Ježíš řekl svým učedníkům o své blížící se smrti a o Vzkříšení a učil je o tom, kdo bude největší v království Božím. Varoval před následky svádění druhých k hříchu a řekl učedníkům, aby se oprostili od vlivů, které by vedly k hříchu je.
Ježíš předpovídá svoji smrt a Vzkříšení a učí o tom, kdo bude největší v království Božím
Přineste do třídy nějaký předmět, jenž má výraznou vůni, kterou studenti rozpoznají (například čerstvě rozkrojený pomeranč nebo cibuli či čerstvý chléb). Před začátkem hodiny tento předmět umístěte ve třídě tak, aby ho studenti neviděli.
Začněte hodinu tím, že se studentů zeptáte, zda si při vstupu do třídy povšimli nějaké nové vůně.
Jak, pokud vůbec, tato vůně ovlivnila to, co vás napadlo nebo co jste udělali, jakmile jste ji ucítili?
Poukažte na to, že stejně jako může nás ovlivnit určitá vůně, můžeme i my ovlivnit myšlení a chování druhých lidí. Vyzvěte studenty, aby se při studiu Marka 9:30–50 zaměřili na pravdy, které jim mohou pomoci přemýšlet nad tím, jaký mají vliv na druhé, kteří se snaží následovat Spasitele, a nad tím, jaký vliv mají druzí na ně.
Vysvětlete, že Spasitel poté, co vyhnal zlého ducha z mladého muže (viz Marek 9:17–29), procházel se svými učedníky Galilejí. Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 9:31–32. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali události, o kterých Spasitel prorokoval.
O kterých událostech Spasitel prorokoval?
Shrňte Marka 9:33–37 tím, že vysvětlíte, že když Ježíš přišel do Kafarnaum, učil své učedníky o tom, kdo bude největší v království Božím. Také jim řekl, aby do Církve přijali ty, kteří se pokoří jako malé děti a přijmou Ho. (Viz Překlad Josepha Smitha, Marek 9:34–35 [poznámka pod čarou a u Marka 9:37 v anglickém vydání Bible SPD].) (Poznámka: Těmito naukami se bude podrobněji zabývat lekce k Markovi 10.)
Ježíš varuje před ovlivňováním druhých k hříchu a neoproštění se od zlých vlivů
Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 9:38. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali situaci, o které apoštol Jan vyprávěl Spasiteli.
Co Jan oznámil Spasiteli?
Vysvětlete, že apoštolové se tomuto muži snažili zabránit vymítat zlé duchy, protože nebyl jedním z těch, kteří chodili s dvanácti apoštoly. Avšak Spasitel jim řekl, aby mu nebránili (což naznačuje, že to byl spravedlivý muž, který měl pravomoc), a učil, že ti, kteří pomáhají Jeho zástupcům, budou odměněni. (Viz Marek 9:39–41.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 9:42. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, před čím Spasitel varoval. Vysvětlete, že slovo pohoršit v tomto kontextu znamená ovlivňovat druhé tak, aby klopýtli či byli svedeni na scestí, nebo někoho ovlivňovat k hříchu či opuštění víry.
Jakou skupinu lidí Spasitel varoval před ovlivňováním k hříchu? (Možná bude potřeba vysvětlit, že mezi maličké věřící v Ježíše patří ti, kteří jsou mladí ve víře, například mládež či nově obrácení, ale i Jeho pokorní a důvěřiví učedníci jakéhokoli věku.)
Jak Ježíš varoval ty, kteří by Jeho učedníky ovlivňovali k hříchu? (Prohlásil, že by pro ně bylo lepší, aby zemřeli, než aby zakusili nesmírné utrpení a odloučení od Boha, které zakusíme, pokud budeme druhé svádět k hříchu.)
Jaké zásadě se můžeme naučit ze Spasitelova varování ve verši 42? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Pokud svádíme ty, kteří věří v Ježíše Krista, k hříchu, budeme se z toho před Bohem zodpovídat.)
Jak může někdo svádět ty, kteří věří v Ježíše Krista, k hříchu?
Připomeňte studentům vůni, která je ve třídě, a skutečnost, že podobně jako tato vůně, máme i my pozitivní nebo negativní vliv na druhé. Vyzvěte je, aby se zamysleli nad tím, jaký mají vliv na ty, kteří věří v Ježíše Krista.
Abyste studenty připravili na to, aby dokázali rozpoznat další zásadu, které učil Spasitel, požádejte někoho, kdo má boty s tkaničkami, aby přišel dopředu. Řekněte mu, aby jednou rukou rozvázal a znovu zavázal tkaničku na jedné botě. Zatímco to bude student zkoušet, položte členům třídy tyto otázky:
S jakými těžkostmi byste se potýkali, kdybyste přišli o jednu ruku?
Kvůli čemu, pokud vůbec kvůli něčemu, bychom byli ochotni přijít o ruku?
Vysvětlete, že operativnímu odnětí části těla se říká amputace. Ta může být provedena tehdy, když je daná část těla značně poškozena, infikována či postižena vážnou nemocí. Přestože amputace a následné zotavení mohou být bolestivé a traumatické, dá se takto zabránit tomu, aby se infekce rozšířila do zbytku těla a způsobila další poškození, nebo dokonce smrt.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Marka 9:43. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, čemu Spasitel učil ohledně toho, kdy by bylo lepší přijít o jednu ruku, než si ponechat obě.
Kdy by bylo lepší přijít o jednu ruku, než si ponechat obě?
Měli bychom podle vás brát tuto nauku doslovně a useknout si ruku, která nás „pohoršila“ neboli svedla k hříchu? (Možná bude potřeba vysvětlit, že Spasitel neříkal, že si lidé mají utínat ruce. Byla to spíše řečnická figura, aby zdůraznil důležitost toho, čemu učil.)
Požádejte některého studenta, aby nakreslil na tabuli obrázek člověka. Zatímco student kreslí, vysvětlete, že díky Markovi 9:43–48 v Překladu Josepha Smitha dokážeme lépe porozumět Spasitelovu učení v těchto verších. Dozvídáme se v nich, že Spasitel použil ruku, nohu a oko k tomu, aby symbolizoval vlivy, které nás v životě mohou svést k hříchu. Požádejte studenta, který kreslí na tabuli, aby na obrázku zakroužkoval ruku, nohu a oko. Poté ho požádejte, aby se posadil na své místo.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Překladu Josepha Smitha, Marek 9:40–48 (v Průvodci k písmům). Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, ke komu Spasitel přirovnal ruku, nohu a oko, jež někoho „pohoršují“ neboli svádějí k hříchu. Možná bude potřeba vysvětlit, že slovo život v Překladu Josepha Smitha, Marek 9:40–41, 43 znamená věčný život.
Koho podle tohoto překladu představuje pohoršlivá ruka, noha a oko? (Ruka představuje členy naší rodiny a naše přátele, noha představuje ty, k nimž vzhlížíme jako k příkladu toho, jak přemýšlet a jednat, a oko představuje naše vedoucí.)
Popište jednotlivé části obrázku na tabuli tím, co každá tato část představuje.
Co máme podle Spasitelových slov dělat s nespravedlivými vlivy neboli vlivy, které nás svádějí k hříchu?
Jak můžeme přirovnat oproštění se od nespravedlivých vlivů k amputaci ruky či nohy?
Co se může stát, pokud se neoprostíme od nespravedlivých vlivů? Proč?
Jaké pravdě se můžeme ze Spasitelových slov v těchto verších naučit? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít pravda podobná této: Je lepší, abychom se oprostili od nespravedlivých vlivů, než abychom byli odloučeni od Boha. Tuto pravdu napište na tabuli slovy, která použili studenti.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova staršího Waltera F. Gonzáleze ze Sedmdesáti. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na další vlivy, od kterých se máme oprostit.
Obrázek
Starší Walter F. González
„Je samozřejmé, že toto utínání se nevztahuje jen na přátele, ale na všechny špatné vlivy, jakými jsou i nevhodné televizní pořady, internetové stránky, filmy, knihy, hry nebo hudba. Pokud si vryjeme tuto zásadu do duše, pomůže nám to odolávat pokušení poddat se nějakému špatnému vlivu.“ („Dnes je ten pravý čas“, Liahona, listopad 2007, 55.)
S jakými těžkostmi se možná budeme potýkat, když se oprostíme od nespravedlivých vlivů?
Jak můžeme poznat nejvhodnější způsoby, jak se oprostit od nespravedlivých vlivů?
Vysvětlete, že oprostit se od nespravedlivých vlivů neznamená chovat se k druhým hrubě či je odsuzovat nebo se nestýkat s lidmi, kteří nejsou věrnými členy Církve. Spíše se máme přestat scházet nebo se blízce stýkat s těmi, kteří nás mohou svádět k hříchu. Ačkoli možná nebudeme schopni zbavit se nebo vyvarovat všech vlivů, které nás mohou svádět k hříchu, Pán nám požehná, když se budeme snažit odstranit ze života jakékoli zlé vlivy a vypěstovat si sebekázeň nutnou k tomu, abychom se dokázali vyhýbat vlivům, které sami nedokážeme úplně odstranit.
Abyste studentům pomohli hlouběji porozumět této pravdě, požádejte dva z nich, aby přišli dopředu. Každého z nich požádejte, aby přečetl jednu z následujících situací a položil členům třídy doprovodné otázky. Vyzvěte členy třídy, aby na tyto otázky odpověděli na základě pravdy, kterou rozpoznali v Markovi 9:43–48.
Situace č. 1 Mám kamarády, kteří mě často přesvědčují k tomu, abych se zapojoval do činností, které porušují Boží přikázání. Ale myslím si, že pokud s nimi budu i nadále trávit čas, mohu na ně mít dobrý vliv.
Nepřijdu o možnost mít na své kamarády dobrý vliv, pokud se s nimi přestanu stýkat? Jaký vztah bych s nimi měl mít?
Co bych měl říct a udělat, abych se od těchto přátel vhodně odloučil?
Situace č. 2 Už několik let jsem fanouškem jedné populární hudební skupiny. V několika posledních skladbách a rozhovorech začali podněcovat k chování a myšlenkám, které jsou v rozporu s Pánovými měřítky a učením.
Je to jen hudba a text, nebo ne? Tak co je nebezpečného na tom, když budu nadále poslouchat jejich hudbu a sledovat je na sociálních sítích?
Poděkujte dobrovolníkům za pomoc a požádejte je, aby se vrátili na svá místa. Zeptejte se členů třídy:
I když oproštění se od vlivů, které nás svádějí k hříchu, může být někdy těžké, co můžeme díky této oběti získat? (Mnohá požehnání, včetně věčného života.) Proč tato odměna stojí za jakoukoli oběť?
Kdy jste se vy nebo někdo, koho znáte, rozhodli oprostit se od nespravedlivých vlivů? (Připomeňte studentům, aby se nedělili o zážitky, které jsou příliš důvěrné nebo osobní.) Co bylo na oproštění se od onoho vlivu těžkého? Jaká požehnání jste díky tomu získali?
Vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, zda nejsou v jejich životě nějaké vlivy, které je možná svádí k hříchu. Vybídněte je, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali, jak se od těchto vlivů oprostí.
Shrňte Marka 9:49–50 tím, že vysvětlíte, že Spasitel svým učedníkům nařídil, aby mezi nimi panoval pokoj.
Na závěr studenty povzbuďte, aby jednali na základě nabádání, která během této hodiny obdrželi.
„Syn Muže“ (v české Bibli „Syn člověka“) je „jméno, které Ježíš Kristus používal, když mluvil o sobě (Lukáš 9:22; 21:36). Znamenalo to Syna Muže Svatosti. Muž Svatosti je jedno ze jmen Boha Otce. Když Ježíš nazýval sebe Synem Muže, bylo to veřejné prohlášení o Jeho božském vztahu s Otcem. Tento titul se často vyskytuje v evangeliích. Zjevení posledních dnů potvrzuje zvláštní význam a posvátnost tohoto jména Spasitele (NaS 45:39; 49:6, 22; 58:65; Mojž. 6:57).“ (Průvodce k písmům, „Syn Muže“, scriptures.lds.org.)
Marek 9:38–40. Muž, který vymítá ďábly ve jménu Spasitele
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, že apoštol Jan se o muži, který vymítal ďábly ve jménu Spasitele, zmiňoval možná proto, že „nepatřil do vnitřního okruhu učedníků, kteří s Mistrem každodenně cestovali, jedli, spali a rozmlouvali. Lukáš zaznamenal: ‚Nechodí s námi‘; to znamená, že není jedním z našich společníků na cestách. Ale z Pánovy odpovědi je jasné, že byl členem království, právoplatným vykonavatelem, který jednal pravomocí kněžství a mocí víry. Jan ho možná neznal, a tak se mylně domníval, že nemá žádnou pravomoc, nebo nesprávně předpokládal, že moc vymítat ďábly je omezena na dvanáct apoštolů a nevztahuje se na všechny věrné nositele kněžství. Je také dost dobře možné, že ten, který vymítal ďábly, byl jedním ze sedmdesátníků. V Novém zákoně není žádný záznam o povolání prvního kvora sedmdesáti, ale když Ježíš (později) povolal do služby druhé kvorum sedmdesáti, výslovně jim dal moc vymítat ďábly. (Lukáš 10:1–20.)“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:417.)
„Spasitelova odpověď Janovi zaznamenaná v Markovi 9:40 ujistila Jana i dvanáct apoštolů o tom, že onen muž, ačkoli nebyl apoštolem, byl učedníkem majícím pravomoc.“ (New Testament Student Manual [Church Educational System manual, 2014], 125.)
Marek 9:42. „Mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský“
Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů učil o Spasitelově varování v Markovi 9:42 tomuto:
„Jen málo zločinů je tak hrubých a zvrácených jako ten, kdo učí falešné nauce a odvádí duše od Boha a spasení. … Pokud je věčná radost odměnou pro ty, kteří učí pravdě a přivádějí duše ke spasení, neměla by pro ty, kteří učí falešným naukám a vedou duše k zatracení, být odměnou věčná lítost? (NaS 18:10–16.)
… Je lepší zemřít a odepřít si požehnání pokračující smrtelné existence, než žít a odvádět duše od pravdy, a získat tak věčné zatracení.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:420.)
Marek 9:43–48. Oproštění se od vlivů, které nás mohou svádět k hříchu
President Russell M. Nelson, president Kvora Dvanácti apoštolů, učil o tom, kdy je vhodné odloučit se od těch, kteří by nás mohli svést k hříchu:
„S kým se rozhodnete stýkat?
Budete přicházet do styku s mnoha dobrými lidmi, kteří také věří v Boha. Ať to jsou židé, katolíci, protestanti nebo muslimové, věřící lidé vědí, že existuje absolutní pravda. …
Na cestě životem budete ale poznávat i lidi, kteří v Boha nevěří. Mnozí z nich ještě božskou pravdu nenalezli a nevědí, kde ji hledat. Ale na pomoc jim přicházíte vy – mládež vznešeného původu. …
Při kontaktu s nevěřícími mějte na paměti, že několik málo z nich nemusí mít s vámi ty nejlepší úmysly. (Viz NaS 1:16; 89:4.) Jakmile toto zpozorujete, utečte od nich, rychle a natrvalo. (Viz 1. Timoteovi 6:5–6, 11.)“ („What Will You Choose?“ Ensign, Jan. 2015, 33 nebo Liahona, Jan. 2015, 21.)
Marek 9:43–48. „Jíti do pekla …, kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne“
Slovo peklo v Markovi 9:43, 45, 47 je přeloženo ze slova gehenna, což je řecká podoba hebrejských slov ge hinnom, což znamená „údolí Hinnom“. V tomto hlubokém údolí na jižní straně Jeruzaléma „modlářští židé přinášeli své děti [jako oběť pohanskému bohu] Molochovi (2. Par. 28:3; 33:6; Jer. 7:31; 19:2–6).“ (Bible Dictionary, „Hell“.) Poté, co král Joziáš tento zvyk ukončil, bylo údolí „využíváno jako místo k pálení městského odpadu (2. Král. 23:10), a tak se symbolicky stalo místem utrpení (Mat. 5:22, 29–30; 10:28; 18:9; 23:15, 33; Marek 9:43, 45, 47; Lukáš 12:5; Jakub 3:6). Zmínky o ‚ďábelském ohni‘ jsou pravděpodobně výsledkem dojmů vyvolaných na lidskou mysl při pohledu na toto nepřetržité spalování a obrazně představují utrpení těch, kteří úmyslně neposlouchají Boha.“ (Bible Dictionary, „Hell“.)
Marek 9:44, 46 mluví o tom, že vzpurní mají červa, který „neumírá“. Některé druhy červů se prokousávají odpadem. Parazitičtí červi napadají živá těla a způsobují různé nemoci a silné bolesti. A tak červ, který „neumírá“, představuje vzpomínky a výčitky svědomí vzpurných, které je budou v příštím životě neustále trýznit a mučit.