že budeme vnímaví k potřebám druhých a poté jim pomůžeme tyto potřeby naplnit. Napište tuto zásadu na tabuli.)
Abyste studentům pomohli porozumět této zásadě, vysvětlete, že sestra Linda K. Burtonová, generální presidentka Pomocného sdružení, učila, že abychom mohli následovat Spasitelův příklad služby Božím dětem, musíme se řídit tímto: „Nejprve si všímejte, pak služte.“ („Nejprve si všímejte, pak služte“ Liahona, listopad 2012, 78.) Napište tato slova na tabuli pod předchozí zásadu.
Jak se můžeme naučit být vnímavější k potřebám druhých? (Zvažte možnost poukázat na to, že některé potřeby nemusí být hned zřejmé. Můžeme se však modlit a žádat o pomoc, abychom byli schopni všímat si potřeb druhých a soustředit se v myšlenkách spíše na druhé než na sebe.)
Co může bránit naší schopnosti vnímat potřeby druhých a pomáhat je naplňovat?
Požádejte několik studentů, aby se podělili o zkušenost, kterou si napsali a která se týká situace, kdy si někdo všiml, že něco potřebují, a pomohl jim.
Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova presidenta Thomase S. Monsona:
Obrázek
President Thomas S. Monson
„Kolikrát se dotklo vašeho srdce, když jste viděli někoho, kdo něco potřeboval? Jak často bylo vaším záměrem být tím, kdo mu pomůže? Nicméně jak často se do toho vložily záležitosti všedního života, a vy jste nechali na ostatních, aby pomohli, s pocitem, že ‚se o to určitě postará někdo jiný‘?
Stáváme se velmi pohlceni zaneprázdněností našeho života. Kdybychom ale trochu poodstoupili a podívali se na to, co děláme, možná bychom zjistili, že jsme pohlceni důležitostí toho, co je nedůležité. Jinými slovy, až příliš často věnujeme většinu času staráním se o to, na čem v celkovém plánu života vůbec nezáleží, a zanedbáváme věci důležitější.“ („Co jsem dnes pro někoho udělal?“ Liahona, listopad 2009, 85.)
Vyzvěte studenty, aby si představili události svého běžného dne. Vybídněte je, aby se zamysleli nad lidmi, se kterými se setkávají, kteří možná potřebují jejich pomoc – například rodiče, sourozenci či vrstevníci. Povzbuďte je, aby se zavázali následovat Spasitelův příklad tím, že nabídnou pomoc, když poznají, že ji někdo potřebuje.
Shrňte Marka 8:10–21 tím, že vysvětlíte, že poté co Ježíš zázračně nasytil 4 000 lidí, odplul se svými učedníky na místo zvané Dalmanuta. Tam po Něm farizeové žádali, aby jim ukázal znamení. Spasitel odmítl a učil své učedníky, aby se vyvarovali nauky farizeů, jež vede k duchovní slepotě.
Vysvětlete, že Ježíš a Jeho učedníci opustili oblast Desíti měst a přišli na místo zvané Betsaida. Když tam dorazili, přivedli ke Spasiteli slepého muže, aby ho Ježíš uzdravil.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Marka 8:22–26. Členy třídy vyzvěte, aby text sledovali a zaměřili se na to, jak Spasitel onoho slepého muže uzdravil.
Co se stalo poté, co Spasitel poprvé vložil ruce na slepého muže? (Možná bude nutné vysvětlit, že slova „znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové“ [verš 24] znamenají, že muž viděl, ale ne zcela jasně.)
Co se stalo poté, co Spasitel vložil ruce na slepého muže podruhé?
Dejte studentům výtisk následujících slov staršího Bruce R. McConkieho z Kvora Dvanácti apoštolů a požádejte některého z nich, aby je přečetl. Povzbuďte ostatní, aby text sledovali a vyhledali důvody, proč Ježíš možná uzdravoval tohoto muže postupně.
Obrázek
Starší Bruce R. McConkie
„Tento zázrak je jedinečný; je to jediný zaznamenaný případ, kdy Ježíš uzdravoval člověka postupně. Možná náš Pán zvolil tento způsob, aby posílil slabou, ale rostoucí víru slepého muže. Zdá se, že výsledkem těchto po sobě jdoucích případů fyzického kontaktu s Ježíšem bylo to, že onen nevidomý získával více naděje, jistoty a víry. Ježíš osobně 1) vzal slepého za ruku a vyvedl ho z města, 2) potřel vlastními slinami jeho oči, 3) vykonal obřad vkládání rukou a 4) podruhé vložil ruce na jeho oči.
To, jak bylo toto uzdravení vykonáno, nepochybně učí tomu, že lidé by měli usilovat o Pánovu uzdravující milost celou svou silou a vírou i tehdy, pokud to postačí jen k částečnému uzdravení, a po získání tohoto částečného uzdravení pak mohou získat další ujištění a víru, aby mohli být uzdraveni ve všech ohledech. Lidé jsou často ze svých duchovních nemocí uzdravováni postupně, krok za krokem – tím, jak svůj život uvádějí do souladu s plány a záměry Božstva.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 1:379–380.)
Jak může postupné uzdravení posílit něčí víru v Ježíše Krista?
Proč je důležité porozumět tomu, že některá požehnání, jako jsou například získání svědectví o evangeliu či fyzické nebo duchovní uzdravení, často přicházejí spíše postupně než okamžitě či všechna najednou?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 8:27. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, na co se Spasitel otázal svých učedníků. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili. Vyzvěte je, aby si na základě toho, co je zaznamenáno v Matoušovi 16:16 (tento verš je součástí veršů z mistrovství v písmu) vzpomněli, jak Petr na tuto otázku odpověděl. Pokud si nemohou vzpomenout, požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 8:29 (součástí tohoto verše je i Petrova odpověď).
Shrňte Marka 8:30–38 tím, že vysvětlíte, že Spasitel řekl svým učedníkům, aby ještě nezveřejňovali Jeho totožnost jakožto Krista neboli Mesiáše. Také je začal učit o svém nadcházejícím utrpení a smrti.
Na závěr lekce studenty požádejte, aby vydali svědectví o pravdách, kterým se naučili z veršů v písmech probíraných v průběhu lekce.
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, co znamená slovo „korban“ a proč Spasitel odsoudil způsob, jakým farizeové a zákoníci tuto praktiku používali:
„Ježíš chce, abychom si udělali tento obrázek: Rodiče, možná staří a sešlí, mají hlad, jsou nazí a bez domova. … Ale mají děti – děti, které jsou úspěšné a kterým se dobře daří. … Mají více než dost po všechny. Ale tyto děti říkají: ‚Ne. To je korban.‘ To znamená: ‚Zaslíbili jsme to pro posvátné účely. Vy, naši rodiče, můžete mrznout, mít hlad a být bez domova; náš majetek není určen k tomu, abychom vám pomohli. Naše horlivost vůči Pánu je veliká, náš majetek je zaslíben Jemu a my nemůžeme svou přísahu porušit.‘
Nebo: ‚To je korban; přísahal jsem, že můj majetek bude spravován, jako kdyby byl zasvěcen pro posvátné účely, a i když ho mohu po dobu svého života používat, vy z něj kvůli mé přísaze neobdržíte nic.
… Je mnohem důležitější, abych dodržel svoji přísahu, než abych naplnil svoji zodpovědnost podporovat rodiče. Ústní tradice starších mají přednost před božským zákonem sepsaným Mojžíšem.‘
Je obtížné uvěřit, že náboženství se může propadnout do takové hlubiny a že lidé, kteří prohlašují, že slouží Jehovovi svých otců, mohou tak snadno ulevit svému svědomí a mít pocit, že nemusí dodržovat Jeho zákon. Ježíš je již předtím nazval pokrytci a řekl, že jejich uctívání je marné.“ (The Mortal Messiah, 4 vols. [1979–1981], 2:407–408.)
President Thomas S. Monson učil, že máme jednat tak, abychom pomáhali druhým:
„Potřeby druhých jsou všudypřítomné, a každý z nás může udělat něco, co pomůže někomu jinému. …
Bratři a sestry, kolem nás jsou ti, kteří potřebují naši pozornost, naše povzbuzení, naši podporu, naši útěchu, naši laskavost – ať již to jsou členové rodiny, přátelé, známí nebo někdo cizí. Jsme zde na zemi jako ruce Páně a máme zmocnění sloužit Jeho dětem a pozvedat je. Pán spoléhá na každého z nás.“ („Co jsem dnes pro někoho udělal?“, Liahona, listopad 2009, 84–86.)